Internet do škol: Skutečnost, nebo fikce?

Internet do škol: Skutečnost, nebo fikce?

Opoziční politici se obávají, že by se ambiciózní projekt ministerstva školství nemusel letos uskutečnit.

Praha, 17. 4. 2001

Alespoň jednu učebnu vybavenou multimediálními počítači s připojením na internet by mělo mít do konce letošního roku 70 procent českých základních, středních a vyšších odborných škol. Ve zbývajících 30 procentech škol mají mít žáci a učitelé přístup minimálně k jednomu počítači s internetem. S takovým scénářem alespoň počítá ministerstvo školství v plánu první etapy realizace státní informační politiky ve vzdělávání, který před měsícem schválila vláda.

Zítra bude oficiálně vyhlášena veřejná obchodní soutěž na výběr generálního dodavatele, který by měl školy vybavit potřebnou infrastrukturou, starat se do roku 2005 o fungování systému a zajistit jeho údržbu i po tomto datu. Našemu listu to sdělil Jakub Rainisch z koordinačního centra ministerstva školství pro státní informační politiku ve vzdělávání.

Opozice: Už je pozdě

Z řad opozičních politiků se ozývají hlasy, které úspěch akce Internet do škol zpochybňují. Vážné pochybnosti o připravenosti projektu vyslovil koncem března také sněmovní výbor pro vzdělávání. Poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář dokonce tvrdí, že se nepodaří do konce roku proinvestovat 1,3 miliardy korun, které jsou v letošním státním rozpočtu vyčleněny na zavedení počítačů do škol. "Každým dnem se potvrzují naše obavy, že zpoždění akce je tak velké, že zakázka ani nebude realizována," míní Mlynář.

Podle něj je totiž pravděpodobné, že firmy, které neuspějí ve výběrovém řízení, se budou proti rozhodnutí ministerstva odvolávat. Smlouvu s generálním dodavatelem by se tak nemuselo podařit podepsat ještě letos. "Domnívám se, že se v létě ukáže, že peníze nebude možné proinvestovat při dodržení zákonných podmínek. Poté přijde na řadu debata o tom, zda se finanční prostředky rozdělí jako účelová dotace školám, nebo zda na konci roku propadnou," uvedl Mlynář. Podle něj by byl převod finančních prostředků do příštího roku poměrně komplikovaný. Peníze totiž nejsou obsaženy v rozpočtu ministerstva školství, ale ve veřejné pokladní správě Ministerstva financí.

Ministerstvo: Stíháme

Jakub Rainisch ale Mlynářův pesimismus nesdílí. Věří, že smlouva s generálním dodavatelem bude podepsána již v létě. "Pokud bude soutěž probíhat normálním způsobem, smlouva může být uzavřena do konce školního roku. S realizací by se mohlo začít již o prázdninách. To by byl z hlediska budování infrastruktury nejvhodnější čas, protože se na školách neučí," podotkl.

Eventuální odvolávání firem proti výsledku výběrového řízení považuje za neovlivnitelný fakt. "Situace by se příliš nelišila, i kdyby byla soutěž vyhlášena již v lednu. Firmy by se stejně mohly odvolávat až do konce roku," dodal.

Možné zpoždění projektu ale přiznává i ministr Karel Březina, zodpovědný ve vládě za státní informační politiku. Zdali se stihne všechny vyčleněné finance proinvestovat do konce roku, si netroufl odhadnout. "Bude záležet na tom, jakým způsobem a jakou rychlostí budou probíhat eventuální odvolání neúspěšných firem," řekl našemu listu.

Všem stejně

Úředníci ministerstva školství jsou kritizováni i za to, že podle jejich plánu dostanou všechny školy shodné počítačové vybavení bez rozdílu. "Projekt byl spuštěn, aniž by byl zmapován stav počítačů ve školách. Některé jsou vybaveny velmi dobře, některé nemají vůbec nic. Nejprve se měla zjistit současná situace a podle toho se měly připravit různé formy projektu," míní Mlynář.

"To, co nabízí pan Mlynář, je prostě nekoncepční řešení," oponuje Rainisch. "Ministerstvo školství se domnívá, že není možné rozdělovat prostředky ze státního rozpočtu mezi jednotlivé školy nerovnoměrně. Vybavení, které již mají, totiž získaly z jiných zdrojů, než je rozpočet," podotkl. Cílem projektu je podle něj vybudovat minimální standard, aby mohla být výpočetní technika integrována do výuky. "Díky konceptu generálního dodavatele navíc bude tento standard zajištěn i za tři roky," dodal Rainisch.

Prostor pro korupci?

Infrastrukturu pro všechny školy bude na základě rozhodnutí vlády realizovat jedna společnost, která zvítězí v nadcházejícím výběrovém řízení - generální dodavatel.

"To, že celou zakázku má zajišťovat jedna firma, považujeme za velmi nepraktické. Navíc zde vzniká velký prostor pro možnou korupci. Decentralizace, například s využitím krajů, by prospěla projektu mnohem více," tvrdí Mlynář.

Podle Rainische je koncept generálního dodavatele nejlepším možným řešením. "Takto vybraná firma má velkou výhodu v tom, že je jediným partnerem pro ministerstvo školství. Jako řídící subjekt se postará o to, aby projekt skutečně fungoval," uvedl.

Koncept generálního dodavatele si ministerstvo školství vybralo ze tří možných řešení. "Peníze mohly být rozděleny mezi školy formou účelových dotací. Zde ale hrozilo velké nebezpečí, že finanční prostředky klesnou pod hranici půl miliónu korun. Poté by stát nad nimi ztratil jakoukoli kontrolu," podotkl Rainisch. Úředníci také uvažovali o možném přesunutí zodpovědnosti za výběr dodavatele počítačů na kraje. "Při současném stavu, ve kterém se krajské úřady nacházejí, by se ale projekt spíše ještě více opozdil," dodal.

Kraje: Nejsme poddaní

Koncepce generálního dodavatele podle Rainische nevylučuje spolupráci s kraji. "Naopak vybraná společnost bude mít povinnost spolupracovat s firmami na regionální a lokální úrovni," uvedl.

Hejtmani již několikrát prohlásili, že současný koncept státní informační politiky ve vzdělávání považují za nešťastný. "Na ministerstvu nebo na vládě se něco rozhodlo a všem se to nařídilo. Ale my nejsme poddaní. Chceme se na projektu podílet - ale jako partneři," řekl HN hejtman kraje Vysočina František Dohnal.

"Jako by se zapomnělo, že školy nejsou státní, ale jsou ve vlastnictví někoho jiného a někdo jiný platí provozní náklady," uvedl. "Koncepce středního školství je v kompetenci kraje, základní školy jsou otázkou jednotlivých obcí. Ale těch se na to nikdo neptal," podotkl Dohnal.

Školní "internetové kavárny"

Akce Internet do škol by ve svém důsledku nemusela sloužit pouze studentům a učitelům, ale i širší veřejnosti. Již v současné době mohou občané za relativně nízký poplatek surfovat po globální informační dálnici v počítačových pracovnách některých pražských škol. V Základní škole Barrandov v Praze 5 například platí odpoledne dospělí za jednu hodinu připojení 25 korun.

Ministr Březina považuje tento model za "cestu budoucnosti". "Dokonce si myslím, že bychom měli uvažovat o takových změnách legislativy, aby to bylo svým způsobem povinné," míní ministr. Podle něj totiž zejména v menších městech a ve vesnicích je škola spolu s poštou a knihovnou jedním z mála míst, kde by se občané mohli s internetem v budoucnu seznamovat.

A co Evropa?

Evropská unie před třemi týdny schválila akční plán na podporu užívání internetu ve školách. Do konce roku 2002 by měla mít každá školní třída přístup k internetu, má existovat možnost on-line vyučování a internetového propojení evropských škol. Do roku 2004 má posléze na každých pět až 15 žáků připadat jeden multimediální počítač.