Jazykový spor mění Moldavsko

Komunisté chtějí předčasné volby do místních samospráv

Jazykový spor mění Moldavsko

Michal Olbrich
Praha/Kišiněv, 15. 2. 2002
Už sto tisíc z pěti miliónů obyvatel Moldavska podepsalo protestní petici proti povinné výuce ruského jazyka, která má podle rozhodnutí komunistické vlády v Kišiněvu začít od příštího roku. V centru metropole trvá už pátý týden maratón každodenních protivládních demonstrací, organizovaných Křesťansko-demokratickou lidovou stranou (PPCD). Dosud největší počet demonstrantů se před sídlem moldavské vlády shromáždil ve středu, kdy jich tu svou nevůli vyjadřovalo na 30 tisíc, zatímco obvyklý počet je desetkrát menší.
Tak nebývale velký protest vyvolaly připravované učebnice dějepisu. Znepokojení, že moldavská vláda chce odstranit ze škol vyučování "historie Rumunů" a nahradit ji "dějinami Moldavska", vyjádřil rovněž rumunský ministr zahraničních věcí Mircea Geoana ve svém prohlášení v Bukurešti.

Reforma vyvolává údiv

K protestům na hlavním kišiněvském náměstí se podle zpravodaje polského deníku Rzeczpospolita, který sleduje situaci na místě, hodlají připojit i opoziční mimoparlamentní strany a akce, jež měla z počátku za cíl obranu statusu rumunštiny jako jediného státního jazyka, už zaměstnává vládu tak, že nemůže vyvíjet jinou činnost v oblasti politiky i hospodářství.
Komunisty, kteří od loňska ovládají pohodlnou většinou moldavský parlament, přitom v příštích měsících čeká těžká zkouška, kterou si sami připravili. Rozhodli se zcela změnit místní správu země a vyhlásit předčasné komunální volby.
Představitelé Rady Evropy, kteří navštívili Moldavsko, podle listu Rzeczpospolita označili chystanou reformu místní správy za podřízení samospráv centrální vládě a v moldavském parlamentu naznačili, že pokud se uskuteční, bude se to rovnat rezignaci Moldavska na členství v Radě Evropy.
Moldavští komunisté tvrdí, že reforma bude znamenat decentralizaci, protože místo deseti krajů bude vytvořeno 35 okresů, čili více center místní vlády. Předsedové místních rad se mají automaticky stát představiteli vlády v terénu a budou vykonávat její politiku.
Moldavský prezident Vladimir Voronin už oznámil, že tyto volby se budou konat 7. května. Podle tvrzení opozice chtějí komunisté využít svou dosud ještě vysokou popularitu, než začne slábnout vlivem nevyhnutelných neúspěchů jejich hospodářské politiky.
Předseda křesťanských demokratů Iurie Rosca řekl, že jeho strana se ještě nerozhodla, zda se komunálních voleb zúčastní, nebo je bude bojkotovat. "Právní aspekty hovoří proti, avšak politické aspekty pro naši účast," řekl Rosca, citovaný rumunským deníkem Monitorul.

Hospodářství se lepší

Viktor Stepaniuk, předseda komunistického parlamentního klubu, který nyní šéfuje straně v zastoupení prezidenta Voronina, uvedl v rozhovoru s listem Rzeczpospolita, že loňský hospodářský růst byl šestiprocentní. Vzrostly rozpočtové příjmy díky tomu, že se omezilo pašování benzínu a podařilo se zvýšit starobní důchody. Jejich zvýšení o 60 procent znamená pro nejednoho veterána práce, že nepobírá měsíčně 5, ale 8 dolarů, poznamenal k tomu citovaný list.
Dumitru Braghis, někdejší premiér, nyní vůdce druhé nejsilnější parlamentní strany, příznačně nazvané Braghisův svaz (14 křesel po odchodu pěti poslanců, kteří jako "nezávislí" nyní podporují komunisty), potvrzuje, že nastal stabilní hospodářský růst, hlavně kvůli vyššímu vývozu zemědělské produkce do Společenství nezávislých států. Zásluhy však připisuje své vládě, která ještě před loňskými volbami podepsala příslušné dohody. "Letos určitě pocítíme výsledky politiky komunistů, která je hluboce protireformní," říká.
Opoziční aktivita Braghisova svazu, flirtujícího často s komunisty, významně vzrostla současně s protestními akcemi organizovanými křesťanskými demokraty.