Polovina Čechů vnímá Green Deal jako ohrožení, ukazují data sociologického ústavu STEM. V rámci Green Dealu, tedy Zelené dohody přijaté zeměmi Evropské unie, se přitom chystá  stanovení dalšího cíle pro snižování emisí. Evropská komise v únoru navrhne, aby státy EU srazily k roku 2040 emise o 90 procent oproti stavu z roku 1990. V Česku jsou proti jak politici, tak byznys. Tvrdí, že to není reálné.

Evropská komise tento nový cíl předložit musí, ukládá jí to klimatický zákon přijatý v roce 2021 státy EU a Evropským parlamentem. Česko, tehdy reprezentované vládou Andreje Babiše (ANO), ho podpořilo.

„Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Proti je i hnutí ANO, stejně jako zástupci českého byznysu. „Navržený cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví,“ stojí ve stanovisku Svazu průmyslu a dopravy.

Evropská komise už avizovala, že návrh na snížení emisí o 90 procent v roce 2040 předloží 26. února. Začne platit, pokud ho odhlasují státy EU a Evropský parlament. Na základě stejného procesu už země unie mají závazné cíle k roku 2030 a 2050 – první počítá se snížením emisí o 55 procent, druhý s jejich redukcí prakticky na nulu. Cíl k roku 2040 je tedy mezikrokem.

Svaz průmyslu upozorňuje na fakt, že očekávaný návrh počítá s využitím technologií, které dnes ještě v nutném rozsahu neexistují. Jde například o zachytávání a ukládání uhlíku. Evropská komise to nerozporuje, ale tvrdí, že technologický pokrok bude v následujících letech dostatečný k tomu, aby se tyto technologie rozvinuly.

Česká vláda k chystanému cíli k roku 2040 vypracovala svou pozici, do které mohly HN nahlédnout. Redukce o 90 procent se v ní jednoznačně odmítá s tím, že komise zatím nevypracovala analýzu, jak by dopadla na jednotlivé státy EU i konkrétní sektory ekonomiky. Pozice konstatuje, že Česko se už dříve vyslovilo pro redukci emisí o 75 až 80 procent.

Studie zadané Evropskou komisí ukázaly, že země EU musí k roku 2040 snížit emise o 85 až 95 procent, aby splnily svůj závazek stlačit je v roce 2050 prakticky na nulu. Takové snížení je podle vědců nutné v zájmu zabránění katastrofálním změnám klimatu. Všechny cíle jsou průměrem za celou EU – emise tedy nemusí snižovat každá země stejně. Některé státy, třeba Německo či Švédsko, mají své vlastní domácí cíle, které s rychlejší redukcí emisí počítají.

Otázkou je, jakým způsobem budou země unie o návrhu komise o metě k roku 2040 jednat. Cíle k letům 2030 a 2050 schvalovaly v Evropské radě, tedy na úrovni premiérů a prezidentů, kteří rozhodují jednomyslně. Za Česko byl tehdy v obou případech pro tehdejší premiér Babiš.

Cíl za rok 2040 ale, jak řečeno, vyplývá z už schváleného klimatického zákona, takže je možné, že o něm budou jednat ministři životního prostředí. Ti rozhodují kvalifikovanou většinou, tedy bez práva veta. V obou případech je ovšem pravděpodobné, že téma výrazně zasáhne do kampaně před parlamentními volbami v Česku, které budou na podzim roku 2025, řekli HN dva experti na výzkum veřejného mínění.

Vedle Česka je k návrhu na devadesátiprocentní snížení emisí skeptické i Polsko či Slovensko. Obě země podle informací HN podporují redukci o 80 procent.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist