V Rusku a Bělorusku již s pasem nevystačíme

V Rusku a Bělorusku již s pasem nevystačíme

Zatímco se počet turistů mířících do Ruska snižuje, zájem českých obchodníků a podnikatelů se spíše zvyšuje. Vízová povinnost tento trend zřejmě nezmění.
Přesně o půlnoci z neděle 28. na pondělí 29. května 2000 se Rusko stane další ze zemí, s nimiž bude mít Česká republika vízový styk. Totéž platí pro sousední Bělorusko. Na Ukrajině začne vízový režim platit jen o pouhý měsíc později.
V současné době době může každý občan České republiky bez výjimky cestovat bez víza do 52 zemí světa. Do několika dalších zemí je bezvízový styk omezen jen na držitele českých diplomatických nebo služebních pasů, jinde je pak zapotřebí vízum.
Moskva, Minsk i Kyjev definují ukončení bezvízového styku s Českou republikou jako odvetné opatření, neboť iniciátorem byla Praha. Důvody tohoto postoje České republiky byly dvojí. Zatímco v případě Ruska a Běloruska byl za příčinu změny vízové politiky označen nekontrolovatelný průnik ruských kriminogenních struktur a podnikatelů "stínové" ekonomiky do České republiky, v případě Kyjeva byl za hrozbu české ekonomice označen příliv ukrajinských dělníků, kteří na území ČR nelegálně vykonávali pracovní činnost.
Na iniciativu české strany poté Minsk, Moskva i Kyjev odpověděly stejnou mincí.

Ohrožená turistika

Vývoj vztahů mezi Českou republikou a Ruskem v posledních letech naznačoval jisté změny v migračních tendencích. Dosti zřetelně poklesl zájem českých turistů o návštěvu ruských pamětihodností (otevřely se totiž jiné možnosti), zájem českých obchodníků a podnikatelů je však nejen trvalý, ale dokonce stoupá.
Právě z tohoto hlediska se lze již nyní pokusit o prognózu dalšího vývoje. V porovnání s dosti levnými cenami, jež za vízové služby požaduje Bělorusko (ceník za víza, jež stanoví Ukrajina, není dosud znám), jsou ruské ceny dosti vysoké. Navíc se značnou komplikací stane povinnost potvrzovat pozvání ruského občana či podnikatelského subjektu pro jeho českého hosta či obchodního partnera na konzulárním oddělení ruského ministerstva zahraničí v Moskvě, což může znamenat až měsíční prodlení.
Není tedy pravděpodobné, že zavedení vízového režimu přispěje k rozvoji krátkodobé turistiky do Ruska.

Podnikatel vytrvá

Situace, do níž se dostávají čeští podnikatelé, je v základě odlišná. Instituce opakovaného víza, platného po dobu jednoho roku, mu umožňuje, aby do Ruska jako cílové země vycestoval, kdykoli je to pro něj potřebné. Zdánlivě nepřekonatelná překážka s registrací pozvání na konzulárním oddělení ministerstva zahraničí je pro něj rovněž snadněji překonatelná než pro turistu, mířícího do Ruska jen na krátkou návštěvu. Finanční náklady - celoroční vízum - stojí pouhý troj- až čtyřnásobek (včetně poplatku za spěšné vydání víza) - jsou opět méně nevýhodné pro podnikatelské subjekty než pro řadové turisty.
Je nepochybné, že současná situace je důsledkem značného rozladění ruské strany z ukončení bezvízového styku. Je však více než pravděpodobné, že potrvá-li zájem obou stran (ale i Ukrajiny a Běloruska) na rozvíjení ekonomických styků a vzájemných podnikatelských aktivit, vyžádá si to již z pragmatických důvodů vývoj směřující od nynější zřetelné byrokracie k pružnějším způsobům řešení styku.