odpovídá

odpovídá
Bohumil Voženílek,
daňový poradce firmy
PRIMASKA CONSULT
Praha

Dotaz: (Účtování o úrocích) Máme jako podnik uloženy peníze na termínovaném měsíčním vkladu u banky. Z úroků z termínovaného vkladu nám banka odečítá srážkovou daň. Potřebovala bych přesně vědět, jak celou záležitost zaúčtovat a vést v účetnictví, aby nechyběl žádný účetní ani daňový zápis, a jak účtovat sraženou daň z příjmů, kterou za nás odvádí banka. Příklad z výpisu: 1 609 159,38 Kč - poč. stav, 5417,50 Kč - ve prospěch účtu, 812 Kč - na vrub účtu, 1 613 764,88 Kč - konečný stav
Jiřina Svobodová, Jihlava

Předpokládám, že jako "podnik" (pravděpodobně obchodní společnost) vedete podvojné účetnictví pro podnikatele a že se váš dotaz týká účtování případu, který se uskutečnil v roce 2001.
1) Účtování úroků z termínovaného vkladu.
Při účtování úroků z termínovaného vkladu je do konce roku 2001 nutno postupovat v souladu s Opatřením FMF čj. V/20 100/1992 ze dne 15. 7. 1992, ve znění Opatření čj. 281/84 064/2000, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele.
Na základě výpisu z bankovního (běžného nebo termínovaného účtu) by mělo být ve vašem případě zaúčtování úroků z termínovaného vkladu a částky sražené daně následující. Hrubá částka úroku (ve vašem případě částka 5417,50 Kč) se zaúčtuje ve prospěch (strana D) účtu 662, čistá částka úroku (rozdíl mezi hrubou částkou úroku a sraženou daní, tj. 4605,50 Kč) na vrub (strana MD) účtu 221 jako zvýšení stavu bankovního účtu a částka sražené daně (812 Kč) na vrub účtu 341. Údaje o počátečním a konečném stavu účtu nejsou pro zaúčtování úroků a sražené daně z termínovaného vkladu přímo rozhodující a slouží v tomto případě pro ověření správnosti zaúčtování a pro ověření výše zůstatků na účtu.
Při účtování o úrocích z termínovaného vkladu je třeba pamatovat na skutečnost, že o nákladech a výnosech se v podvojném účetnictví účtuje vždy v souladu s jejich věcnou a časovou souvislostí. To např. znamená, že v případě, kdy by byl termínovaný vklad uzavřen "přes konec" účetního období (např. u společnosti s účetním obdobím od 1. 1. do 31. 12. by byl uzavřen termínovaný vklad od 20. 12. do 20. 1. následujícího účetního období), je nutné do každého z účetních období zaúčtovat, formou časového rozlišení výnosů, alikvótní část výnosových úroků, a to v jejich hrubé výši.
2) Zdanění úroků z termínovaného vkladu a zápočet na celkovou daňovou povinnost.
Úroky z termínovaných vkladů podléhají zdanění zvláštní sazbou daně z příjmů podle § 36 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen ZDP) ve výši 15 %. Srážku daně a její odvod místně příslušnému správci daně je povinen provést plátce, který výplatu úroku provádí, tj. ve vašem případě banka, a to postupem a v termínech podle § 38d ZDP.
Plynou-li příjmy (výnosy) z úroků z termínovaných vkladů mj. poplatníkovi daně z příjmů uvedenému v § 17 odst. 3 ZDP (zjednodušeně "tuzemské právnické osobě"), započte se sražená daň z úroků na celkovou daňovou povinnost poplatníka, a to v souladu s § 36 odst. 6 ZDP a na základě seznamu potvrzení plátce (banky) o sražení daně podle § 38d odst. 9 ZDP. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost poplatníka, vznikne poplatníkovi daňový přeplatek.
Ve vašem případě bude pravděpodobný následující postup. Hrubá částka úroků z termínovaného vkladu je součástí celkových zdanitelných příjmů (výnosů), hospodářského výsledku a základu daně z příjmů právnických osob za rok 2001. Sražená daň z úroků je na účtu 341 evidována jako záloha na daň z příjmů právnických osob za rok 2001. Po skončení zdaňovacího období roku 2001 a po vypočtení celkové daňové povinnosti bude, spolu s ostatními zaplacenými zálohami na daň z příjmů, sražená daň z úroků z termínovaného vkladu započtena v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob na celkovou daňovou povinnost. Správci daně tak bude uhrazen pouze rozdíl mezi celkovou vypočtenou daní a zaplacenými zálohami a sraženou daní z termínovaných vkladů. V případě, kdy by vám zápočtem sražené daně (nebo ostatních zaplacených záloh) vznikl přeplatek, vrátí správce daně tento přeplatek na základě žádosti, a to do 30 dnů od jejího podání.

odpovídá
Iveta Nesrovnalová,
daňová poradkyně firmy ŠKAMPA a spol. Brno

Dotaz: (Změna účetních odpisů) Je možné změnit sazbu účetních odpisů po skončení a v průběhu účetního období? Pokud ano, podle kterého účetního předpisu se mám řídit?
Ing. Zdena Kratochvílová, Pardubice
Stanovení způsobu účetního odpisování majetku je s účinností od 1. 1. 2001 (do 31. 12. 2000 bylo stanoveno, že nehmotný majetek je nutné účetně odepsat nejpozději do 5 let - viz § 28 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ) ve znění platném do 31. 12. 2000) obecně plně v kompetenci účetní jednotky s tím, že platné právní předpisy v zásadě nestanovují žádná přesná kritéria pro stanovení způsobu účetního odpisování majetku (viz § 28 odst. 2 ZoÚ a dále také Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek čl. IV opatření MF ČR čj.: 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, zveřejněné ve Finančním zpravodaji 11/2001 - dále jen "PÚ"). Jedinou výjimkou je ustanovení § 65a odst. 1 obchodního zákoníku, z kterého vyplývá, že u obchodních společností a družstev je podmínkou pro možnost vyplácet podíly na zisku, aby zřizovací výdaje (účet 011) byly účetně odepsány nejpozději do 5 let. Ve všech ostatních případech je způsob stanovení účetního odpisování plně v kompetenci účetní jednotky s tím, že základním kritériem při stanovování způsobu účetního odpisování majetku je, aby tento způsob vedl k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví (viz. § 7 odst. 1 ZoÚ), to je v daném případě především respektování věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů (viz. § 3 odst. 1 ZoÚ). Platné právní předpisy stanoví pouze příkladmo, jakým způsobem je možné stanovit způsob účetního odpisování majetku (viz Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek čl. IV, odst. 3 PÚ). Způsob účetního odpisování by měl být měněn pouze zcela výjimečně s tím, že důvodem pro tuto změnu může být v zásadě pouze (viz. § 7 odst. 4 ZoÚ):
změna předmětu podnikání nebo jiné činnosti účetní jednotky,
zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky.
Změnu ve způsobu účetního odpisování je v zásadě možné provést pouze od počátku účetního období, z čehož vyplývá, že taková změna by obecně neměla být prováděna v průběhu účetního období. V příloze k účetní závěrce by taková změna měla být popsána a zdůvodněna včetně případného vyčíslení dopadu takové změny (viz § 7 odst. 5 ZoÚ).
V této souvislosti bych chtěla zdůraznit, že je velmi důležité předem si rozmyslet provedení změny ve způsobu účetního odpisování z důvodu zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. V těchto případech totiž vždy částečně hrozí riziko zpochybnění věrného a poctivého zobrazení předmětu účetnictví před touto změnou. V žádném případě není možné měnit způsob účetního odpisování pouze například z důvodu úpravy hospodářského výsledku, ani v důsledku změny v daňových odpisech (výše daňových odpisů v zásadě vychází z fiskální politiky státu a s věrným a poctivým zobrazením skutečnosti nemusí mít, a v mnohých případech ani nemá, mnoho společného).