Počet obézních roste. Díky moderní medicíně ale mohou shodit desítky procent váhy

Nadváhou či obezitou trpí ve světě v současnosti až 2,11 miliardy dospělých, ještě v roce 1990 to bylo 731 milionů. Pandemie 21. století nabírá na síle již několik desítek let. Obezita je nemoc, která kromě diskomfortu nemocných znamená pro zdravotnictví miliardové výdaje navíc. Její léčba je ale také dnes stále komplexnější a více individualizovaná. Mezi nejúčinnější metody v redukci váhy patří chirurgická léčba. K dispozici jsou i léky, které zvyšují pocit sytosti a snižují pocit hladu.

Předpokládá se, že do roku 2050 bude mít více než polovina všech dospělých a třetina dětí a dospívajících na celém světě nadváhu nebo obezitu. Zjištění pochází z nové studie publikované v časopise The Lancet. Výzkumníci varují, že se úroveň obezity bude během zbytku desetiletí zrychlovat. Jen v Česku trpí podle nového reportu Světové zdravotnické organizace obezitou 26 procent dospělých.

Tloušťka v genech

Moderní medicína má ale také k dispozici nástroje, které mohou pacientům výrazně pomoci. Mezi ně se řadí třeba i operace, které jsou zejména po covidu stále častější.

Kromě úbytku na váze, a tím zkvalitnění života a zlepšení psychiky pacientů, zhubnutí vede i ke zmírnění nebo úplnému vymizení velkého množství zdravotních problémů. Mnoho lidí může díky tomu následně vysadit i léky na přidružené nemoci.

Obezita je chronické onemocnění, dědičné faktory se na jejím rozvoji podílí z více než 50 procent. Je závažným rizikovým prvkem metabolických a srdečně‑cévních onemocnění, poškození pohybového aparátu i řady nádorových onemocnění a dalších chorob. „Z toho je zřejmé, že nejde jen o estetický problém. Moderní medicína naštěstí nabízí efektivní možnosti léčby – vedle změny životního stylu jsou k dispozici i inovativní léky, které pomáhají regulovat hmotnost. U těžkých forem obezity pak mohou výrazně pomoci bariatrické a endoskopické zákroky, které prokazatelně zlepšují zdravotní stav pacientů,“ říká Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM a hlavní řešitel Národního institutu CarDia.

Podle některých studií nadpoloviční většina toho, jestli budeme, nebo nebudeme obézní, je dána geneticky. S genetikou v souvislosti s obezitou zatím moderní medicína ale příliš nepracuje. „Moderní medicína ji zatím spíše jen bere na vědomí. Vzhledem k tomu, že jde obvykle o stovky různých genů, není zatím reálné je nějakou manipulací ovlivnit. Toto aktuálně není směr, který by se dal využít,“ říká Haluzík a dodává: „I člověk s geny predisponujícími k obezitě může zůstat štíhlý, pokud žije zdravě.“

Optimální přístup, na kterém bychom měli intenzivně pracovat, je podle Martina Haluzíka prevence. „V současném stavu a při vysokém výskytu obezity a jejích komplikací jsou však účinné léky, které pomohou hmotnost významně snížit, nutností,“ zdůrazňuje.

Léky snižují pocit hladu

Podle Katariny Bielakové, obezitoložky z Fakultní nemocnice Brno, zkušenosti z klinické praxe i aktuální výzkumy potvrzují, že největší účinnost na léčbu obezity má multidisciplinární přístup, který propojuje několik zásadních oblastí. Léčba obezity tedy může mít trvalý úspěch, ale vyžaduje komplexní a dlouhodobý přístup. Zahrnuje úpravu životního stylu, jež je základním pilířem léčby a bez které nelze dlouhodobého úspěchu dosáhnout, psychologickou intervenci – například v podobě kognitivně‑behaviorální terapie, jež mění myšlení a chování spojené s jídlem, a v neposlední řadě farmakologickou léčbu, kdy moderní léky významně zvyšují úspěšnost terapie, protože tlumí chuť k jídlu a podporují pocit sytosti.

„Nově máme k dispozici účinnou látku tirzepatid, který patří k nejnovější generaci injekční léčby obezity a přináší naději i pacientům, kteří opakovaně selhali v jiných režimech. Díky duálnímu účinku je silnější než předchozí léky a umožňuje významné hubnutí bez operace – podle některých studií a v závislosti na dávce, kterou pacient užívá, může být úbytek hmotnosti přibližně 20 procent,“ říká Bielaková.

Lék byl původně schválený pro léčbu diabetu druhého typu, nicméně od podzimu 2024 je v praxi užívaný i pro léčbu obezity bez diabetu. Jeho nevýhodou je cena, momentálně není k léčbě obezity hrazen pojišťovnou. Tříměsíční léčba lékem Mounjaro, který tirzepatid obsahuje, vyjde přibližně na 18 000 korun. Lék se užívá jednou týdně formou podkožních injekcí.

„Tento lék působí hned na několika úrovních, potlačuje chuť k jídlu a zvyšuje sytost, zpomaluje vyprazdňování žaludku a zlepšuje inzulinovou citlivost. Navíc má i další příznivé účinky – zlepšuje krevní tlak, lipidový profil i hladiny glukózy,“ vysvětluje Bielaková.

Řešením je i 135 minut na sále

Mezi nejúčinnější metody v redukci váhy stále patří chirurgická léčba. „Nově jsou k dispozici i endoskopické metody, které jsou méně invazivní než chirurgie, jako například intragastrický balon, který po zavedení do žaludku snižuje jeho kapacitu a navozuje pocit sytosti nebo endoskopická gastroplastika, jež zmenšuje objem žaludku pomocí stehů bez nutnosti chirurgického zákroku,“ říká obezitoložka.

Mezi jejími pacienty jsou nejen ti, kteří dokázali zhubnout desítky kilo i bez podpory farmakoterapie, pouze změnou životního stylu, ale také ti, kteří si drží váhu právě díky nové farmakoterapii nebo úspěšně podstoupili bariatrickou operaci.

Chirurgická léčba obezity (například sleeve gastrektomie, gastrický by‑pass) zůstává i nadále nejúčinnější metodou léčby obezity, zejména u pacientů s těžkou obezitou.

„Zatím je to doposud nejefektivnější metoda redukce hmotnosti, pacient může zhubnout až okolo 35 procent ze své stávající váhy. Chirurgická metoda léčby obezity ale ještě pořád není využívána dostatečně. V roce 2022 bylo v Česku provedeno přibližně 2350 bariatrických operací, což je vzhledem k celkovému počtu pacientů, kteří trpí obezitou, nedostačující číslo,“ zdůrazňuje Bielaková.

Bariatrická operace je operativní zákrok, který je zaměřený na zmenšení žaludku nebo změnu způsobu, jakým tělo zpracovává jídlo. První takový výkon byl v Československu provedený již v 80. letech minulého století.

V Česku ji například dělají v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze a od loňského roku i s využitím robotického systému. „Tento přístup nám poskytuje několik výhod. Hlavním je použití „EndoWrist“ nástrojů. V podstatě jde o to, že konce nástrojů jsou schopné se pohybovat v přibližně stejném rozsahu jako zápěstí operatéra. Na rozdíl od laparoskopie, která nám dovoluje pohyby ve výrazně omezenějším rozmezí.

Mezi další výhody patří vyšší přesnost a stabilita pohybů. Robotické nástroje eliminují chvění ruky chirurga. Pohyby robotických ramen jsou jemnější a umožňují složitější operace, a to i na těžko dostupných místech. Systém taky přináší lepší komfort pro operatéra. Ergonomie systému je přizpůsobitelná konkrétnímu chirurgovi,“ vysvětluje Jaroslav Pažin z Chirurgické kliniky ÚVN.

„K nekomplikovanému průběhu operace je například potřeba bezpečně přerušovat tkáně a stavět krvácení. K tomu nám slouží speciální nástroj, kterému se říká harmonický nebo ultrazvukový skalpel. Ten řeže a zároveň zastavuje krvácení. Funguje na principu ultrazvukových vibrací, kterými způsobuje mechanické tření mezi buňkami za relativně nízké teploty, což snižuje poškození okolní tkáně. Nástroj funguje bez nutnosti elektrického proudu v těle pacienta,“ objasňuje Pažin.

Při takzvaném SASJ by-passu průměrně stráví obézní na sále 135 minut a největší rána na jeho břiše má přibližně 30 milimetrů. „Výhodou této metody je její relativně jednoduchá konstrukce a hlavně dobrý metabolicko‑bariatrický efekt. V prvních deseti měsících po operaci jsou pacienti schopni zhubnout průměrně 72 procent své nadváhy,“ říká Jaroslav Pažin.

Podle jeho slov je trendem posledních let individualizace léčby, kdy se klade větší důraz na personalizaci dle profilu pacienta. „Dnes se obecně více sledují genetické a biomolekulární faktory obezity, v případě obezity je důležitý střevní mikrobiom, jehož složení je u každého jedince unikání,“ vysvětluje.

„Střevní mikrobiom hraje u obezity důležitou roli z několika důvodů,“ říká s tím, že mikroby ve střevě ovlivňují, jak efektivně trávíme a vstřebáváme živiny. „Lidé s obezitou mívají jiný poměr bakteriálních kmenů než štíhlí jedinci, což může vést k efektivnějšímu ukládání tuků. Nerovnováha ve střevní mikrobiotě může vést k poruše střevní bariéry a chronickému zánětu. Mikrobiom navíc ovlivňuje i produkci hormonů, které regulují chuť k jídlu a energetický metabolismus,“ uvádí Pažin.

Inovace ve zdravotnictví

Stáhněte si přílohu v PDF

Bariatrickou léčbu je pak podle něj důležité plánovat i ve spojitosti s komorbiditami (další onemocnění vyskytující se zároveň se sledovaným – pozn. red.).

Velký boom v poslední době zažívá pokračující vývoj kombinace bariatrie a farmakoterapie, která pacientům přináší výrazně lepší výsledky, jestliže jsou jednotlivé složky léčby správně načasované. „Navíc technický rozvoj v oblasti umělé inteligence a chytrých aplikací nám usnadňuje pooperační sledování pacienta,“ doplňuje k novým trendům Pažin.

Ani chirurgická léčba ale nemusí být trvalým řešením a může dojít k opětovnému nárůstu váhy. „Tím, že máme k dispozici nové léky a využíváme komplexního přístupu k léčbě obezity, se nám daří lépe než v minulosti bojovat s váhou pacienta. Nicméně je třeba pamatovat, že klíčovou osobou v terapii je sám pacient, který musí spolupracovat, což není vždy pravidlem, jenže pak léčba často selhává,“ dodává Bielaková.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.