Podniky musí počítat se zpomalením růstu

Česká ekonomika se nevyhne negativnímu vlivu světového útlumu konjunktury

Podniky musí počítat se zpomalením růstu

Slabý růst poptávky v EU a zejména v Německu ovlivní vývoj české ekonomiky.

Petr Dufek, Marián Vávra

Praha, 6. 12. 2001
Ekonomické zpomalení v EU se bezesporu promítne, vzhledem k naší vysoké otevřenosti, přes export do české průmyslové produkce a ovlivní tvorbu i užití HDP. S ohledem na váhu průmyslu na tvorbě HDP (v 1. pololetí 2001 činila asi 35 %) a na exportní orientaci průmyslu (přes 44 % tržeb zpracovatelského průmyslu pocházelo z exportu zboží), nelze zpomalení růstu průmyslové produkce podceňovat. Naše vývozy především do EU jsou vysoce importně náročné. Na základě našich analýz odhadujeme tuto importní náročnost u zboží na necelých 0,75 (v případě zboží a služeb na méně než 0,7), což znamená, že růst exportu zboží o 1 % bude spojen s růstem dovozu zboží přibližně o 0,75 %. Znamená to, že s poklesem tempa růstu exportu dojde k následnému poklesu tempa růstu importu.
Na počátku roku 2001 byl predikován růst HDP EU na 2,8 %, avšak nejnovější odhady hovoří pouze o 1,7 %. Na rok 2002 došlo ke snížení předpovědi růstu ekonomik EU o 1,5 p. b. na 1,4 %. Na základě propočtů, vycházejících ze strukturálního ekonometrického modelu české ekonomiky, může tato decelerace ve výši 1,1 p. b. v roce 2001 (a 1,5 p. b. v roce 2002) podvazovat růst HDP v ČR až o 0,5 p. b., resp. 0,7 p. b. Tento vliv sice bude výrazně překryt růstem domácí poptávky, která je však také importně náročná. Růst soukromé spotřeby o 1 % se může podílet na růstu HDP o 0,3 p. b. (přestože váha soukromé spotřeby činí přes 50 % užití HDP). V případě růstu hrubé tvorby kapitálu (HTK) je tento příspěvek ještě nižší, přibližně 0,1 p. b. (ačkoliv HTK tvoří přes 35 % užití HDP) a souvisí především s dovozem strojů a zařízení spojených s přílivem přímých zahraničních investic. Investice nemusejí mít v současné době sice výrazný důchodový efekt, nicméně jsou velmi důležité z hlediska tvorby nových konkurenceschopných proexportně orientovaných výrobních kapacit. Vzhledem k těmto faktům je nutné na konci roku 2001 a v roce 2002 počítat v ČR s určitým zpomalením tempa růstu HDP. Snížili jsme proto svou původní predikci růstu HDP v ČR pro rok 2002 na 3,5 %.
Stejně jako zahraniční obchod, tak i inflace by měla být pozitivně ovlivněna poklesem cen primárních surovin, podpořeným apreciací kursu koruny. Snížení ceny ropy působí na index spotřebitelských cen jednak přímo přes ceny pohonných hmot, které mají v rámci indexu spotřebitelských cen váhu 3,1 %, a jednak nepřímo přes pokles cen průmyslových výrobců. Podle našich propočtů by mohl pokles cen ropy (doprovázený poklesem cen zemního plynu) podpořit deceleraci spotřebitelské inflace v roce 2002 o asi 0,4 p. b. a pokračující apreciace nominálního efektivního kursu o asi 0,5 p. b. ČNB se sice snažila zmírnit posilování koruny vůči euru, ale úspěšnost intervence neměla dlouhého trvání. Z pohledu nákladové inflace se tím ČNB otevřel prostor pro další pokles úrokových sazeb, neboť v roce 2002 hrozba výrazně akcelerující inflace není příliš reálná. Z pohledu poptávkové inflace je předčasné uvažovat o nějakých výraznějších projevech, dokud nebudou známy výsledky kolektivního vyjednávání na příští rok. Dosavadní vývoj poptávkových faktorů nevzbuzuje obavy.
Aktuální informace vedou k závěru, že zpomalení ekonomik EU a zejména Německa bezesporu negativně ovlivní další vývoj české ekonomiky. Slabý růst zahraniční poptávky se odrazí i na tržbách a následně i na objemu produkce českých podniků, které mohou sáhnout ke snižování počtu svých zaměstnanců nebo dokonce ke změně svých investičních plánů.

Autoři jsou makroekonomickými analytiky ČSOB