Eurokomisař rušil pomoc Palestincům, EU to ale odmítla. Spory okolo dotací pro Gazu pokračují

EU je největším sponzorem Palestiny na světě. Pro období let 2021–2024 schválila poslat do rozpočtu palestinské samosprávy a partnerským organizacím celkem 1,18 miliardy eur, v přepočtu zhruba 29 miliard korun.

Platí se za ně chod samotných palestinských úřadů na Západním Břehu a v Pásmu Gazy a také nemocnice, školy, sociální služby a další. Už v minulosti přitom čelila Evropa kritice, že tím financuje teroristy proti Izraeli, protože Pásmo Gazy ovládá Hamás.

V pondělí v poledne vedení Evropské komise zopakovalo, že peníze procházejí přímo na místě „striktní kontrolou“ a unijní rozpočet nijak nefinancuje, ani nepřímo, žádné teroristické aktivity. Důvod zastavit unijní pomoc Palestincům podle Bruselu nebyl.

O dvě hodiny později ale maďarský eurokomisař zodpovědný za vztahy se sousedními zeměmi Olivér Várhelyi napsal na síť X, že se projekty s Palestinou kvůli útoku na Izrael zastavují a musí projít revizí. Chvíli se nic nedělo, pak ale komisař pro humanitární pomoc a šéf společné zahraniční politiky napsali, že humanitární pomoc do Palestiny pokračuje.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Trvalo téměř šest hodin, než se vedení komise vložilo do věci a pokusilo se vysvětit skutečný stav. V oficiálním prohlášení večer exekutiva EU sdělila, že humanitární pomoc Palestincům, které izraelská armáda v Gaze odřízla od energií a vody kvůli odvetné operaci, pokračuje. Pro letošek jde o potraviny a další věci základní potřeby za 27 milionů eur, upřesnil později Brusel.

Rozvojové projekty – za řádově stovky milionů eur – naopak projdou novou kontrolou, jestli peníze nekončí v nesprávných rukou. Do té doby žádné platby na Blízký východ neodejdou. Komise zároveň dodala, že „nyní žádné ani nebyly v plánu“.

Během úterý se ukázalo, že maďarský komisař Várhelyi svoje oznámení s nikým nekonzultoval a všechny překvapil. „Bylo to (ze strany Várhelyiho – pozn. red.) nekoordinované prohlášení,“ řekl hlavní mluvčí komise Eric Mamer.

To by nezpůsobilo takové vlnobití, kdyby političtí představitelé EU byli s jeho obsahem srozuměni. Část zemí ale právě proti zastavení finanční pomoci palestinským obyvatelům protestovala. Udělaly to konkrétně Španělsko, Francie, Dánsko a Irsko, tedy zástupci čistých plátců do společného unijního rozpočtu. Odmítly, aby kvůli odvetě proti teroristům z Hamásu zůstaly miliony lidí bez jakékoli pomoci.

Proti dělání rovnítka mezi Hamásem a Palestinci se ohradil i generální tajemník OSN Antonio Guterres. V reakci na Várhelyiho oznámení apeloval na stálého předsedu Evropské rady Charlese Michela, aby unie nerušila pomoc Palestincům, jak potvrdila v úterý jeho mluvčí. 

Se zmrazením veškeré pomoci Palestincům nesouhlasí ani český šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). „Podporujeme snahu, aby se na platby EU podívala. Cílem není plošné zastavení, ale ověřit si, že peníze nemohou být zneužívány pro teroristickou činnost,“ řekl ministr zahraničí Českému rozhlasu.

Většina států EU se v úterý na ad hoc schůzce ministrů zahraničí shodla pro pokračování pomoci lidem na palestinských územích. 

„S palestinskou samosprávou spolupracujeme,“ uvedl po jednání šéf společné zahraniční politiky EU Josep Borrell. „Ne všichni Palestinci jsou teroristé, kolektivní trest pro všechny Palestince by byl nespravedlivý a nevede k dosažení míru,“ dodal. Podle jeho slov většina unijních zemí podpořila, že spolupráce s palestinskou samosprávou má pokračovat, stejně tak jako její finanční podpora. Pro úplnou stopku peněz jsou Maďarsko, které vyslalo Várhelyiho do Bruselu, nebo Nizozemsko.

„Já bych zastavil veškeré platby do Gazy,“ řekl HN analytik Šádí Shanaáh, který se odborně věnuje politickému násilí a extremismu na anglické University of Warwick. „Pomáhají udržet Hamás u moci a celkově konzervují status quo v Gaze, protože ani Izrael nemá pobídky to řešit, když se postará někdo jiný.“