Životní pojištění a daňové povinnosti

Počítání daňových výhod nebude úplně jednoduché

Životní pojištění a daňové povinnosti

Jan Hora

Praha, 2. 1. 2001

S novým zněním zákona o daních z příjmu (účinnost 1. 1. 2001) se životní pojištění dostává na úroveň státem dotovaných forem spoření. V současnosti připravuje Česká asociace pojišťoven materiál, který by měl doporučovat členským pojišťovnám, jak postupovat při aplikaci tohoto zákona. Vzhledem k různým podobám a "obalům" pojistných produktů (např. některé pojišťovny považují za základní variantu měsíčně placené pojistné). Daňové výhody nejsou vázány na počátek pojištění. Je tedy možné, aby daňových výhod využili i ti, kteří si uzavřeli pojistné smlouvy před 1. lednem 2001, budou-li jejich smlouvy obsahovat předepsané náležitosti. Proto je možné očekávat množství žádostí o přepracování nynějších pojistných smluv. Pro daňové výhody platí pravidlo "2x60": Pojištění musí být uzavřeno nejméně na 60 měsíců (respektive nárok na pojistné plnění z titulu dožití nesmí vzniknout dříve než po 60 měsících) a zároveň nesmí být pojistné plnění z titulu dožití vyplaceno dříve než v roce, ve kterém pojištěný dosáhne věku šedesáti let. Zároveň v pojištění mohou být zahrnuta pouze rizika smrti a dožití - odděleně i společně - a možnost předčasné výplaty pojistného plnění v případě plné invalidity klienta, vzniku nároku na starobní či invalidní důchod nebo jeho úmrtí. Některé pojistné produkty obsahují i další rizika (např. vážné choroby). Jestliže jsou tato rizika k základnímu produktu nabízena ve formě připojištění, nenastává pro klienta problém - daňové zvýhodnění se bude týkat jen základního pojištění. V případě, že jsou však integrovány do hlavního produktu, je nezbytné pro daňové účely rozdělit pojistné na dvě části - část "daňově uznatelných rizik" a část zbývající. Pro klienty - fyzické osoby platí, že při splnění výše uvedených obecných předpokladů mohou svůj roční daňový základ snížit o zaplacené pojistné, nejvýše však o 12 000 korun. Tato skutečnost platí i v případě, že klient bude mít uzavřeno několik pojištění u jedné či několika pojišťoven.

Jestliže zaměstnanec uzavře s pojišťovnou pojistnou smlouvu, v níž tedy figuruje jako pojistník a zároveň jako osoba, která má právo na pojistné plnění, a pojistné respektive jeho část platí za zaměstnance zaměstnavatel, je (podle § 6), za splnění výše uvedených obecných předpokladů, toto pojistné osvobozené od daně. I v tomto případě ovšem platí maximální limit ve výši 12 000 korun, podle dikce zákona pro každého jednoho zaměstnavatele.

Zároveň se však zaměstnavatelem takto zaplacené pojistné považuje (podle § 24) za náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů; platí zde ovšem maximální hranice pro uznání daňové výhody 8000 korun, vše, co přesahuje tuto částku, je zapotřebí financovat ze zdaněného zisku zaměstnavatele.

Jestliže pojištění bude klientem vypovězeno před řádným datem, je zapotřebí v příslušném zdaňovacím období zvýšit daňový základ o příslušné pojistné, které bylo od daňového základu odečítáno v obdobích předchozích. Tato skutečnost může klientovi pojišťovny i jeho zaměstnavateli přinést určité problémy, kterých ovšem nebudou ušetřeni ani úředníci FÚ. Jestliže bude např. klient využívat maximálních daňových výhod po dobu třiceti let, sníží si svůj daňový základ v úhrnu o 360 000 korun. V případě, že pojištění v tomto okamžiku vypoví, bude muset poté o uvedenou částku zvýšit svůj daňový základ, což se významným způsobem odrazí na jeho daních. Naštěstí pro něho však doměřená částka daní bude menší nežli odbytné.

Autor je pojistný matematik