Orbán je proti Benešovým dekretům

Maďarský premiér tvrdí, že staré československé právní úpravy nejsou v souladu s právem EU

Orbán je proti Benešovým dekretům

Výrok maďarského premiéra ohrožuje spolupráci visegrádské skupiny.

Josef Veselý, Petr Morvay, Martin Ehl

Brusel/Budapešť/Praha, 21. 2. 2002
Formální zrušení Benešových dekretů ihned po vstupu Česka a Slovenska do Evropské unie požadoval včera v Bruselu na půdě zahraničního výboru Evropského parlamentu maďarský premiér Viktor Orbán. Setkal se přitom s porozuměním mezi vlivnými poslanci parlamentu.
Orbán před europoslanci trval na tom, že dekrety, které postihovaly i slovenské Maďary, "nejsou s evropským právem v souladu".
Maďarský premiér v diskusi s evropskými poslanci upřesnil, že by tyto dekrety měly být právně označeny za nulitní, protože on sám je považuje "za relikt minulosti, který by se neměl zatahovat do moderní doby". Prohlásil také, že Budapešť chce mít s Prahou dobré vztahy a že "by sám od sebe tuto otázku nastolovat nechtěl".
Názor, že dekrety nejsou slučitelné s kodaňskými kritérii pro přijímání nových členů unie, vyslovil při téže příležitosti také německý křesťanskodemokratický poslanec Jürgen Schröder. Podobně se vyjádřil předseda zahraničního výboru europarlamentu Elmar Brok, rovněž z CDU.
Otázku Benešových dekretů otevírá také rakouská vládní strana Svobodných, která považuje existenci těchto dokumentů za překážku pro vstup Česka do unie.
Evropská komise loni v září ujistila ústy svého předsedy Romana Prodiho a komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena Prahu, že spor o dekrety nemůže bránit přijetí ČR do unie.
Evropský parlament v roce 1999 a 2001 k této otázce přijal několik rezolucí. Vyzval v nich Prahu, aby dekrety formálně zrušila. Premiér Miloš Zeman učinil v březnu 1999 za návštěvy Německa prohlášení, že jsou "již právně vyhaslé".
Berlín se ale nemůže oficiálně vzdát materiálních nároků svých nynějších občanů, bývalých sudetských Němců. Ti by pak nároky mohli uplatňovat vůči vlastní vládě.
Evropská dimenze problému souvisí především s povinností kandidátské země respektovat podle kodaňských kritérií lidská práva a práva menšin. Někteří experti v Bruselu i nyní hledají možné souvislosti mezi Benešovými dekrety a zákazem diskriminace, jak ji stanoví příslušné evropské normy.
"Otvírat minulost je kontraproduktivní a k ničemu to nevede," řekl včera slovenský premiér Mikuláš Dzurinda s tím, že nemá obavy o to, že by dekrety vstup obou zemí do unie ohrozily.
"Orbánovo prohlášení zřejmě znamená rozkol ve visegrádské skupině, který je patrný v posledních měsících," řekl Ladislav Cabada, politolog ze Západočeské univerzity. Summit premiérů čtyř středoevropských zemí byl z tohoto týdne přesunut na příští týden.
"Orbán také může hrát domácí kartu, protože v Maďarsku je před volbami a tímto prohlášením by získal hlasy pravice," řekl Cabada.
Maďarští politici i historici Benešovy dekrety odsuzovali. Jejich odvolání však dosud oficiálně požadovala pouze krajně pravicová Strana maďarské spravedlnosti a života.
Vládní představitelé až dosud nechtěli veřejnou podporou tohoto požadavku ohrozit regionální spolupráci, která je spolu s integrací do EU a postavením maďarských menšin hlavní prioritou zahraniční politiky.
Maďarsko nemá problémy s dvěma sty Němci odsunutými po válce z území dnešního Maďarska. Bylo jich podstatně méně než v ČR a maďarská historiografie jejich odsun jednoznačně kritizuje. Vláda se jim oficiálně omluvila.