Přiznání investičního analytika: Jak jsem se (ne)mýlil ve svých předpovědích

Před dvěma lety jsem pro konzervativní klienty doporučoval investici do protiinflačních dluhopisů. Kdo tuto příležitost využil, určitě se dnes nezlobí. Ty protiinflační už si dnes sice koupit nemůžete, ale dluhopisům byste přesto měli věnovat pozornost. Posledních několik let totiž nebyly zajímavým nástrojem. A to proto, že jim nesvědčí prostředí nulových úrokových sazeb.

To je však už pryč. Naše centrální banka jako jedna z prvních vrátila sazby na zdravé úrovně, české dluhopisové fondy by proto měly doručit výnos někde mezi pěti a deseti procenty ročně. Bude se tak jednat o velmi zajímavou příležitost pro konzervativnější investory a ty, kteří mají investiční horizont kolem tří let.

Pro ještě kratší investice pak stojí za zmínku repo fondy, které dnes nabízí výnos přes šest procent s takřka nulovým rizikem. Jejich použití je však vhodné jen pro krátkodobé uložení peněz. Kdo chce využít současné výše sazeb na delší období, měl by si je zafixovat pomocí termínovaných vkladů.

Pro dobrodružnější povahy se pak nabízí široká nabídka firemních dluhopisů. Ty vám dnes nabídnou i dvojciferný výnos, ale za cenu nepoměrně vyššího rizika. Přece jen jste v pozici věřitele jedné konkrétní firmy či projektu. Pokud se nechcete při jejich výběru spálit, omezte svou pozornost na ty, které jsou v nabídce bank a investičních společností. Odfiltrujete tak většinu těch, kde byste na jejich splacení čekali marně. A takových smutných investičních příběhů můžeme tento rok čekat hned několik.

V oblasti rezidenčních nemovitostí jsem před dvěma roky psal, že podle mnoha měřítek jsou již předražené. Jak naivní jsem byl. Jejich spanilá jízda dále pokračovala a za posledních pět let tak vzrostly ceny bytů o 90 procent. Potvrdilo se, že investiční modlou Čechů je stále cihla.

Pokud někdo věří tomu, že to byl růst přirozený, rozumný a udržitelný, držím mu palce. Dostali jsme se do fáze, kdy průměrný Čech vydělává na byt o rozměrech 70 m² 13,3 roku. V sousedním Německu je to 6,5 roku, méně než polovina. V Belgii a Norsku asi 4,5 roku. Ceny nemovitostí jsou u nás vzhledem k příjmům tak absurdní, že i pokud by klesly o 40 procent, stále nebudou v kontextu Evropy levné, ale jen zcela v průměru.

Zvýšené úrokové sazby se zatím nezačínají projevovat v inzertních cenách, neboť většina prodávajících má zkreslené představy o jejich hodnotě a nechápe, jak moc se změnila cena financování. Zatímco ještě v roce 2021, kdy byly sazby kolem dvou procent p. a., jste za svoje čtyři půjčené miliony museli po 30 letech vrátit celkem 5,3 milionu, při aktuální šestiprocentní sazbě je to již 8,6 milionu. Tento rozdíl se musí časem projevit právě v cenách. Ač se to někomu nemusí líbit, financovat nemovitost za dvě procenta ročně nebylo normální. Sazby časem zase klesnou ze současných úrovní, ale už ne na takto extrémně nízké hodnoty.

Dali hlavy dohromady, popsali stovky stran. Analytici radí, do čeho letos investovat

3. 1. 2023 ▪ 5 min. čtení

U realizovaných cen z dat realitních kanceláří a katastru již vidíme každý měsíc propady, zejména v oblastech, kde se v posledních letech akumulovalo hodně spekulativního kapitálu. Tedy na Karlovarsku, Liberecku nebo v Moravskoslezském kraji. Tam jsou ceny oproti jejich vrcholu v březnu loňského roku nižší i o 20 procent. Tento trend normalizace cen bude minimálně v tomto a příštím roce pokračovat.

Nemovitostní fondy pak letos začnou chtě nechtě postupně přeceňovat svá portfolia. Náš největší nemovitostní fond, který si na rozdíl od malých hráčů nemůže reputačně dovolit reportovat uměle nadsazená čísla zhodnocení, již připsal první ztrátu.

V oblasti akcií jsem upozorňoval na to, že se jejich ocenění v některých případech zcela odpoutalo od fundamentu. Prožili jsme si dobu, kdy ceny z velké míry určovaly osobnosti na internetu a v lockdownech nudící se teenageři. Pokud byla firma mediálně dostatečně sexy a psalo se o ní, bylo investorům jedno, co vlastně dělá, natož zda je zisková. Kde se tento jev projevil nejvíce, bylo v IT sektoru, který jsem tenkrát přirovnal k dot-com bublině.

Návrat k rozumnějším valuacím tak byl pro některé investory dost bolestivý. Široký americký index S&P 500 odepsal v loňském roce necelých 20 procent své hodnoty, zmiňované technologické akcie (bigtech) 40 procent, některé nesmysly jako Tesla pak až 65 procent.

Tento ozdravný proces ještě nemusí být u konce. Přede dveřmi máme celosvětovou recesi, a pokud bude mít delšího trvání, dojde k poklesu ziskovosti firem a dalšímu poklesu cenovek.

Pokud však máte investiční horizont pět let a více, stále platí a platit bude, že není lepší investice než právě akcie. Ideálně pak ve formě široce diverzifikovaných indexů a nakupované na pravidelné bázi. Pak vás ani další korekce nemůže zaskočit. Pokud si chcete dlouhodobě zaspekulovat, vzal bych v potaz demografický vývoj a dlouhodobě podceněnou energetiku.

A jsme u kryptoměn. V době, kdy lámaly rekordy a plnily titulky médií, jsem napsal, že jejich výsledkem bude, že ti informovaní již pohádkově zbohatli a naivní investoři to na konci zaplatí. Pak jsem byl minimálně rok za blbce a škarohlída, který vůbec nepochopil, že jedině v nich je budoucnost.

To se nevyplnilo a ukazuje se, že regulace v oblasti financí má svůj smysl. Přestal bych hledat senzaci a rychlé zbohatnutí bez práce. Pokud chcete diverzifikační prvek, nižší jednotky procent portfolia klidně držte v BTC. Zbytek kryptosvěta považuji za nesmysl – minimálně pro širokou veřejnost, která se v něm nepohybuje na denní bázi.

Rada na závěr: Nesázet na ty, kteří plní titulky médií, na „experty“ ze sociálních sítí, na youtubery. Nad investicemi se budou muset investoři více zamýšlet, protože po mnoha letech začne zase platit investiční poučka, že výnosy minulé nejsou zárukou výnosů budoucích. Krátkodobě bude vítězem hotovost, střednědobě dluhopisy a na dlouhém horizontu akcie. Kdo rozumně pokryje všechny tyto oblasti, nemůže být poražen.