Stovky náletů za jediný den. Izraelská armáda (IDF) ničí nejen infrastrukturu hnutí Hamás a jeho spojenců, ale cíleně likviduje i konkrétní velitele militantních skupin. Vojáci dostihli také Džamílu Šantíovou, jedinou ženou z úzkého vedení Hamásu. Tato taktika má pro Izrael nepopiratelné výhody – jeho vojáci nejsou v ohrožení a Hamás oslabuje nejen co do vojenských kapacit, ale i personálně.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Džamíla Šantíová je v pořadí už čtvrtou figurou nejužšího vedení hnutí Hamás, kterou izraelští vojáci zabili od 7. října, kdy se na území židovského státu vydala z Pásma Gazy vraždit islamistická komanda. Byla vdovou po jednom ze zakladatelů hnutí, Abdalu Azízi Rantisím. Ten se v roce 2004 stal nakrátko lídrem i mluvčím Hamásu poté, co 22. března Izraelci usmrtili globálně nejproslulejšího člena organizace, na kolečkové křeslo upoutaného Ahmada Jasína. Sám Rantisí byl vojáky židovského státu zabit ani ne o měsíc později, 17. dubna. A stejně jako Jasína ho dostihla izraelská helikoptéra. Lze tak říci, že se teď židovský stát vrátil ke staré taktice vyhledávání a likvidace lídrů extremistických skupin. 

 

V případě zabití Džamíly Šantíové není zcela jasné, zda byla přímým cílem, či vedlejší obětí útoku. Byla sice váženou členkou politického vedení Hamásu, kam se propracovala teprve před dvěma roky, na směřování hnutí a jeho vojenské operace měla ale vliv spíše okrajový. Její další tři zabití kolegové z vedení Hamásu však výkonné pravomoci měli. Džavád abú Šamala se staral o financování, další dva usmrcení lídři měli na starosti vnitřní chod organizace, respektive mechanismus rozhodování skupiny. Izraelci navíc zlikvidovali také několik velitelů, stejně jako níže postavených předáků Hamásu. Zaměřili se i na členy komand, která 7. října pronikla do Izraele. Podle listu The Times of Israel jich už zneškodnili nejméně deset, přičemž pátrání po dalších pokračuje.

Útoky na konkrétní osoby mají jak faktický, tak symbolický význam. Hamás je jimi nejen oslaben, ale Izraelci takto hledají a nacházejí přímé viníky. Izraelská armáda se v posledních hodinách zaměřila také na ničení vojenské infrastruktury hnutí. Zaútočila na tunely, velitelská centra, kanceláře zpravodajců, stejně jako na místa, odkud ozbrojenci odpalují protitankové střely.

 

Agentury oznámily, že izraelští vojáci v Pásmu Gazy zabili také Rafáta abú Hilála, šéfa vojenského křídla Výborů lidového odporu (PRC). Tato skupina je fakticky koalicí různých ozbrojenců, ale patří k ní kromě jiných i někdejší čelní militanti z hnutí Fatah, které vládne na Západním břehu a s Hamásem není zadobře. Jinými slovy, židovský stát napadá ozbrojené extremisty všech skupin včetně Islámského džihádu, tedy skupiny, která je od svého vzniku ideově i finančně napojená na Írán mnohem více než Hamás. Podle stanice France 24 už 9. října, tedy pouhé dva dny po zahájení války, zemřeli nejméně tři předáci Islámského džihádu.

Tato izraelská taktika navíc tolik nedráždí světové veřejné mínění, které se strachuje o osud palestinských civilistů. Teď navíc vojáci IDF oznámili vytvoření humanitární zóny na jihu pásu, která by měla fungovat u města Chán Júnis. Armáda proto opět vyzvala obyvatele severu Pásma, aby se přesunuli na jih.

 

Zatím není zcela jasné, kdy a na jak dlouho Egypt otevře svůj jediný přechod se zbídačeným palestinským územím, který leží ve městě Rafáh. Káhirský prezident Abdal Fattáh Sísí už každopádně souhlasil s tím, že přes něj může projet 20 kamionů s humanitární pomocí. Alespoň to takto novinářům po návratu z Izraele vyložil americký prezident Joe Biden. Představitelé OSN přitom tvrdí, že by Gaza potřebovala nejméně 100 kamionů s pomocí denně. Bílý dům proto doufá, že se průjezd přes hraniční přechod bude v brzké budoucnosti týkat více než uvedených 20 kamionů. Stanice CNN nicméně odhadla, že by první nákladní vozy mohly do Gazy vjet už v pátek 20. října.

Probleskovat začínají i první návrhy budoucího řešení pro Gazu. Jair Lapid, někdejší izraelský premiér a šéf nejsilnější opoziční strany Ješ atid, má za to, že nejlepší variantou by byl faktický návrat pod palestinskou samosprávu jejího předsedy Mahmúda Abbáse. Ostatně Pásmo Gazy je už teď formální součástí palestinské autonomie, kvůli roztržce mezi vedením Západního břehu a Hamásem je tomu tak ale jen na papíře. Izraelská vláda národní jednoty vytvořená pro období války proti Hamásu se sice zapřisáhla, že islamistické radikály v Gaze vyhladí, zatím však veřejně neřekla, jaké má s oblastí plány v případě svého vojenského vítězství. Osud Gazy s izraelským vedením během své návštěvy diskutoval i prezident Joe Biden. 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam