Srbové se chtějí k Evropské unii připojit nejpozději do roku 2010

Srbové se chtějí k Evropské unii připojit nejpozději do roku 2010

Chistoph Rabe, Reinhold Vetter

Bělehrad/Praha, 19. 2. 2002
Zatímco se v Haagu právě probíhající soud se Slobodanem Miloševičem zabývá minulostí Srbska, vláda v jeho rodné zemi se snaží řídit především její budoucnost. Prioritní je přitom vstup do Evropské unie. "Žádost o členství chceme podat již v roce 2004," řekl Handelsblattu srbský premiér Zoran Djindjić. Členem EU by se pak Srbové chtěli definitivně stát do roku 2010.
Než se však sen vlády o "motoru hospodářství na Balkáně" splní, musí se Djindjić vyrovnat s tvrdou realitou. Až na několik výjimek se jeho zemi totiž zahraniční investoři zatím vyhýbají. Důvody jsou nasnadě: korupce, chybějící právní rámec, nízká konkurenceschopnost a politická nestabilita.
Podle Djindjiče se proto reformy ubírají třemi hlavními směry. Nejprve je třeba připravit tamní podniky na privatizaci, což obnáší jednak restrukturalizaci a dále trénink managementu. Přitom je však nutno dohlédnout na sociální náklady reforem. "Cenu nesmí opět platit ty nejchudší vrstvy," dodává proto Djindjić. Třetím bodem je pak boj proti korupci a kriminalitě. Zde přitom Djindjić míří nejprve na vládní aparát. "Hlavní je, aby vláda již nadále nebyla hlavou korupce. Pokud se to nezdaří, jsme v koncích," říká Djindjić.
Pro své reformy však premiér potřebuje prostředky. Ačkoli dárcovská konference v Bruselu přiřkla zemi 1,33 miliardy dolarů, ve skutečnosti podle ministra financí Gorana Pitiče dorazila jen třetina. Další prostředky se tak vláda snaží získat z privatizace. Na letošek byl ohlášen prodej 32 významných podniků, což by mělo podle odhadů vládě přinést na 140 miliónů dolarů. Zároveň s tím se má letos snížit také inflace ze 100 procent na 40 procent. Pro rok 2003 by pak měla být její míra snížena na deset procent.