Národní program výzkumu je připraven

Technologické centrum dokončilo koncem roku 2001 koordinaci výběru priorit orientovaného výzkumu a vývoje

Národní program výzkumu je připraven

Pokud bude program v dubnu příznivě projednán vládou, lze předpokládat jeho zahájení již v roce 2003.

Šárka Speváková
Národní program výzkumu (NPV) měl totiž nalézt řešení pro silný - a oprávněný - požadavek na výběr priorit současného roztříštěného resortního výzkumu. "Navíc bude tento program od roku 2003 otevřen i subjektům z Evropské unie, a to recipročně k rámcovým programům vyhlašovaným Evropskou komisí," upozornil František Hronek, ředitel odboru politiky výzkumu a její realizace MŠMT. Přesto je jasné, že vláda bude muset věnovat vědě, výzkumu a vývoji více pozornosti než dosud.
Program se bude týkat asi 20 až 30 procent současného tematického rozsahu výzkumu v České republice, avšak co je důležité, rozsah financí na něj vynaložených bude proporcionálně daleko vyšší. Podle Marka Blažky, vědeckého sekretáře Rady vlády pro výzkum a vývoj ČR, by se na NPV mělo v roce 2003 vynaložit 4 až 4,5 miliardy korun, pokud ovšem výdaje na výzkum a vývoj dosáhnou slíbených 0,7 % HDP. (V roce 2002 však činí rozpočet na výzkum a vývoj 0,55 % HDP, navíc pokles se týká i absolutních čísel - výdaje na výzkum a vývoj činí 12,40 miliardy korun oproti 12,58 miliardy v roce 2001. Počet zahajovaných projektů je tedy malý.) U orientovaného - nebo jak se někdy nepřesně říká aplikovaného - výzkumu se jednotliví účastníci podílejí určitou částkou, zpravidla 50 procenty.

Zlepšit kvalitu života

Cílem návrhu prioritních výzkumných směrů je zejména soustředění veřejných finančních prostředků na takové směry orientovaného výzkumu a vývoje, které přispějí k ekonomickému rozvoji země i ke zlepšení kvality života obyvatel. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pověřilo na základě výsledku veřejné soutěže koordinací přípravy návrhu NPV Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s Inženýrskou akademií ČR.
Výsledkem projektu je struktura pěti tematických a tří průřezových programů (viz tabulky), přičemž tematické programy se dále dělí na devatenáct dílčích programů, do kterých je zařazeno 99 klíčových výzkumných směrů. Tematické i průřezové programy byly navrženy do jisté míry analogicky k rámcovým programům EU.
Projekt návrhu NPV lze považovat za proces výběru věcných priorit orientovaného výzkumu a vývoje v České republice, jehož součástí je ovšem i návrh řízení a uvádění do života. "Priority byly stanoveny na základě průniku nabídky výzkumu a potřeb společnosti, nebyly tedy určeny ani samotnými úředníky, ani samotnými výzkumníky," zdůraznil Josef Průša, náměstek ministra školství.
Projekt samozřejmě navázal na Národní politiku výzkumu a vývoje, kterou schválila vláda již v lednu 2000. Základní podmínkou bylo dosáhnout cílů projektu při konsenzu širokého spektra odborné veřejnosti.
Projektu se tedy účastnilo na 500 odborníků z vysokých škol, základního i aplikovaného výzkumu a vývoje, průmyslu, podnikání, obchodu, státní správy i zástupců politické sféry a nevládních organizací. Na projektu se podílel i panel zahraničních expertů, kteří koordinovali podobné projekty ve svých zemích. Součástí projektu byl i průzkum potřeb uživatelů výsledků výzkumu a vývoje a při této práci bylo dotazováno téměř 300 průmyslových podniků, zdravotnických zařízení a organizací poskytujících služby.
Speciálně pro potřeby projektu byly otevřeny webové stránky na adrese www.foresight.cz, kde byly uveřejněny základní informace a poté i průběžně zveřejňovány výsledky.

Co potřebujeme?

Jednu z klíčových součástí projektu tvořily odborné panely. Celkem vzniklo sedmnáct panelů po zhruba dvaceti lidech, z toho bylo třináct tematických panelů, tři průřezové a jeden systémový. V panelech panovala snaha po dosažení konsenzu při výběru z mnoha set návrhů. Jejich zaměření vycházelo ze struktury orientovaného výzkumu a vývoje a základním cílem bylo navrhnout klíčové výzkumné směry pro jednotlivé obory.
Pod tímto pojmem jsou myšleny výzkumné směry, u nichž lze podle odborníků s největší pravděpodobností dosáhnout vynikajících výsledků, které potřebuje uživatelská sféra a které mohou zlepšit kvalitu života obyvatel. Byly tedy zvažovány silné a slabé stránky jednotlivých výzkumných směrů i příležitosti a hrozby (analýza SWOT). Současně se posuzovalo, zda je reálné je provádět v podmínkách českého výzkumu a v možnostech české ekonomiky, či zda u nás existují podmínky pro využití dosažených výsledků. Pro výběr klíčových výzkumných směrů byla v panelech použita metoda hlasování přes internet, která byla speciálně pro tento projekt vyvinuta.
Vzhledem k tomu, že vědci a výzkumníci se na tvorbě programu sami podíleli, neměly by již existovat větší rozpory. Navíc počet odborníků nebyl nikdy uzavřen a vždy zůstávala možnost oslovit panely přes webovou stránku. Předsedou panelu byl vždy respektovaný odborník: Například panelu životního prostředí předsedal Bedřich Moldan, panelu dopravy Petr Moos či panelu zdravotnictví Michal Anděl.
Mezi další cíle panelů patřil návrh systémových opatření, která budou podporovat běh NPV, jeho řízení i způsob přechodu současného systému státní podpory orientovaného výzkumu a vývoje na nový program.

Jednotný systém

Na práci panelů navazovala pracovní skupina, která byla sestavena ze zástupců odborných panelů. Stálými hosty pak byli zástupci zadavatele, tedy ministerstva školství, Rady vlády pro výzkum a vývoj, zástupci České konference rektorů, Akademie věd, Asociace výzkumných organizací i Svazu průmyslu a dopravy. Cílem bylo především upřesnění počtu, názvů, cílů a obsahu tematických a průřezových programů, návrh dílčích programů jednotlivých tematických programů, výběrová agregace klíčových výzkumných směrů a jejich zařazení do dílčích programů.
Václav Neumajer z Asociace výzkumných organizací vidí přínos programu především v tom, že konečně zavede jednotný systém týkající se přihlašování a výběrového hodnocení projektů výzkumu a vývoje pro všechna ministerstva. "V současné době například nemá Ministerstvo životního prostředí pro hodnocení žádné směrnice, zatímco pokyn ministerstva školství má čtyřicet stran," říká. "Konečně v resortech zavládne jednotný management, což napomůže k odstranění meziresortních bariér - navrhované programy nejsou totiž jako dosud úzce resortně zaměřeny. Dříve například zemědělec neměl prakticky šanci dosáhnout na grant ministerstva průmyslu. Nyní to snad bude možné."
"Odborná práce končí," shrnuje Karel Klusáček, ředitel Technologického centra a koordinátor přípravy Národního programu výzkumu. "Nyní začínají politická jednání na úrovni náměstků, ministrů a poslanců. Nabídli jsme několik variant, i když spíše předpokládáme, že nakonec bude vybrána varianta střední, tedy postupné naplňování programu v závislosti na volných finančních prostředcích."
"Výsledky programu se musí projevit například ve zlepšené péči o zdraví," zdůraznil zase M. Blažka. "Celá tato snaha pak musí být srozumitelná i veřejnosti a politikům." Cíle jsou tedy tvrdě orientovány na výsledky, na překonání roztříštěnosti, na snahu spojit příslušné osoby z různých institucí a na provádění takového výzkumu, který skutečně tato země potřebuje. Výsledkem by zde ale neměly být - na rozdíl od základního výzkumu - publikace, ale poznatky pro uplatnění v nových výrobcích, technologiích a službách včetně know-how a patentů. Program se tedy dotkne každého, kdo bude chtít státní peníze.
Podle F. Hronka splnily výsledky projektu svou kvalitou očekávání ministerstva školství. V roce 2002 hodlá ministerstvo provést podrobné zhodnocení projektu za účasti zahraničních odborníků a připravit návrh pro opakování podobných projektů v budoucnosti.
Navržená struktura Programu (1)
Tematický program Dílčí program
I. Kvalita života 1. Zdraví obyvatel
2. Kvalitní a bezpečná výživa obyvatel
3. Krajina a sídla budoucnosti
4. Životní prostředí a ochrana přírodních zdrojů
II. Informační společnost 1. Inteligentní systémy pro rozhodování, řízení a diagnostiku
2. Management informací a znalostí
3. Komunikační infrastruktura a technologie
4. Počítačové modelování a návrh systémů a procesů
III. Konkurenceschopnost 1. Výrobní procesy a systémy při udržitelném rozvoji 2. Bezpečná a ekonomická doprava
3. Stavby a konstrukce
4. Nové materiály
5. Nastupující technologie
6. Využití přírodních zdrojů
IV. Energie pro ekonomiku 1. Bezpečná a efektivní jaderná energetika a společnost 2. Energetické a neenergetické využití uhlí a uhlíkatých surovin
3. Racionální využití energie a obnovitelné energetické zdroje
V. Moderní společnost 1. Výkonově orientovaná, bezpečná a evropsky integrovaná
a její proměny 1. společnost
2. Sociální soudržnost, sociální diferenciace a národní identita
Zdroj: TC AV ČR
Navržená struktura Programu (2)
Průřezový program Dílčí program/Systémové opatření
I. Lidské zdroje 1. Seminář (permanentní názorové fórum)
pro výzkum a vývoj 2. Veřejná soutěž (pět tematických okruhů) - práce vědce na domácím trhu práce - externí a invertovaný brain drain - modernizační aktivity v české vědě - působení grantového financování na rozvoj lidských zdrojů - demografická a sociální struktura českého výzkumu a vývoje
3. Podpůrné programy rozvoje lidských zdrojů - budoucnost výzkumu a vývoje (děti a mládež) - budoucnost výzkumu a vývoje (vědci do 40 let) - budoucnost výzkumu a vývoje (špičkoví vedoucí pracovníci)
II. Integrovaný výzkum 11. Přijetí zásad inovační politiky ČR
a vývoj 12. Právní rámec pro spolupráci výzkumu a průmyslu
13. Podpora integrace výzkumu a vývoje
14. Analýza dosavadní činnosti výzkumných center
15. Duševní vlastnictví
16. Partnerství veřejného a soukromého sektoru
17. Účast malých podniků v inovačních procesech
18. Finanční nástroje pro zakládání technologicky orientovaných podniků
19. Rozvoj lidských zddrojů
10. Zlepšení vyhodnocování výzkumu
11. Koordinace aktivit
III. Regionální a mezinárodní 1. Podpora spolupráce slabých a silných regionů ve výzkumu spolupráce ve výzkumu a vývoji a vývoji 2. Podpora transferu výsledků výzkumu a vývoje a inovačního podnikání v regionech
3. Posílení výzkumných a vývojových kapacit slabých regionů
4. Podpora účasti v mezinárodních projektech dle kriteria přidané hodnoty Zdroj: TC AV ČR