Dva týdny jedla každá jinak. Čtyřiadvacetiletá Aimee jen takzvané ultrazpracované potraviny, jako jsou instantní polévky, jídla do mikrovlnné trouby, uzeniny nebo slazené cereálie. Její jednovaječné dvojče Nancy zase konzumovalo pouze syrové nebo málo zpracované potraviny. A byť obě přijímaly denně stejný počet kalorií, Nancy lehce shodila na váze, zatímco Aimee přibrala téměř kilo. Navíc se jí zvýšila hladina cukru i tuků v krvi.
Test na dvou fyzicky identických dívkách provedli vědci King’s College v Londýně a letos v létě o něm informovala stanice BBC. Jednalo se sice o krátkodobou studii, ale její výsledky poukazují na fakt, z něhož mají obavy mnozí vědci. Tedy že ultrazpracované potraviny mají negativní vliv na lidské zdraví.
Termín ultrazpracované potraviny (zkráceně z angličtiny UPF), který míří na průmyslově vyráběné potraviny, jež mají vysokou trvanlivost a mnoho umělých přísad, byl zaveden teprve před 15 lety, ale v současnosti tvoří asi polovinu potravin konzumovaných ve Velké Británii, u průměrného Američana tvoří 60 procent denní stravy. V případě Česka k tomu nejsou data.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek„V posledním desetiletí pomalu přibývalo důkazů, že ultrazpracované potraviny nám škodí způsobem, o kterém jsme dosud neměli tušení. Mluvíme o celé řadě druhů rakoviny, srdečních chorob, mrtvic či demence,“ uvedl Tim Spector, profesor epidemiologie na King’s College, který se zabývá studiem trendů nemocí a na test dohlížel.
Nedá se jim vyhnout
Expert na výživu a autor mnoha vědeckých publikací na toto téma Petr Fořt tvrdí, že studií na téma zpracovaných potravin jsou tisíce, ovšem výsledky jsou často velmi nekonzistentní. Důvodem je především chybná metodika. A do tohoto ranku patří i zmíněná studie King’s College.
„Výsledky sledování po dobu pouhých dvou týdnů jen jedněch dvojčat nemohou být prezentovány jako vědecká studie. Rozdíl v tělesné hmotnosti činil jen jeden kilogram, což je bez statistického významu. A také není jasné, zda ta dvojčata byla sledována ve stejném období menstruačního cyklu. Dále rozdíl může způsobit i odlišný příjem tekutin, odlišná situace ve vyměšování a podobně,“ upozorňuje.
Odborníci se nicméně shodují, že konzumace průmyslově zpracovaných potravin může způsobit poškození zdraví. Záleží však na tom, jak často každý takové potraviny jí. „Jestliže dělník pracující v terénu nemá možnost závodního stravování a je odkázaný na bistro či konzumaci trvanlivých potravin, je to v dlouhodobém horizontu značné zdravotní riziko,“ říká Fořt.
Jak si prodloužit život až o 24 let: podle vědců stačí dodržovat osm zásad
Zcela se vyhnout jakkoli zpracovaným potravinám v dnešní době není podle odborníků prakticky možné, nicméně není to ani nutné. Záleží opět na míře a zdravém rozumu při nákupu potravin. Lidé, kteří mají možnost si doma uvařit, by podle něj měli při nákupu potravin sledovat složení na etiketách.
Je jednoduchá poučka, jak ultrazpracované potraviny odhalit. Pokud je seznam přísad příliš dlouhý, je lepší dané jídlo nekupovat. Že jde o UPF, naznačuje i to, že jsou na seznamu látky, které běžně nemají lidé v kuchyni.
Byť takové pravidlo nemusí být stoprocentní. „Tak třeba místo E s číslem aditiva výrobci začali používat chemický název sloučeniny, kterou drtivá většina kupujících nezná,“ zmiňuje Fořt a uvádí další příklad: místo „éčka“ pro kyselinu glutamovou a její soli výrobce napíše, že jde o kvasničný extrakt. „Inu, kvasnice jsou přece zdravé, že?“ usmívá se Fořt.
Podle něj nelze přesně určit, jaký má které „éčko“ vliv na lidský organismus. Vždy jde o individualitu jedince a současně o spolupůsobení dané látky s desítkami dalších, obsažených v ostatních potravinách, ve vodě, nápojích a ovzduší. „Nejde však jen o ‚éčka‘, ale také o chemii, která je v kontaminovaných základních potravinách,“ zdůrazňuje Fořt.
Lze se vyhnout problémům
Tématem potravin a jejich vlivu na zdraví se zabývají i na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Její děkan Miroslav Petr říká, že jedním z klíčových problémů vysoce zpracovaných potravin, a to i těch sportovních, jako jsou proteinové nápoje a různé energetické tyčinky, je jejich glykemická zátěž. Jde o schopnost rapidního zvýšení hladiny glukózy v krvi.
„Při dlouhotrvajícím a energeticky náročném výkonu je rychlý cukr prospěšný. Avšak je třeba si uvědomit, že při konzumaci takto energeticky bohatých nápojů osobou, která nesportuje, platí stejný efekt jako u jiných slazených nápojů,“ připomíná Petr.
Proto je podle něj důležité uvědomit si kontext a situaci, ve které se jedinec nachází, a v každém případě volit sportovní výživu s minimálním množstvím stabilizátorů, nežádoucích látek a umělých sladidel.
Lenka Kouřimská z katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky České zemědělské univerzity v Praze dodává, že zpracování potravin nemusí vždy jen zhoršovat jakost potraviny. „Zpracování může mít i pozitivní dopad, například můžeme zvýšit dostupnost a využitelnost některých živin, snížit či eliminovat alergenní složky, inaktivovat nežádoucí enzymy, které snižují obsah vitaminů, a v případě tepelného zpracování se mnohdy významně eliminují nežádoucí patogenní mikroorganismy.“
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist