Kde je u nás hranice chudoby

Kde je u nás hranice chudoby

Jaroslav Huk

Částky životního minima urču jí čistý příjem, který pro da nou domácnost znamená práh chudoby. STEM si ověřoval, jak se to shoduje s míněním veřejnosti. Tázaní měli určit práh chudoby, tedy minimální celkový čistý měsíční příjem včetně všech dávek pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi školního věku.

Rozpětí uváděných částek se pohybovalo od 3000 až po 30 000 korun, ale nejvíce hodnot oscilovalo kolem průměru. Ten činil asi 10 890 korun. Porovnáme-li ho s životním minimem pro tento typ domácnosti, zjistíme neuvěřitelnou shodu. Částka minima pro čtyřčlennou rodinu dosahuje 10 830 korun.

Pozoruhodné je, že se na tomto odhadu s nevelkými odchylkami ztotožnili lidé z velmi rozdílně situovaných sociodemografických skupin populace. Naprosto minimální rozdíly jsou mezi lidmi z různých věkových skupin, velmi blízké částky uváděli také lidé z venkova a z měst. Vyšší odhad osob z měst nad sto tisíc obyvatel má logický důvod nejen ve vyšších průměrných příjmech, ale i v tom, že nemají zpravidla možnost doplňovat zdroje potravin z vlastních zdrojů. Nepříliš početný okruh občanů, kteří sami uvádějí, že se současným příjmem v domácnosti vycházejí snadno, staví mez chudoby poněkud výše než lidé s příjmy průměrnými nebo podprůměrnými, ale rozdíly nejsou velké. Nejnižší částky neuvádějí lidé, kteří podle svých slov vycházejí s příjmy domácnosti velmi obtížně, ale spíše ti, kteří přiznávají, že mají s financováním rodin jisté problémy.

Průzkum tak potvrdil, že lidé dokáží z vlastní zkušenosti velmi dobře odhadnout, s jak velkým příjmem může člověk ve své domácnosti vyjít. Realistický propočet respondentů nepřímo naznačuje, že zprávy z makroekonomiky sice odborníci přijímají s uspokojením, ale většina lidí se řídí částkami dle příjmů a výdajů rodinného rozpočtu. Vládní strana se o tom přesvědčila nedávno i ve volbách.

Autor je analytik STEM