Odborníci se shodují, že extrémní stres a psychické potíže mediků, na které poukázal nedávný výzkum, se musí řešit. Navrhují, aby bylo jasněji vymezeno, co přesně se mají studenti naučit. A žádají i zkvalitnění pedagogických dovedností jejich učitelů. Takové požadavky by se do budoucna mohly promítnout i do akreditačních podmínek lékařských fakult.

Výzkum, který debatu o psychické nepohodě mediků odstartoval, ukázal, že skoro dvě třetiny studentů zažívají na lékařských fakultách nadměrný stres. Někteří ho tlumí léky, další alkoholem, část studium medicíny ukončila, další ho zvládla jen pod dozorem psychiatrů. Někteří děkani tvrdí, že stres do lékařského prostředí patří a studenti si na něj musí zvykat, jiní chtějí debatovat o tom, jak systém vzdělávání přenastavit.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

A změnám je nakloněn i Národní akreditační úřad (NAÚ), který rozhoduje o akreditacích studijních programů a kontroluje vzdělávání i výzkumnou činnost na fakultách. „Vzdělávací činnost by v kariérách akademických pracovníků měla mít významnější pozici než v současnosti a měla by být více zohledňována při kariérním postupu. Nové vedení Národního akreditačního úřadu bude na tato témata klást důraz ve své hodnoticí i akreditační činnosti,“ uvedl místopředseda NAÚ Tomáš Fliegl. Do čela úřadu v září nastoupil exministr školství Robert Plaga.

Po kvalitnějším vzdělávání akademiků volají také autoři výzkumu. „Chování a přístup vyučujících ve smyslu ponižování, šikany či diskriminace patří mezi často popisované stresory,“ říká spoluautor výzkumu, lékař Martin Palička z portálu PoMedině. „Začali jsme proto jednat s vedením Národního akreditačního úřadu a některých fakult, se kterými jsme se shodli na potřebě zkvalitňování didaktických dovedností lektorů,“ dodal Palička.

Medici ve stresu

Nenechte si ujít kulatý stůl HN na téma Medici ve stresu, kterého se zúčastní zástupci děkanů, studentů i autorů výzkumu. Záznam bude k dispozici na webu hn.cz 11. října

S tím souhlasí i děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar, který vidí prostor i ve změně organizace výuky. „Z mého pohledu je to například poskytování dostatečného počtu termínů na první i opravné zápočty a zkoušky a také jasné vymezení požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností pro úspěšné absolvování předmětu,“ říká Maďar.

A Palička jeho slova kvituje, podle něj je právě vymezení obsahu učiva stěžejní. Sám vzpomíná na situace, kdy jako student ani přesně nevěděl, co se má naučit. „Po medicích chceme, aby bez jasného ohraničení pojali všechno, což paradoxně vede k tomu, že absolventi, kteří čerstvě po promocích přijdou do praxe, neumí pořádně nic a učí se všechno důležité pro svůj zvolený obor až v praxi,“ říká Palička. Školy by také podle něj měly více zkoušet pomocí testů: ty totiž věrohodněji zjistí komplexní znalosti studenta než náhodně vylosovaná jedna otázka zkoušejícím.

Podle autorů výzkumu by v podmínkách akreditace mohl být i požadavek na psychologickou podporu studentů. Školy by tak měly povinnost ji pro studenty zřídit. S tím ale některé lékařské fakulty nesouhlasí, byť ji již poskytují. „Tato pomoc je již na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci momentálně dostatečně nastavena a v případě potřeby je studentům poskytnuta. Je to tedy spíše o využití stávajících možností a nastavených režimů ze strany studentů než o zavedení nutnosti,“ říká proděkan fakulty Milan Kolář.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.