U plechových dveří velína, kde mezerou probleskují obří obrazovky, si hrají dvě kočky. Za oprýskanou zdí se ve více než padesát let staré hale v obřích míchačkách, zvaných reaktory, připravuje jeden z výrobků, o který je nyní v celé Evropě obrovský zájem – bezdýmný střelný prach. Je to náplň do nábojů různých ráží, po kterých je teď kvůli válce na Ukrajině obří poptávka.

Vyrobit jednu dávku je tady, v srdci pardubické Explosie, na zařízeních starých dvacet let záležitost zhruba třinácti hodin. Kromě samotného míchání se potom kuličky prachu třídí podle velikosti. Ideální je průměr 0,3 až 0,6 milimetru. Pak se suší a dál upravují a balí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Uvnitř budovy je nepříjemný zápach, z něhož po chvíli začíná bolet hlava. Většinu operací proto osádka objektu s označením B-22 řídí a sleduje právě z velína na obrazovkách, kde jsou pootevřené dveře ven. Linka ale vyžaduje relativně často zásah lidské obsluhy.

To, že podnik vyrábí málo prachu do nábojů, je terčem kritiky všech firem obranného průmyslu v Česku, které dodávky z Explosie potřebují. „Teď po nás chtějí trojnásobek naší kapacity. To není technicky možné a nedokáže to nikdo,“ říká Radomír Krejča, šéf více než sto let starého tradičního výrobce výbušnin a prachu. 

V jiném objektu, schovaném o pár set metrů dál v rozlehlém areálu Explosie, se vyrábějí prachové náplně do dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů. Ze speciální směsi tu lisují „kbelíky“, jak říkají zaměstnanci samospalitelnému obalu připomínajícímu květináč, do něhož se na dalším pracovišti plní prachová náplň. Tu dělostřelci zastrčí do hlavně pod střelu, aby ji mohli odpálit na cíl. Výhodou je, že po odpálení z ní nic nezbude a dělostřelci nemusí složitě odklízet dříve používané mosazné nábojnice.

Zkouška střelného prachu - výstřel z houfnice

Jsou to jen dvě z mnoha pracovišť státní firmy s necelými šesti stovkami zaměstnanců, o kterou je nyní obrovský zájem mezi českými i zahraničními zbrojaři. Podnik, který se kdysi proslavil výrobou plastické trhaviny semtex, je označen jako strategický. Zároveň ale čelí kritice, že nestíhá pokrývat poptávku, která se znásobila po vypuknutí války na Ukrajině. Bez prachu je složité vyrábět náboje do pistolí, samopalů či kulometů i do děl, po nichž je nyní nebývalá poptávka.

Kolem Explosie se nyní, slovy jednoho ze státních úředníků, který se problému věnuje, hraje „opravdu vysoká hra“.  Mohla by skončit kapitálovým vstupem soukromého investora nebo i privatizací státní firmy.

Zisk jako hlavní úkol

Explosia má dlouhou historii, která se začala psát v roce 1920. V současnosti je akciovou společností stoprocentně vlastněnou státem, vlastnická práva uplatňuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Dříve to bylo ministerstvo financí. Když se ale Andrej Babiš stal ministrem financí, tak vláda v roce 2014 firmu převedla pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Babiš je majitelem společnosti Synthesia, na jejíchž surovinách a energii je Explosia do značné míry závislá.  Areály obou podniků spolu sousedí. 

Technologie Explosie si například mnohem lépe rozumí s hlavní surovinou nitrocelulózou ze Synthesie než odjinud – protože historicky byly obě firmy takto postavené. A sehnat suroviny je podle Radomíra Krejči v dnešní době také jeden z problémů, který omezuje výrobu.

Současné vedení firmy v čele s Krejčou pracuje v Explosii od roku 2019. Už před vypuknutím války na Ukrajině dostalo dříve ztrátovou společnost do černých čísel. Zisk před zdaněním za rok 2021 dosáhl 86 milionů korun. Letos bude podle dosavadních výsledků nejspíš v porovnání s loňskem až trojnásobný. Produktivita práce vzrostla podle vedení o třicet procent. A zisk byl a je také hlavní úkol, který management dostal.

Jenže teď v celé Evropě prudce stoupla poptávka po vojenském materiálu. Podle Krejči je nyní poměr vojenské výroby oproti civilní zhruba 65 procent ku 35 procentům, nejde to ale naprosto přesně určit. „U některých prachů nevíme, do jakých nábojů je výrobce střeliva použije či zda je koncovým uživatelem civil, nebo voják,“ poznamenává Krejča.

Obchodní partneři Explosie, tedy české firmy obranného průmyslu, si všichni stěžují, že podnik jim nedodává tolik, kolik by nyní v době dramatického nárůstu objednávek a výroby potřebovali. Skupina CSG Michala Strnada oficiálním dopisem ministrovi průmyslu navrhla, že by do Explosie investovala či majetkově vstoupila. Podobný návrh přednesla i další velká zbrojovka STV Group. O koupi podniku mají podle HN zájem i další soukromí investoři, včetně zahraničních společností.

Soukromé firmy také tlačí na ministerstvo obrany, aby se do řešení vložilo. Například tím, že navrhne, aby byla Explosia převedena právě pod resort obrany. O pardubickém podniku si tak v oficiálních dopisech mezi sebou píšou ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Součástí tlaku jsou i neoficiální obvinění ze špatné kvality prachových náplní, jež Explosia vyrábí. Radomír Krejča se ale ohrazuje, že loni a letos neměli mezi zhruba třemi tisíci obchodními případy, které za rok vyřídí, ani jednu reklamaci.

V rukou politiků

Na dotaz HN, zda se nyní vedou nějaká jednání o prodeji Explosie či společné investici do rozšíření výroby nebo jakou roli bude hrát ministerstvo obrany, David Hluštík z tiskového oddělení MPO odpověděl pouze stručně: „Nakládání s akciemi společnosti Explosia se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. V souladu s tímto zákonem lze s akciemi společnosti Explosia nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády, při splnění dalších podmínek daných tímto zákonem.“ Lidsky řečeno, rozhodující slovo o osudu Explosie mají politici.

Pokud by firmu koupil jeden ze soukromých velkých hráčů, problém nedostatku prachu a dalších surovin, na který si výrobci stěžují, by se příliš nevyřešil. Nový majitel by si nepochybně většinu produkce stáhl pro sebe a stát by měl ještě menší možnost výrobu ovlivnit. A ostatní společnosti by byly vydány novému majiteli na milost. Nynější vedení Explosie se v nějaké míře snaží uspokojovat poptávku všech zákazníků, uvádí Krejča.

Podle kritiků by nyní podnik měl agresivně investovat do rozšíření výroby a shánět lidi do výroby například v zahraničí.

Radomír Krejča se brání tím, že firma investuje v posledních letech sto milionů korun ročně, pro rok 2023 plánuje investice ve výši 200 milionů a střednědobě se chystají investice do zvýšení kapacit za půl miliardy. Rozlehlý areál se 600 většími i menšími objekty v pardubické části Semtín vypadá, že by ale mohl spolknout mnohem víc.

Podle Krejči není možné ani z technického hlediska rychle navýšit výrobu, protože by bylo potřeba postavit nové haly. „To už jen z pohledu povolovacích řízení není možné udělat v řádu měsíců, ale spíš let,“ uvádí. Opravdu zásadní navýšení kapacit je možné očekávat podle něj za tři až čtyři roky.

Dalším limitujícím faktorem je podle Krejči nedostatek lidí, ať už specialistů, nebo běžných profesí. Pardubický kraj měl v říjnu nezaměstnanost 2,49 procenta, nejnižší ze všech krajů České republiky. „Například u výroby sférických prachů jedeme na tři směny, což ekonomicky vychází nejefektivněji,“ vysvětluje Krejča. „Ale otázka peněz na zaměstnance není to nejdůležitější, máme třináctý i čtrnáctý plat. Ti lidé prostě nejsou.“

Jak naznačují kritici Explosie z řad manažerů českých zbrojních firem, tento postoj je pro ně sice pochopitelný, ale neudržitelný. „Management Explosie se chová poměrně pragmaticky. Nechce provádět investice a zvyšovat mzdy svých zaměstnanců proto, aby podnik byl v černých číslech,“ míní David Hác, předseda představenstva STV Group. „Vzhledem ke změně tržního prostředí nejenom kvůli dodávkám munice na Ukrajinu, ale i přehodnocení potřeby zásobování Armády České republiky a aliančních partnerů je to krátkozraká politika. Krizová situace si žádá odvážná řešení, nikoli výmluvy.“

Zkouška střelného prachu - výstřel z houfnice

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.