Náhlé odchody šéfů velkých automobilek mívají jednu společnou příčinu. Průšvih. Tak to bylo, když na post CEO ve VW Group jen pět dní po vypuknutí Dieselgate rezignoval Martin Winterkorn. Zahájil tím dlouhou řadu nucených odchodů šéfů koncernu i jednotlivých pod něj spadajících automobilek.

Hvězda šéfa Renaultu a Nissanu Carlose Ghosna zase zhasla v okamžiku, když ho japonská policie zatkla kvůli finančním machinacím zahrnujícím „schování“ části odměn, které se v součtu blížily miliardě korun, před akcionáři i regulátorem. Do té doby byl proslulý krotitel nákladů a zachránce obou značek nedotknutelný.

Carlos Tavares, hlava nadnárodního koncernu Stellantis s automobilkami rozloženými od Itálie přes Německo a Francii, musel loni na podzim náhle vyklidit ředitelskou kancelář, když tržby společnosti dramaticky klesly a rozhodující podílníci už nemohli přehlížet pád akcií.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Co odcházející šéf Renaultu odkázal.
  • Kdo ho přetáhl.
  • A jakou to má logiku.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.