Německo, největší evropská ekonomika a klíčový obchodní partner České republiky, prochází náročným obdobím. Po pandemii se zcela nevzpamatovalo – firmy čelily prudkému poklesu ziskovosti, což vedlo k útlumu průmyslu i zaměstnanosti. Situaci dále zkomplikovala válka na Ukrajině a uzavření jaderných elektráren, které způsobily skokový růst cen plynu, na němž je německý průmysl silně závislý. Výsledné inflační tlaky přiměly Evropskou centrální banku ke zvýšení úrokových sazeb, což tvrdě dopadlo na průmysl i stavebnictví.

V pozadí však zůstávají dlouhodobější slabiny: přebujelá byrokracie, která ekonomiku ročně stojí až 150 miliard eur – téměř polovinu federálního rozpočtu –, klesající konkurenceschopnost a potřeba zásadních reforem daňového systému. V poslední době se navíc přidala i otázka obranyschopnosti a nutnost výrazně navýšit výdaje na ni. Tato kombinace geopolitických výzev a vnitřních problémů vyžaduje politická rozhodnutí, jejichž dopady přesahují hranice Německa – dotýkají se i ekonomik, které jsou na ně úzce navázané, včetně České republiky.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak reagovaly trhy na uvolnění dluhové brzdy?
  • Jaké jsou možné dopady na českou ekonomiku?
  • Jak se mění konkurenceschopnost EU v globálním měřítku?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.