Stovky miliard korun ročně kvůli ztrátě produktivity. Firmy se bez podpory zdraví zaměstnanců neobejdou

Ta debata mezi zaměstnavateli probíhá už roky a má i podporu politiků napříč spektrem. Firmy by se měly v daleko větší míře podílet podpoře zdraví zaměstnanců. Zvyšující se nemocnost a stárnutí české populace se totiž nejvíce promítnou do produktivity podniků a tím i celé ekonomiky. Každoročně jen kvůli nepřítomnosti v práci Česko tratí stovky miliard korun. 

„Zatímco průměrná doba života se v Česku prodlužuje, doba života ve zdraví stagnuje. Žijeme sice déle, ale jen proto, že máme velmi kvalitní zdravotnictví a déle dožíváme v nemocech. Je to dáno především vlažným vztahem řady Čechů k prevenci a nezdravým životním stylem,“ myslí si Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR, která zastupuje velkou část tuzemských firem.

To se postupně podepisuje i na celé české ekonomice. Jedna věc jsou náklady na léky, ošetření a také nemocenské. Nová analýza Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace při Masarykově univerzitě ale vypočítává i neviditelné náklady, o jejichž výši firmy doposud nevěděly – a těmi je ztráta produktivity zkrátka proto, že dotyčný zaměstnanec nějaký čas nepracuje nebo podává horší výkon.

Za celý rok 2024 takto na produktivitě Česko podle analytiků ztratilo 263 miliard korun. A dodávají, že částka může být ještě daleko vyšší, jelikož vycházeli jen z údajů o zaměstnancích, kteří si nemocenskou skutečně vzali. Největší dopad přitom vypozorovali na zpracovatelský průmysl, zejména automotive, strojírenství, chemický průmysl, hutnictví či potravinářství.

„Dle našich odhadů má krátkodobá nemocnost ekonomicky aktivní populace za následek ztrátu hrubé přidané hodnoty v průměru asi 5 procent ročně,” uvádí autoři v čele s Jakubem Hlávkou, který je aktuálně i poradcem prezidenta pro zdravotnictví. Podle experta má 85 procent lidí nad 45 let aspoň jedno chronické onemocnění, nejčastěji vysoký krevní tlak a cholesterol. „A to už přispívá k tomu, že vypadávají z pracovního procesu nebo předčasně umírají,” říká.

Přibývá lidí v pracovní neschopnosti kvůli psychice. Proč je to vlastně dobrá zpráva a co to znamená pro firmy?

10. 11. 2025 ▪ 5 min. čtení

Vysoký tlak či cholesterol nicméně nejsou podle jeho analýzy aktuálně diagnózami, které nejčastěji vytrhnou Čechy z práce. Největší zátěž z hlediska neviditelných nákladů z důvodu absencí představují nemoci pohybového aparátu, zastoupené nemocemi kloubů a kostí. Loni přišly stát na 76 miliard korun. Přestože tato částka v posledních třech letech mírně klesla, není podle vědců vývoj pozitivní vzhledem ke stárnutí české populace. „S rostoucím věkem odchodu do důchodu se totiž jedná o diagnózy, jejichž prevalence a ekonomický dopad bude pravděpodobně narůstat, a včasná prevence je proto klíčová pro budoucí udržitelnost pracovní síly,“ stojí v analýze.

Druhé v pořadí z hlediska nákladů jsou pak podle analýzy infekce dýchacích cest – tedy chřipky a podobná sezónní virová onemocnění. Tam vidí z hlediska nákladů vědci opačný trend a počet lidí, kteří s těmito nemocemi pobírají nemocenskou, pomalu roste – loni to bylo 41 miliard korun. Jde o vůbec nejčastější důvod pracovní neschopnosti v Česku a nejvíce se jich udělí v prvním čtvrtletí roku. Lidé se ale v tom to případě vrací brzy zpět do práce – průměrně loni s těmito nemocemi stonali ale jen 8,5 pracovního dne.

Za častějšími neschopenkami na virózy je podle odborníků také velmi nízká proočkovanost české populace zejména právě na chřipku. Uplynulou zimu mělo vakcínu na tuto nemoc jen sedm procent Čechů, přičemž doporučovaný podíl pro imunitu v populaci je podle Světové zdravotnické organizace 75 procent. To by podle propočtů analytiků při plném proplacení stát přišlo na maximálně 3,5 miliardy korun a výrazně tak mohlo ušetřit náklady způsobené nemocností, jelikož vakcína výrazně snižuje pravděpodobnost propuknutí nemoci nebo jejího horšího průběhu.

Tento modelový příklad ukazuje možný dopad většího důrazu na prevenci, do které se postupně začínají zapojovat i české firmy. Zejména ty větší už zavedly individuální zdravotní programy, kterými nahradily dříve povinné a často neefektivní vstupní a pravidelné lékařské prohlídky, které od roku 2023 už není nutné platit u nerizikových profesí.

Například právě očkování proti chřipce zaměstnancům hradí stavební firma Metrostav. Mimo to jim zprostředkovává individuální lékařské prohlídky a přispívá na pohyb. Česká spořitelna pak má třeba už od doby covidové pandemie vlastní manažerku zdraví Pavlu Mendlovou, která zdravotní benefity koordinuje. Firma proplácí zaměstnancům i jejich rodinám péči přes telemedicínskou platformu, dále také psychoterapie, masáže a fyzioterapie.

Podle dat poskytovatele zaměstnaneckých benefitních programů Edenred poskytují nějaké zdravotní benefity asi dvě třetiny firem. Alespoň příležitostně je využívá 42 procent pracujících Čechů. Nejčastěji jde o očkování, vitamíny, rehabilitace, doplatky na léky či psychologické konzultace. Velký potenciál podle odborníků je v důkladněji cílené zdravotní péči, kdy bude například právě zaměstnanec s vyšším cholesterolem pravidelně docházet na krevní testy a lékař se zaměří na léčbu přímo tohoto problému.

„Téma zdraví, včetně toho duševního, získává v pracovním prostředí čím dál větší důležitost napříč generacemi. V průzkumu označilo péči o zdraví za důležitou 40 procent zaměstnanců, nejčastěji ve střední generaci. Téměř 30 procent pak vyjádřilo zájem o příspěvky na duševní zdraví, především mezi mladšími ročníky,“ říká Aneta Martišková, specialistka na firemní benefity.

K podobnému závěru dospěl například i zářijový průzkum Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Podle něj považuje většina velkých a středních českých firem zdravotní benefity za standard a z 70 procent z nich do nich plánuje investovat více než doposud. K tomu přispěla i letošní změna, díky níž se zvedl limit, do něhož jsou platby za zdravotní benefity osvobozené od daně – aktuálně je to do částky 46 557 korun.

„Naprostá většina zaměstnavatelů potvrdila, že zdravotní benefity nejsou luxus, ale klíčový nástroj k podpoře fyzické i psychické kondice zaměstnanců,“ říká prezident unie Jiří Horecký. Firmy podle průzkumu vnímají, že se díky těmto výhodám zlepšuje nejen kondice zaměstnanců, ale i jejich motivace k práci a loajalita.

Moderní medicína

Stáhněte si přílohu v PDF

Firmy by zároveň rády měly větší slovo v tom, na co jdou peníze v rámci veřejného zdravotního systému, který je z velké části financovaný právě z pojistného od zaměstnavatelů. Jejich zástupci kritizují, že jde například velká část peněz do nemocnic a méně na ambulantní péči. Uvítali by proto, kdyby se mohli stát součástí správních rad zdravotních pojišťoven. V nich v tuto chvíli sedí část aktivních politiků, z jedné třetiny vybraných aktuální vládou a zbylé dvě třetiny volí poslanci mimo jiné i ze svých řad. Podle odborníků ale v tomto složení kontrola příliš nefunguje a pojišťovny nejsou pod dostatečným tlakem, aby hospodařily efektivně.

Možnou změnu složení rad tak, aby v nich nebyli poslanci a namísto nich třetinu tvořily firmy a třetinu zástupci zaměstnanců, navrhoval i dřívější a zřejmě i budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v právě vznikající vládě, plán ale nedotáhl. Odpolitizování orgánů pojišťoven by rád dotáhl v nadcházejícím funkčním období. „Role zdravotních pojišťoven má být mnohem aktivnější,“ řekl Vojtěch dříve v rámci předvolební kampaně. K celkovému většímu zapojení firem do zdravotní péče zaměstnanců se budoucí kabinet zavázal i ve svém programovém prohlášení. 

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.