Střet generací na pracovišti: boomeři nerozumí líným mladým. Mileniálové zase nechápou přepracované staré

Výrazné generační rozdíly v českých firmách potvrzuje i Milan Rataj, HR stratég a spoluzakladatel start-upu Sloneek, který radí firmám s personalistikou. Podle něj má mezigenerační neporozumění reálný dopad na finanční výsledky firem. A to zejména v regionech, kde je celkově pro mladé lidi složitější uplatnit se i ve větších firmách hlavně v oblastech, jako je marketing, HR či vývoj.

„Chyba není v tom, že nová generace je jiná než předchozí. Je v dlouhodobé neschopnosti manažerů měnit způsob práce a obohacovat ho o poznatky všech lidí v týmu,“ říká Rataj. Naslouchání mladším generacím v tom, co od práce očekávají, se podle něj stává konkurenční výhodou na trhu práce.

1. Volat, nebo jen napsat mail?

Základní oblastí, v níž si generace nerozumí, je forma komunikace. „Jinak komunikují lidé, kterým je 18, 26, a čtyřicátníci,“ říká Zábržová. Z její zkušenosti starší generace upřednostňují telefonování, zatímco mladší mají raději psanou komunikaci přes mail či sociální sítě.

Často se tak může stát, že zatímco na staršího kolegu čeká ve schránce skupinový mail, v němž šéf oznamuje, že porada se ruší, boomer sedí sám v zasedací místnosti a diví se, kde všichni jsou. A po chvíli čekání se rozhodne někomu z kolegů zavolat.

Firmy přitom podle Zábržové mohou do určité míry zaměstnancům s věkovými rozdíly komunikaci ulehčit. „Je třeba ve firmě pojmenovat, jestli si mají vykat, nebo tykat, posílat maily, nebo psát zprávy přes Slack. Ale hlavně nabírat lidi, kteří se vzájemně respektují a nebudou ve firmě tvořit nepříjemnou atmosféru.“

2. Volný čas

Mladší generace si také více stojí za tím, aby měly dostatek času pro sebe. Podle letošního průzkumu společnosti Deloitte mezi 22 tisíci mladými zaměstnanci ze 44 zemí je pro většinu dotázaných při hledání práce stěžejní, jak pro ně bude možné ji vyvážit se svým osobním životem.

Autoři zaznamenali narůstající poptávku po zkrácených pracovních týdnech. V mladších generacích je také větší zájem o práci na dálku nebo aspoň hybridní režimy práce, kdy tráví část týdne v kanceláři a část doma.

Lpění mladých na větší svobodě ale bývá zdrojem neshod v českých firmách. Ty podle Zábržové často vede podnikatel, který svůj byznys vybudoval v 90. letech tvrdou rukou. V posledních letech však přijal několik mladých manažerů, aby jeho firmě pomohli s inovacemi. Přístup k řízení ve stylu striktní kontroly si ale ponechal.

„Manažeři se tím cítí svázaní a v podstatě s ním denně bojují. Vadí jim nedůvěra, nesvoboda a neustálý dohled nad kroky, kterým podnikatel příliš nerozumí,“ popisuje Zábržová.

To vše podle ní vede k mezigeneračním výměnám názorů, jež se zdají jako neřešitelné. A nejčastěji to skončí tak, že mladí zaměstnanci z firmy prostě odejdou. Pomáhá přitom, pokud šéf jasně definuje, jaké mají manažeři kompetence, a důvěřuje jim.

Glosa Julie Hrstkové

Mladí nejsou líní. Jen pochopili, že život se neodehrává nutně v kanceláři

23. 1. 2023 ▪ 2 min. čtení

3. Vysedávání v kanceláři

Generace čtyřicátníků a padesátníků se od mladších kolegů liší už jen tím, jak přistupují k času strávenému prací. Zatímco oni sami nemají problém s přesčasy, mladí volí raději co nejčasnější odchod z pracoviště a jasně oddělený odpočinek.

Podle Zábržové se tak mnohdy stává, že starší generace tráví sice v kanceláři více času, ale řeší své osobní problémy. To jim však jen ubírá energii a neznamená to, že pracují víc. „Pak můžeme fyzicky sedět v práci 12 hodin, být úplně vyřízení, ale neudělat nic,“ říká.

Pro člověka navíc není fyzicky možné se po tak dlouhou dobu soustředit a nedostatečný odpočinek výkonu prokazatelně škodí. „Každý máme omezené zdroje pozornosti, schopnosti zpracovávat informace a pracovní paměti. Když je používáme, ale nedoplňujeme, tak dojdou. Potřebujeme mezitím regeneraci,“ potvrzuje psycholožka Zuzana Jochmannová, jež pracuje v Soulmiu.

Firmy se tak podle ní snaží spíše než na počet odpracovaných hodin dívat na konkrétní výsledky, jež daný zaměstnanec má. Tím je tlačí k větší efektivitě, která je vlastnější právě mladším generacím.

4. Firemní hodnoty

Mileniálům a generaci Z také více než starším zaměstnancům záleží na celkovém smýšlení firmy, pro niž pracují. Podle zmíněné studie Deloitte 37 procent příslušníků generace Z a 36 procent mileniálů už někdy odmítlo nastoupit do zaměstnání, které nesouznělo s jejich osobními hodnotami.

Pro mladší generace je daleko důležitější, jak daná firma přistupuje k přírodě, rovnosti pohlaví či znevýhodňování menšin. Této rostoucí poptávce se už zaměstnavatelé začali přizpůsobovat, zejména zaváděním takzvaných ESG strategií, které definují odpovědnost firmy vůči životnímu prostředí, společnosti a způsobu řízení. České firmy v tomto ale pořád zaostávají i za sousedními východními státy a pouze 69 procent z nich si myslí, že je důležité reflektovat environmentální dopady podnikání.

5. Až bude pracovat generace dnešních dětí

Pracovní trh se navíc bude měnit dál. Zábržová očekává velký posun v době, kdy začnou pracovat děti narozené po roce 2012 – generace alfa. Podle ní budou daleko zdatnější z hlediska kritického myšlení a například rozeznávání dezinformací.

Očekává navíc, že už nebude nutné trávit prací tolik času. „Myslím si, že v té době už budeme pracovat jen kolem šesti hodin denně.“ A jelikož technologický pokrok půjde stále dopředu, bude podle Zábržové nutné, aby byli příslušníci starších generací otevření učení se novým věcem.

„Byli vychovaní k tomu, že budou mít ideálně jednu práci na celý život. Myslím si ale, že do budoucna budeme mít jednu práci tak na dva roky a ještě nám s tím bude pomáhat umělá inteligence,“ říká Zábržová. Zaměstnanci starší věkové skupiny pak nebudou žádným způsobem limitovaní a budou podle ní moci naopak přinášet své zkušenosti.

S tím souhlasí i Rataj. „Je třeba si uvědomit, že spolu s generací Z přichází víc změn, než jen ‚jiný pracovní styl‘, který se v jejím případě diskutuje nejvíce. Ty proměny, které reprezentuje, jsou výrazně hlubší.“