Vladimir Putin musí být sklíčený, když pozoruje energetický trh v Evropě, cena plynu nereaguje na jeho akce. Ruská válečná strategie kolabuje, říká v rozhovoru pro HN energetický expert z renomovaného bruselského think-tanku Bruegel Simone Tagliapietra. Upozorňuje, že klíčem ke zkrocení vysokých cen energií jsou úspory. A dodává, že dlouhodobou cestou k levné energii jsou obnovitelné zdroje. „Naší jedinou šancí je odpoutat se od fosilních paliv a vyrábět energii doma. To je jinými slovy Green Deal,“ konstatuje analytik.

HN: Rusko zavřelo plynovod Nord Stream 1, evropská podpora Ukrajiny ale trvá. Má plán Moskvy donutit evropské vlády přes zmrzlé voliče k ústupkům šanci na úspěch?

Putinova strategie kolabuje. Zavřít Nord Stream 1 bylo jeho nejsilnější zbraní. Všichni předpokládali, že ji použije v prosinci nebo v lednu, až v Evropě uhodí mrazy. V tom, že to udělal na přelomu srpna a září, kdy bylo ještě všude teplo, je přiznání naprosté zoufalosti.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Právě v reakci na uzavření Nord Streamu 1 ale cena plynu rekordně vyletěla a v Evropě si vyžádala zásahy, o nichž se neustále mluví. Co se stane, až přestane téct ruský plyn úplně?

Je pravda, že to vedlo ke skokovému nárůstu ceny plynu. V řádu několika dní se ale trhy uklidnily a cena začala padat. Teď je plyn levnější než na přelomu srpna a září. Trhy už odrážejí, že EU maximálně zvýšila alternativní dodávky, buduje infrastrukturu na LNG plyn, zásobníky jsou plné z 85 procent, čehož mělo být původně dosaženo až v listopadu. Proto, až dojde k úplné stopce plynu, a k té podle mě ještě tuto zimu dojde, nenastane druhotný cenový šok. Putin musí být velmi sklíčený, když se dívá na evropský energetický trh, protože cena plynu nereaguje na jeho akce.

HN: Státy EU by se měly v tomto týdnu shodnout na zastropování ceny elektřiny pro její levnější výrobce na maximálně 180 eurech za megawatthodinu a na mimořádné dani naftařům z jejich zisků. Považujete to za dobré řešení na úrovni unie?

Je to nejvyváženější mix mezi omezením ceny energií a udržením její výše na dostatečně atraktivní úrovni pro výrobce, takže ti budou chtít investovat do nových elektráren a prodávat Evropě plyn. EU dováží takřka všechen plyn, který spotřebuje, a pokud bychom ho zastropovali, zvýšilo by se riziko, že ho Evropa nebude mít dost, protože tankery to otočí a budou plyn nabízet tam, kde za něj dostanou lepší cenu. Zastropovat levnější domácí energii z jaderných elektráren, hnědouhelných nebo těch na obnovitelné zdroje považuju za rozumné.

HN: Evropská komise tvrdí, že se zastropováním elektřiny z levnějších zdrojů vybere 140 miliard eur, dalších 25 miliard vynese daň z mimořádných zisků. Bude to stačit na podporu domácností a firem v EU?

Za poslední rok, od minulého září, evropské země utratily na různá opatření proti drahým energiím 300 miliard eur a nestačí to. V Itálii a dalších zemích se ukázalo, že vybrat tuto daň není snadné, protože řada firem má dodávky na příští rok už rozprodány za „staré“ ceny. Zastropování a válečná daň nás nespasí, i kdyby se vybralo ještě víc, než Evropská komise odhaduje. Je to příspěvek k řešení, ale není to řešení samo o sobě.

Simone Tagliapietra (34)

Energetický analytik v bruselském institutu Bruegel. Působí také jako kantor na Hopkinsonově univerzitě v Baltimoru a na Katolické univerzitě Nejsvětějšího Srdce v Římě. Zaměřuje se energetiku zemí EU a dekarbonizaci ekonomiky. Pravidelně přispívá do Financial Times, The New York Times, Le Monde, Corriere della Sera a dalších médií. Je spoluautorem rozsáhlého srovnání národních receptů na snížení cen energií v evropských zemích, které Bruegel zveřejnil v září.

HN: Co je na zvažovaných opatřeních nejdůležitější podle vás?

Šetřit, omezit spotřebu energií. Komise navrhuje pět procent ve špičce a celkově deset procent elektřiny dolů do příštího jara, podobně jako se Evropa dohodla už dříve u plynu. Státy EU by se měly touto cestou vydat. Šetření energiemi nám pomůže překonat nadcházející zimu a začínat na lepší startovní pozici před tou další. Bez úspor se z krize nevyhrabeme, protože plynu je prostě málo.

HN: Bruegel udělal analýzu opatření proti drahým energiím ve státech EU, vy jste jejím spoluautorem. Který model úspor považujete za nejlepší?

Vlády by měly domácnostem a firmám zaplatit za to, že šetří energiemi. Dělá to třeba Německo, kde lidé dostanou peníze za to, když sníží svoji letošní spotřebu oproti minulé. Běžná čtyřčlenná rodina dosáhne až na 300 eur jednorázového příspěvku a další bonusy jsou odstupňovány podle míry úspor. Rakousko zase nabízí zastropovanou cenu elektřiny na 80 procentech minulé spotřeby, což opět motivuje k úsporám. Může to působit banálně, ale už jen tím, že v době špičky nebudeme zapínat sušičku nebo pračku, podstatně ušetříme, protože nebude potřeba posílat do sítě proud z posledního, nejdražšího zdroje, což jsou plynové elektrárny.

HN: Německo zestátňuje energetické podniky, Francie a Itálie vydraží desítky terawatthodin elektřiny za nízkou cenu pro průmysl. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že trh přestal fungovat. Je to konec liberalizovaného trhu s energiemi v Evropě?

Politici i spotřebitelé by měli pochopit, že jsme se dostali tam, kde jsme, ne kvůli trhu, ale kvůli rozhodnutím a krokům prezidenta Putina. Trh několik desítek let fungoval docela dobře a do minulého roku si nikdo nestěžoval. Teď jsme se ocitli v geopolitické pasti, protože Německo vsadilo všechno na ruský plyn, nestavělo alternativní infrastrukturu, strhlo většinu EU s sebou a 80 procent obvyklé nabídky plynu momentálně chybí. Trh ale svým způsobem funguje dál. Nečelíme blackoutům, ani nemáme nedostatek energie v Evropě, „jen“ je drahá. Potřebujeme nyní zkrotit bouřlivou situaci a jakmile se to stane, musíme mimořádná opatření zrušit a soustředit se na redesign trhu.

HN: Proč je potřeba redesign, když říkáte, že trh funguje?

Musíme ho upravit novému technologickému horizontu. Až do letoška jsme za dominantní surovinu do budoucnosti považovali plyn. Tahle éra ale válkou na Ukrajině skončila. K nákupu ruského plynu, tak jako před invazí, se Evropa už nikdy nevrátí. Naopak, EU se chce zaměřit na obnovitelnou energii a tomu budeme muset uzpůsobit trh, aby na něm hráči chtěli investovat do nízkoemisních a obnovitelných zdrojů.

HN: Mnozí viní ze současné vysoké ceny právě zelenou politiku EU. Je Green Deal součástí problému?

Když se podíváte na ceny energií v EU, z naprosté většiny je určuje cena fosilního zemního plynu, nikoli emisních povolenek. Evropa dováží 90 procent fosilních zdrojů, které spotřebuje. Naší jedinou šancí, pokud se chceme zbavit této závislosti a zároveň šetřit planetu, je odpoutat se od nich a vyrábět čistou energii doma. Pomocí našich technologií, našich zdrojů, našich úspor. To je jinými slovy Green Deal. Zelená politika je tedy součástí řešení, nikoli problému.

HN: Analytici označují společné kroky států EU v energetice za největší změnu integrace Evropy za posledních několik dekád. Souhlasíte?

Evropa se typicky nejvíce měnila a vyvíjela v době krizí a těsně po nich. Viděli jsme to s krizí eurozóny, viděli jsme to s pandemií. Já kolem sebe teď pozoruju větší pochopení toho, že jen když budeme postupovat společně, můžeme nabídnout správnou odpověď i na energetickou krizi. Takže ano, jsme svědky urychlování integrace Evropy v energetice, kde si dosud svoje území jednotlivé státy střežily. Jestli ale i po válce dojde k trvalé změně toho, jakým způsobem prodáváme a nakupujeme energie v Evropě, to se teprve ukáže. Jisté je, že pokud k tomu dojde, s ohledem na zkušenost, kterou proděláváme nyní, nepřijde žádný šok.