Daňové přiznání versus roční zúčtování

Je pro mne jako zaměstnance výhodné podávat daňové přiznání? Dozvěděl jsem se totiž, že v průběhu roku jsem na zálohách zaplatil více, než kolik bych měl zaplatit podle vyúčtování mé celoroční daňové povinnosti. Po zúčtování by mně prý měla být část daně vrácena.

P. Bouda, Jičín

F Před poplatníky, kterým v minulém roce plynuly příjmy ze závislé činnosti (a možná i další příjmy), stojí otázka, zda by neměli podat daňové přiznání. Pokusím se zde tedy vysvětlit, kdy je povinností poplatníka podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a pokud tuto povinnost nemá, jak probíhá roční zúčtování záloh provedené zaměstnavatelem.

Kdo nemusí podávat daňové přiznání

Tuto povinnost nemají fyzické osoby, jejichž roční zdanitelné příjmy nepřesáhly 10 000 Kč. Do této částky se nezahrnují příjmy vyňaté z předmětu daně (např. přijaté dary), příjmy osvobozené od daně (např. příjmy z prodeje družstevního bytu prodaného po pěti letech od nabytí) a příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní (např. úroky z nepodnikatelského běžného účtu).

Dále tuto povinnost nemají osoby, kterým v daném roce plynuly pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Musí být ovšem splněno několik podmínek. Příjmy plynuly od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů. To znamená, že trvání pracovněprávních a jiných vztahů k jednotlivým zaměstnavatelům se nepřekrývalo, a to ani o jediný den. Poplatník podepsal prohlášení k dani, a to nejpozději do 15. února následujícího roku (u posledního zaměstnavatele, kterého žádá o roční zúčtování), nebo je podepsal postupně u všech zaměstnavatelů na příslušnou část zdaňovacího období.

Další podmínkou je, že poplatník neuplatňuje snížení daňového základu o úroky z hypotečního (či souvisejícího) úvěru, v takovém případě daňové přiznání podat musí, i kdyby byly všechny výše uvedené podmínky splněny. Poslední podmínkou je, že osoba neměla v daném roce jiné příjmy (kromě závislé činnosti a funkčních požitků) vyšší než 4000 Kč. Do této částky se opět nezapočítávají příjmy vyňaté z předmětu daně z příjmů, příjmy osvobozené a příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní.

Je-li nutno daňové přiznání podat

Potom je zaměstnanec povinen získat od všech zaměstnavatelů Potvrzení o zdanitelných příjmech. Pro tento doklad není předepsaný jednotný formulář, ale vždy musí obsahovat sumu hrubých mezd zúčtovaných v daném roce, z toho sražené pojistné a celkové odvedené zálohy. Tento doklad je zaměstnavatel povinen vystavit do 10 dnů od žádosti poplatníka.

Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou výchozím dokladem pro vyplnění daňového přiznání a zároveň jsou jeho povinnou přílohou (stačí kopie).

Má-li poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, podává daňové přiznání typu A.

Přiznává-li i jiné druhy příjmů (příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu, z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy ve smyslu § 7-10 zákona o daních z příjmů), potom vyplňuje formulář typu B.

Základním termínem pro podání daňového přiznání příslušnému finančnímu úřadu (FÚ) je 31. březen následujícího roku. Jelikož letos připadá 31. březen na sobotu, posunuje se termín až na následující pondělí 2. dubna. Zákonná lhůta je dodržena, je-li přiznání nejpozději tento den podáno k poštovní přepravě. Pokud poplatník lhůtu byť o jediný den nedodrží, vystavuje se sankci zvýšení daně. To znamená, že správce daně může poplatníkem přiznanou (a poté vyměřenou) daň zvýšit až o 10 %.

Splatnost daně

Daň z příjmů je splatná ve lhůtách pro podání daňového přiznání, ať už je to 31. březen (2. duben) nebo 30. červen (2. červenec). Není-li daň zaplacena včas, finanční úřad vyměří penále, jehož základní sazba je 0,1 % z daňového nedoplatku za každý den prodlení.

Podává-li poplatník přiznání typu A, to znamená, že měl pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, je téměř jisté, že nebude mít nedoplatek, ale naopak přeplatek na dani. Tento přeplatek finanční úřad nevrací automaticky, ale poplatník musí připojit k daňového přiznání žádost o jeho vrácení. Pro tuto žádost není předepsána zvláštní forma a podání žádosti je bezplatné. Je-li spolu s přiznáním podána žádost o vrácení přeplatku a přiznání je zároveň podáno včas (to znamená letos nejpozději do 2. dubna), je přeplatek vrácen do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku. To znamená do 30 dnů od 3. dubna, tj. do 3. května, nejpozději v tento den by částka měla být odepsána z účtu správce daně. Vrácení přeplatku je ovšem podmíněno například tím, zda poplatník nemá nedoplatek na jiné dani, potom by správce daně automaticky musel přeplatek použít na úhradu daňového nedoplatku.

- Příklad 1 - Daňové přiznání

Pan Albrecht měl během roku 2000 příjmy od třech zaměstnavatelů:

A. od 1. ledna do 15. června byl zaměstnán u společnosti Alfa,

B. od 20. června do 31. prosince byl zaměstnán u společnosti Beta,

C. od 5. do 18. března byl na základě dohody o provedení práce zaměstnán u společnosti Delta.

U společností Alfa a Beta podepsal prohlášení k dani.

Ze závislé činnosti měl tyto příjmy:

Alfa Beta Gama

Hrubé mzdy celkem 158 000 210 000 20 000

Pojistné celkem 19 750 26 250 -

Sražené zálohy na daň 27 440 33 625 4 000

Dále víme, že:

1. v listopadu napsal článek do novin, za který obdržel autorský honorář v čisté výši 2700 Kč,

2. prodal byt, který 2,5 roku vlastnil a zároveň v něm bydlel, za byt obdržel 1 450 000 Kč,

3. během roku mu byly připsány úroky ze sporožirového účtu ve výši 8500 Kč.

Musí pan Albrecht podat přiznání k dani z příjmů za rok 2000?

Řešení:

Ano, pan Albrecht musí podat daňové přiznání. Důvodem není ani jedna ze skutečností uvedených v bodech 1 až 3, ale to, že od 5. do 18. března měl zároveň dva zaměstnavatele. Nebýt dohody o provedení práce, nemusel by přiznání podávat, protože neměl jiné příjmy (kromě závislé činnosti) vyšší než 4000 Kč. Příjmy uvedené v bodech 1 až 3 se do přiznání neuvádějí (a do limitu 4000 Kč nezahrnují), příjem uvedený v bodě 1 je zdaněný konečnou srážkovou daní 10 %, příjem pod bodem 2 je osvobozený a příjem 3 je rovněž zdaněn konečnou srážkovou daní, a to ve výši 15 %.

Pan Albrecht si vyžádá od všech zaměstnavatelů Potvrzení o zdanitelných příjmech a do 2. dubna 2001 podá daňové přiznání typu A, ve kterém vypočte daň následujícím způsobem:

Výpočet je samozřejmě velmi zjednodušený, lze uplatnit různé další nezdanitelné částky (na děti, manželku, invaliditu, studenta atd.), základ daně lze snížit také o dary na charitativní účely, příspěvky na penzijní připojištění, úroky ze stavebního spoření a další položky.

O příspěvky na penzijní připojištění lze základ daně snížit poprvé za zdaňovací období 2000. Jedná se ovšem pouze o příspěvky zaplacené samotným účastníkem penzijního připojištění, a to v částce přesahující 6000 Kč ročně (prvních 6000 nelze uplatnit), roční odpočet příspěvků na penzijní připojištění od daňového základu ovšem nesmí přesáhnout 12 000 Kč. Maximální využití této nové daňové úlevy je tedy, jsou-li příspěvky účastníka v měsíční výši 1500 Kč. Příspěvky placené zaměstnavatelem na účet zaměstnance u penzijního fondu nelze takto uplatnit.

Roční zúčtování

Nemá-li osoba, která během roku pobírala příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, povinnost podat daňové přiznání, může požádat svého (posledního) zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, které byly během minulého roku (všemi zaměstnavateli) sraženy. Požádat o roční zúčtování je výhodné, jelikož výpočet záloh je konstruován tak, že téměř vždy vznikne vratitelný přeplatek. Je-li přeplatek vyšší než 50 Kč, musí ho zaměstnavatel vrátit nejpozději v březnové mzdě.

Nedoplatek z ročního zúčtování se zaměstnanci již nesráží, lze tedy říci, že žádostí o roční zúčtování zaměstnanec nic neriskuje.

Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování svůj místně příslušný finanční úřad nebo může podat daňové přiznání. Místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu fyzické osoby.

Žádost o roční zúčtování zaměstnanec podává písemně, a to do 15. února následujícího roku (ať už ji podává zaměstnavateli nebo FÚ).

Jak bylo výše uvedeno, prohlášení k dani může poplatník podepsat i dodatečně (rovněž do 15. února), takže pokud zaměstnavatelé v průběhu roku nepřihlíželi k nezdanitelným částkám základu daně, lze je zohlednit najednou v ročním zúčtování, o které požádáme posledního zaměstnavatele.

V případě některých nezdanitelných částek ani nelze postupovat jinak, lze je zohlednit pouze v rámci ročního zúčtování (nebo v daňovém přiznání): nezdanitelná částka na manžela/manželku, nezdanitelná částka u poživatele starobního důchodu a nově také snížení základu daně o příspěvky na penzijní připojištění. Obdobně jako u penzijního připojištění se bude postupovat i u pojistného na soukromé životní pojištění, možnost tohoto nového odpočtu od základu daně je dána poslední novelou zákona o daních z příjmů (492/2000 Sb.), která byla publikována ve Sbírce 29. 12. 2000. Také k hodnotě darů, o kterou lze snížit daňový základ, zaměstnavatel přihlédne až v rámci ročního zúčtování.

Pro provedení ročního zúčtování potřebuje poslední zaměstnavatel doklady od všech předchozích, tedy Potvrzení o zdanitelných příjmech, sraženém pojistném a zálohách na daň, a dále doklady potvrzující nárok na nezdanitelné částky, všechny tyto doklady musí zaměstnanec zaměstnavateli poskytnout nejpozději 15. února následujícího roku, pokud tak neučiní, zaměstnavatel není povinen roční zúčtování provést. Potom zde existuje samozřejmě možnost podat daňové přiznání.

Nepožádá-li zaměstnanec o roční zúčtování a zároveň nemá povinnost podat daňové přiznání, je jeho daňová povinnost vyrovnána zálohami, které byly sraženy v průběhu roku.

- Příklad 2 - Roční zúčtování

Pan Richard měl v roce 2000 dva zaměstnavatele:

a) zaměstnavatele A, u kterého pracovní poměr trval pouze v lednu a únoru, pan Richard u něj podepsal Prohlášení k dani, měsíční hrubá mzda činila 20 000 Kč,

b) zaměstnavatele B, kde byl zaměstnán od července do prosince a rovněž podepsal Prohlášení k dani, nedoplnil je ovšem o nárok na nezdanitelnou částku na dítě, které se narodilo 18. listopadu, měsíční hrubá mzda od tohoto zaměstnavatele činila 30 000 Kč.

Kromě těchto příjmů pobíral pan Richard dávky z nemocenského pojištění, které jsou od daně z příjmů osvobozeny, a úroky z termínovaného vkladu (nepodnikatelský účet), které byly sraženy konečnou srážkovou daní.

Údaje za rok 2000 celkem:

Pan Richard požádal 9. února svého zaměstnavatele o roční zúčtování, doložil doklad od předchozího zaměstnavatele a Prohlášení k dani doplnil o nárok na nezdanitelnou částku na dítě.

Provede zaměstnavatel roční zúčtování?

Řešení:

Zaměstnavatel nemá žádnou zákonnou překážku pro provedení ročního zúčtování, tudíž je provést musí. Výpočet bude vypadat takto:

Přeplatek musí být zaměstnavatelem vrácen nejpozději při zúčtování březnové mzdy, tedy v dubnovém výplatním termínu. Na rozdíl od přeplatku deklarovaného v daňovém přiznání zaměstnavatel vrací přeplatek zjištěný na základě ročního zúčtování záloh bez žádosti.

Jana Vítková

FUNKCE AUTORA: daňová poradkyně

Suma hrubých mezd snížená o pojistné 342 000

Základní nezdanitelná částka -34 920

Upravený základ daně 307 080

Základ daně zaokrouhlený na stovky dolů 307 000

Daň (dle § 16 zákona o daních z příjmů) 64 300

Odpočet záloh 65 065

Přeplatek 765

A B

Hrubé mzdy celkem 40 000 180 000

Sražené pojistné 5 000 22 500

Zálohy na daň 4 990 27 450

Suma hrubých mezd snížená o pojistné 192 500

Základní nezdanitelná částka -34 920

Nezdanitelná částka na dítě (2/12) -3 600

Upravený základ daně 153 980

Základ daně zaokrouhlený 153 900

Daň (dle § 16 zákona o daních z příjmů) 25 680

Zálohy na daň 32 440

Přeplatek 6 760