Rusko míří k recesi, Putin o tom nechce ani slyšet. Místo toho předkládá nereálné plány do budoucna

„Ruské hospodářství nesmí v žádné případě padat nebo stagnovat,“ prohlásil Putin ve svém programovém projevu. V něm mimo jiné ohlásil, že Rusko se do roku 2030 dostane mezi dvacet zemí s nejlepšími podmínkami pro podnikání, investice do hospodářství stoupnou o 60 procent, výdaje na výzkum a vývoj budou odpovídat dvěma procentům ročního HDP. Za prioritní úkol označil také „kvalitativní přeměnu průmyslově obranného komplexu“.

Už skoro není kde brát

Hrubý domácí produkt Ruska loni meziročně vzrostl o 4,3 procenta (předloni o 4,1 procenta). Vladimir Putin neopomněl připomenout, že je to více, než činil průměrný globální růst. Ale situace se podstatně změnila. Meziroční dynamika ruského HDP během letošního prvního kvartálu zpomalila na 1,4 procenta, a proti poslednímu čtvrtletí minulého roku dokonce nastal pokles o 0,4 procenta, oznámil Rosstat.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová, jež se nezdráhá občas Putinovi lehce oponovat, ve svém projevu v Petrohradě upozornila, že zdroje, které dva roky umožňovaly hospodářský růst i „za podmínek války a mezinárodních sankcí“, jsou vyčerpány.

„Hospodářství v uplynulých dvou letech rostlo dostatečně vysokými tempy vzhledem k tomu, že bylo možné využívat volné zdroje – pracovní síly, výrobní kapacity i kapitálové rezervy v bankovním systému. A stejně tak peníze z Fondu národního blahobytu (finanční rezerva vytvořená z prodeje ropy a zemního plynu), jehož likvidní prostředky stát během války na Ukrajině ze dvou třetin utratil,“ zdůraznila Nabiullinová.

Rozhovor

Rusko čekají obrovské problémy, země směřuje k sociálně-politickým bouřím

18. 3. 2025 ▪ 11 min. čtení

Předseda Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů Alexander Šochin upozornil, že mnohé ruské společnosti se přiblížily k hranici platební neschopnosti. Hlavní akcionář ocelářského koncernu Severstal a druhý nejbohatší Rus Alexej Mordašov varoval před hromadnými bankroty. Poukazoval přitom na vysoké sazby centrální banky, kvůli nimž podniky odkládají investice, a také na slábnoucí poptávku.

Hospodářství skoro zamrzlo potvrzují experti

To, že se Rusko nachází „na pokraji hospodářského poklesu“, si před petrohradským fórem dovolil říci ministr hospodářského rozvoje Maxim Rešetnikov. S jeho názorem do značné míry ladí poslední kvartální analýza moskevského Ústavu národohospodářského prognózování při Ruské akademii věd (IEF RAS), zveřejněná 20. června. Statistické údaje, jež byly k dispozici koncem května, podle ní naznačují, že tempo hospodářského růstu se téměř zastavilo.

„O sílících negativních trendech v hospodářství lze usuzovat podle několika indikátorů: snižuje se těžba ropy a zemního plynu, klesá prodej osobních i nákladních aut. Banky omezily úvěrování, přičemž přibývá klientů, kteří jsou v prodlení se splácením, a také podniků dlužících zaměstnancům mzdy. Dále klesá zahraničněobchodní obrat,“ napsali autoři zprávy.

Konstatují také, že ruské hospodářství během prvních měsíců letošního roku zachránily před recesí rostoucí spotřebitelské výdaje domácností a vysoké vládní výdaje, zejména na zbrojení a vydržování armády. Avšak pravděpodobnost, že ruské hospodářství postihne útlum, během nynějšího čtvrtletí (duben–červen) stoupla.

Centrální banka 6. června snížila svoji klíčovou sazbu o celý procentní bod na rovných 20 procent, když ji na předchozí úrovni držela od konce loňského října. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že inflační tlaky v hospodářství polevují, ale sazby zůstanou velmi vysoko ještě dlouho. Cílem její měnové politiky je srazit míru inflace během příštího roku ke čtyřem procentům.

Rubl posiluje v naději na konec války

Americký dolar se začátkem letošního roku směňoval za 112–113 rublů, poté začala ruská měna výrazně sílit, aby se koncem května poprvé po více než dvou letech dostala pod hranici 80 rublů za USD. Centrální banka Ruska i ruští analytici to připisují hlavně „geopolitické situaci“, čímž míní lepší vyhlídky na mírové řešení ukrajinské války. „Prudké zlevnění ropy během prvních letošních měsíců rubl neoslabilo, což je v rozporu s předchozí praxí. To jenom potvrzuje, že za posílením rublu je právě zlepšení geopolitické situace,“ míní například hlavní analytik pojišťovny Ingosstrach Petr Arronet.

Kromě toho na posílení rublu nadále působí vysoké úrokové sazby centrální banky, což mimo jiné vedlo k menší poptávce po dovozu. „Vysoké sazby prodražily lidem i firmám úvěry, což omezilo možnost nakupovat dovážené zboží, a dovozci následně poptávají méně zahraniční měny. To vše v souhrnu vede k posílení rublu,“ vysvětluje finanční analytik Ivan Verbnyj.

Ruský stát si stále více půjčuje

Celkové příjmy federálního rozpočtu podle zprávy ministerstva financí za letošní leden–květen meziročně stouply o 3,1 procenta na 14,73 bilionu rublů. Je to hlavně díky vyšším příjmům z daní, které vláda zvedla už loni. Avšak příjmy z ropy a zemního plynu, dlouhodobě představující okolo 30 procent rozpočtových příjmů, meziročně spadly o 14,4 procenta na 4,24 bilionu rublů. Přitom rozpočtové výdaje poháněné válkou vylétly o více než pětinu na 18,13 bilionu rublů, takže schodek (skoro 3,4 bilionu rublů) odpovídá půldruhému procentu HDP (loni za stejné období to bylo 0,4 procenta).

Současné napětí na Blízkém východě vyhání cenu ropy vzhůru, což jejím exportérům, včetně Ruska, nahrává. Ale to nic nemění na tom, že ministerstvo financí si musí kvůli válečným výdajům půjčovat stále více. Státní duma (dolní komora parlamentu) půjčky na letošek výrazně zvedla na 13,5 bilionu rublů, což odpovídá 6,3 procenta plánovaného HDP. Loni to bylo 10,4 bilionu rublů. 

Jak vláda roztočila finanční kohoutek

Většina obyvatel Ruska podle posledních průzkumů společnosti Levada Center Putinův režim podporuje, zhruba dvě třetiny se vyslovují pro „mírové řešení“ ukrajinského konfliktu. A většina je také spokojena se svojí finanční situací, bydlením i stavem životního prostředí. Je otázkou, jak jsou závěry Levady, prezentující se jako „nezávislá nevládní organizace specializovaná na sociologické průzkumy“, věrohodné. Faktem však zůstává, že životní úroveň v Rusku od února 2022, kdy napadlo Ukrajinu, stoupla, konstatuje v obsáhlé analýze britský list Financial Times. To je také rozhodující důvod, proč většina obyvatel politiku Kremlu – nejen ve vztahu k Ukrajině – podporuje.

Moskva do roku 2022, kdy rozpoutala válku na Ukrajině, vytvořila značné finanční rezervy díky příjmům z ropy a zemního plynu, jejichž značnou část pravidelně převáděla do Fondu národního blahobytu (byl založen v roce 2008) a do několika dalších rezervních fondů. Po zahájení „zvláštní vojenské operace“, jak se v Rusku oficiálně označuje agrese vůči Ukrajině, si tak stát mohl dovolit otevřít finanční kohoutky a do hospodářství začaly přitékat obrovské sumy: na žold nově najímaných vojáků a podporu jejich rodin, zvýhodněné úvěry podnikům plnícím zbrojní zakázky, ale i státem dotované hypotéky domácnostem.

Fond národního blahobytu na počátku letošního roku disponoval celkovou sumou 11,88 bilionu rublů, což odpovídá zhruba šesti procentům nominální hodnoty loňského HDP (200 bilionů rublů). Klíčové jsou likvidní prostředky fondu, tedy zdroje v rublech, čínských jüanech a ve zlatě. Jejich hodnota k prvnímu březnu činila 3,39 bilionu rublů (39 miliard dolarů), kdežto před zahájením agrese vůči Ukrajině to bylo 8,8 bilionu rublů (102 miliard dolarů).

Reálné příjmy v Rusku po napadení Ukrajiny zprvu klesly v důsledku prudkého oslabení rublu a přechodného měnového zmatku, na který centrální banka odpověděla zvýšením své klíčové sazby z 9,5 na 20 procent. Situace se ale během několika měsíců zklidnila a reálné příjmy začaly na podzim 2022 stoupat hlavně díky zvyšování mezd. Jeho tempo bylo tak rychlé, že mzdy reálně neznehodnotila ani kumulativní zhruba třicetiprocentní průměrná míra inflace za období 2022–2024, konstatují Financial Times.