Byl to nevídaný rozsudek: dvě úřednice pražského magistrátu Ivana Odarčenková a Markéta Svobodová dostaly před třemi lety podmíněný trest vězení v délce pouhého jednoho dne. A to kvůli tomu, že zrušily rozhodnutí, kterým Josefina Czerninová z jindřichohradecké větve starého šlechtického rodu přišla o československé občanství. Podle soudu tak porušily své povinnosti a umožnily, aby potomci Czerninové požádali o vydání stamilionových rodových majetků především na jihu Čech. Do věci se však nyní vložil Ústavní soud.

Ten se zastal první z úřednic, Odarčenkové. Ústavní soud konstatoval, že i kdyby vydala nesprávné rozhodnutí, nemohla tak naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Jeho verdikt má význam nejen pro úřednici, ale i pro stát a Czerniny.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Právě na základě pravomocného odsouzení obou úřednic stát rozjel ojedinělou akci – pokusil se už vydaný majetek získat zase zpět. S odůvodněním, že k vydání majetku v rámci restitucí došlo úmyslným trestným činem, zahájil obnovu řízení, kterým by Czerninová zpětně přišla o občanství a následně i vydané majetky.

Jenže Ústavní soud tuto středu konstatoval, že po úřednících během rozhodování nelze požadovat, aby dovozovaly, jaký vliv by jejich rozhodnutí mohla v budoucnu mít. „Nelze připustit, aby jakýkoliv jiný právní názor, který se posléze ukázal nesprávným, zakládal trestní odpovědnost osoby, která jej v určité době učinila.“

Po zásahu soudu tak platí verdikt z roku 2019, který Odarčenkovou očistil a stíhání označil za účelové. Ústavní stížnost Svobodové pak soud teprve projedná. Dá se ale očekávat, že i v jejím případě rozhodne stejně. Tak padne i důvod, aby stát mohl restituce zvrátit.

„K obnově řízení je potřeba pravomocné rozhodnutí o vině a trestu. To v tuto chvíli není, a tak musí být obnova řízení zastavena,“ říká právník Tomáš Nahodil, který se specializuje na restituční právo. 

Restituce Czerninů

Potomci Josefiny Czerninové požádali o vydání pozemků na jihu a západě Čech, většinou o pole a lesy.

Je v nich ale i několik nemovitostí – například zámek Velichov s několika dalšími objekty ve stejnojmenné obci na Karlovarsku či statek Štěpánovice na Českobudějovicku. Zatímco v jižních Čechách úřady všechen majetek vydaly, na Karlovarsku jeho vydávání pozastavily právě kvůli pochybnostem o občanství.

Například Velichov byl už vydán, ale rod s ním nemůže nakládat, protože je na něm kvůli sporu plomba. Celkově Czerninové získali na 900 hektarů lesů a přes 200 hektarů dalších pozemků, zejména polí.

Případem se tuzemské soudy zabývají už téměř deset let a řešil jej již čtyřikrát Nejvyšší soud. Obvodní soud pro Prahu 1 a posléze Městský soud v Praze obě úřednice opakovaně osvobodily. A v jednom z rozsudků nebývale zkritizovaly policii i žalobce s tím, že stíhání bylo účelové jen proto, aby se podařilo zvrátit restituce. Uvedené rozhodnutí vydaly Svobodová s Odarčenkovou v roce 1999, jejich stíhání ale začalo až o 15 let později.

„Účelem trestního řízení může být pouze označení pachatele a spravedlivé potrestání, ale nemohou jím být řešeny jiné společenské zájmy. To trestní řízení bylo zahájeno naprosto účelově jenom proto, aby bylo zvráceno rozhodnutí (o občanství), které vydal magistrát hlavního města,“ konstatovala například v září 2019 soudkyně Eva Brázdilová z městského soudu, která obě úřednice osvobodila. „Ani policejní orgán a státní zastupitelství se účelem tohoto trestního řízení nijak netajily,“ dodala.

Osvobozující rozsudky opakovaně na podnět tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana rušil Nejvyšší soud. Brázdilová tak nakonec musela obě úřednice uznat vinnými. Ale udělila jim nejnižší možný trest – jeden den vězení podmíněně. Zeman, který stížnost k Nejvyššímu soudu opakovaně podával, byl dobrým známým třeboňského statkáře Petra Habersbergera, který o uvedené pozemky také usiloval.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.