ChatGPT zatřese s pracovním trhem. Nahradí až čtvrtinu lidské práce, tvrdí nová studie

Naznačují to například závěry nové studie investiční banky Goldman Sachs, o které informoval deník Financial Times. Podle jejích autorů Josepha Briggse a Deveshe Kodnaniho v budoucnu dokážou chytré systémy ve vyspělých zemích zastat čtvrtinu veškeré lidské práce. Zhruba dvě třetiny lidí pak budou nuceny se s novými nástroji naučit pracovat, menší část z nich nahradí úplně. Vlivům automatizace neuniknou ani programátoři, bankéři, matematici nebo právníci. 

Briggs s Kodnanim zkoumali americké a evropské databáze pracovních pozic a konkrétních úkolů, které tvoří jejich náplň, a porovnávali je s aktuálními schopnostmi modelů umělé inteligence. Zjistili přitom, že jenom ve Spojených státech bude rozvoj těchto technologií představovat pro 63 procent zaměstnanců významné změny, kdy až polovinu jejich současné pracovní náplně může obstarat stroj. Sedm procent pracovních pozic pak už nebude potřebných vůbec. Nejohroženější jsou přitom vysoce kvalifikované pozice jako právníci nebo zaměstnanci v administrativě.

Zbylých 30 procent míst tvoří zejména manuální pracovníci působící ve stavebnictví či údržbě, na které by umělá inteligence tohoto typu zásadní dopad mít neměla. Autoři studie se však zaměřovali primárně na téma generativních jazykových modelů a nezohledňovali otázky robotizace a dalších druhů automatizace, které pro fyzicky pracující mohou rovněž představovat hrozbu.

„Ačkoliv dopad umělé inteligence na pracovní trh bude nejspíše značný, většina pracovních míst a odvětví je automatizaci vystavena jen částečně. Umělá inteligence je tak bude spíše doplňovat nežli nahrazovat,“ uvedli autoři výzkumu. „Konečné dopady však budou záviset na tom, jak se bude vyvíjet poptávka po zaměstnancích a jak se promění pracovní zátěž v reakci na částečné úspory ve většině profesí.“

Autoři studie očekávají, že rozšíření jazykových modelů povede v důsledku k výraznému zvýšení produktivity práce, díky níž se výkon globální ekonomiky v příštích 10 letech zvýší o sedm procent. „Většina zaměstnanců pracuje na pozicích, které jsou částečně exponované vůči umělé inteligenci. Po jejím nástupu tak pravděpodobně alespoň část své uvolněné kapacity uplatní na jiné produktivní činnosti, což zvýší celkový výkon ekonomiky,“ vysvětlují autoři. Mnoho pracovníků, kteří o práci přijdou, zároveň podle nich nalezne nové uplatnění v profesích, které nástup AI vytvoří, nebo v oblastech, kde se díky rostoucí produktivitě zvýší poptávka po nových zaměstnancích. 

Obdobný vývoj přitom podle Briggse s Kodanim naznačuje i historická zkušenost. Například pokroky v oblasti informačních technologií vytvořily poptávku po webových designérech, programátorech nebo odbornících na digitální marketing. „Zároveň zvýšily celkový příjem ve společnosti a nepřímo podpořily poptávku po pracovnících v oblastech zdravotní péče, vzdělávání či stravovacích službách,“ uvádí.

ChatGPT si podmanil český byznys. Používají ho bankéři, startupisté i výrobci

28. 3. 2023 ▪ 7 min. čtení

Výzkum možných dopadů nových technologií na pracovní trh zveřejnila v pondělí rovněž společnost OpenAI, která za jazykovými modely typu GPT a programem ChatGPT stojí. Výzkumníci tvrdí, že zhruba na 80 procent pracovníků by nástup umělé inteligence mohl mít částečný dopad (k automatizaci by došlo zhruba u desetiny veškeré jejich pracovní náplně), zatímco téměř pro 20 procent pracovníků by představoval zásadní změnu (umělá inteligence by si poradila s více než 50 procenty všech úkolů). Odhalili přitom, že čím vyšší byly u konkrétní pozice nároky na vzdělání, tím výrazněji ji nástup AI proměňoval.

„V chápání lidské řeči, ať už v psané nebo mluvené podobě, a v oblasti rozpoznávání obrazu učinily tyto modely ohromný progres. Dokážou tedy teoreticky zastat pozice náročné na komunikaci, které často vykonávají lidé s vyšším stupněm vzdělání,“ komentoval výzkum pro magazín Quartz profesor ekonomie na Massachusettském technologickém institutu (MIT) Simon Johnson. Mezi nejohroženější zaměstnání ale podle výzkumu nepatřili jen například spisovatelé, ale také daňoví poradci, matematici nebo finanční analytici.  

Pieter den Hamer, viceprezident pro umělou inteligenci ve výzkumné společnosti Gartner, rychlejší změny v případě „bílých límečků“ vysvětluje nižšími náklady. Automatizovat kancelářskou práci je podle něj jednoduše levnější než například vytvořit flotilu autonomních kamionů. „Nástup umělé inteligence ovlivní každou práci. Většinou však půjde spíše o její rozšíření než přímo o nahrazení pracovníků,“ uvedl pro Washington Post. 

Sám zakladatel a šéf OpenAI Sam Altman přiznává, že AI část pracovních míst nahradí. A obává se toho, jak rychle k tomu může dojít. „Lidstvo dokázalo, že v řádu několika generací se umí zásadním technologickým změnám perfektně přizpůsobit. Nebylo by ale dobré, pokud by k nim došlo v řádu jednotek let,“ uvedl Altman v polovině března v rozhovoru pro americkou televizi ABC News.

Přesto je ale šéf technologického start-upu optimistický a věří, že ChatGPT uživatelům zpravidla spíše pomůže dělat jejich práci lépe místo toho, aby je úplně nahradil. „Dnes jsou lidé nadšení z toho, že jim pomáháme programovat, to samé ale můžeme udělat pro každou profesi. Zvládneme tak zajistit vyšší životní úroveň všech lidí,“ uvedl.