Slouží globalizace jen bohatým?

Chudé země pokládají ekologické zřetele za diskriminační

Slouží globalizace jen bohatým?

Davos, 29. 1. 2000

Tvrzení, že WEF usiluje o překonání propasti mezi bohatými a chudými státy, sledují rozvojové země přinejmenším rezervovaně. Indický ministr financí Jašwant Sinha tvrdí: "Teoreticky by měly plody globalizace přinášet prospěch všem. Praxe je bohužel jiná. Bohatý sever z globalizace těží, zatímco chudý jih z tohoto procesu mnoho nemá."

Hlavní kritika se zaměřuje na svévolný výklad volného obchodu. Indie a další rozvojové země jsou mezinárodním společenstvím nuceny rušit ochranné bariéry včetně cel. Ovšem bohatý sever přitom chrání své trhy před zbožím z chudého jihu, které by se na nich mohlo uplatnit. Zejména jde o produkty agrárních a textilních odvětví.

Dalším sporným bodem je ochrana životního prostředí, kterou bohaté země používají jako klacek proti zemím rozvojovým. Přitom sever spotřebovává více zdrojů a podílí se - v přepočtu na obyvatele - ve větší míře na znehodnocování životního prostředí. Pokud by chtěli všichni obyvatelé rozvojových zemí žít v poměrech, v jakých žije průměrný Američan, byly by přírodní zdroje této planety včetně životního prostředí vyčerpány v nejkratší době. Třetí bod kritiky: Rozvinuté země potřebují příliv vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Ty získává sever převážně z rozvojových států, aniž by se staral o náklady a škody spojené s tímto exodem. Letošní zasedání WEF ukazuje, že nejchudší země se hodlají hlásit o slovo výrazněji.