Coby odplatu za agresi na Ukrajině přijaly západní státy rozsáhlé sankce vůči Rusku. Mimo jiné jde o zákaz vývozu dílů a součástek, které lze použít v civilní i zbrojní výrobě. Jak se ale ukazuje, toto „zboží dvojího užití“ se do Ruska nadále dostává. Během loňského ledna až října činil jeho dovoz skoro devět miliard dolarů, jenom o desetinu méně než za stejné období roku 2021, tedy před ruským vpádem na Ukrajinu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekVyplývá to ze studie, kterou vypracovala mezinárodní skupina nezávislých expertů Yermak-McFaul Expert Group ve spolupráci s kyjevským KSE Institute, jenž je součástí tamní School of Economics.
Dokument tak dokládá nefunkčnost nástroje, který měl Rusku znemožnit výrobu vyspělých zbraní kvůli zahraničním komponentům. Autoři studie uvádí, že kontrola vývozu do Ruska „představuje značnou výzvu“ a jednotlivé státy západní koalice v ní musí přitvrdit.
Důsledek je zřejmý: „Jsme svědky toho, že Rusko ve svých ofenzivních operacích nejenže nepolevuje, ale už druhou zimu podniká soustředěné raketové a dronové útoky na civilní infrastrukturu Ukrajiny,“ uvádí studie.
Ukrajinská Národní agentura pro předcházení korupci podle studie zdokumentovala skoro 2800 různých komponentů ze západních zemí, které se našly v ruských zbraních použitých na ukrajinském bojišti – kupříkladu ve střelách, dronech, obrněných vozidlech. Z uvedeného „vzorku“ bylo 72 procent vyrobeno v USA, šest procent ve Švýcarsku, pět procent v Japonsku a čtyři procenta v Číně.
Právě Čína je společně s Hongkongem také největším prostředníkem, přes kterého západní komponenty míří do Ruska. Studie jako další klíčové země, přes které si ruský zbrojní průmysl obstarává potřebné komponenty, jmenuje Turecko a Spojené arabské emiráty, k nimž se přidalo Maroko a středoasijské republiky.
První trhlina v západní jednotě proti Rusku? Itálie chce, aby Ukrajinci začali s Moskvou vyjednávat
V seznamu společností, jejichž produkce se přes třetí země dostává ruským zbrojovkám, pak vede americký výrobce čipů Intel, následovaný čínským koncernem Huawei. Dále to jsou mimo jiné společnosti Analog Devices, AMD, Texas Instruments, IBM či Dell.
Ruské zbrojovky nejvíce potřebují čipy, čidla a navigační systémy, aby mohly pravidelně doplňovat zásoby zbraní, jako jsou třeba nadzvukové střely Kinžal nebo průzkumné a bojové drony.
Ukrajinští experti odhadují, že Rusko bylo schopno v roce 2022 v průměru vyrábět kolem 50 balistických řízených střel měsíčně. Do poloviny loňského roku jejich výrobu zhruba zdvojnásobilo a v jeho závěru už činila 115 kusů měsíčně.
Bude-li své vzdušné útoky stupňovat, zásoby střel a dronů se mu přesto budou tenčit. „Rusko se stále pokouší zvyšovat své výrobní kapacity, ale i tak nebude schopno obnovit zásoby střel na úroveň před invazí předloni v únoru,“ uvádí Olena Bilousovová z kyjevského KSE Institute.
Tuto mezeru se Rusko snaží odstranit dodávkami střel krátkého doletu ze Severní Koreje, od níž kupuje i další zbraně. Moskva zároveň přikládá ještě větší váhu vojenské spolupráci s Íránem. Tam podle amerického deníku The Wall Street Journal projevuje zájem hlavně o řízené střely krátkého a středního doletu, jež by Kremlu umožnily účinněji útočit na ukrajinskou infrastrukturu.
„Obáváme se, že příslušná jednání mezi Moskvou a Teheránem výrazně pokročila,“ cituje list nejmenovaného amerického vládního činitele. Podle něj lze očekávat první íránské dodávky počátkem jara.
Vysocí ruští důstojníci si íránské střely nechali předvést v polovině prosince na střelnici vzdušných sil Íránských revolučních gard. Několik měsíců předtím – v září 2023 – zavítal ruský ministr obrany Sergej Šojgu do sídla velitelství vzdušných sil gard v Teheránu. Tam se seznámil s parametry íránských střel a systémů, jež s nimi souvisejí. „Rusko-íránské vztahy ve vojenské oblasti se tím dostaly na novou úroveň,“ řekl zmíněnému deníku nejmenovaný vládní zdroj ze Spojených států.
To, že Rusko a Írán posilují spolupráci ve zbrojním průmyslu, vzbuzuje v USA obavy nejenom kvůli tomu, že se tím zvyšuje úderná síla ruských vojsk na Ukrajině. „Současně to posiluje bojeschopnost Íránu a jeho vojenskou pozici na Blízkém východě. Potenciálně to může rovněž znamenat vyšší příjmy pro íránské hospodářství zasažené západními sankcemi,“ míní Frederick Kagan, expert washingtonského American Enterprise Institute. Připomíná, že Rusko v Íránu nakoupilo značný počet bojových dronů a spolupracuje s ním ve výstavbě své továrny na jejich výrobu.
