Česko vstupuje do období, kdy se energetika, obrana, průmysl i geopolitika mění rychleji než kdykoli za poslední dekády. Summit Hospodářských novin Kompas pro Česko ukázal, že byznys očekává především levnější energie, rychlejší povolování, silnější evropskou koordinaci a jasně pojmenované státní priority. Bez toho si země konkurenceschopnost neudrží. Tohle je deset nejdůležitějších poselství, která by český byznys neměl přeslechnout.
„Z ekonomické politiky se stala zbraň.“ – Robert Habeck, bývalý vicekancléř Německa
„Všechno může být použito jako nátlakový nástroj: energie, suroviny i moderní technologie,“ varoval bývalý německý vicekancléř Robert Habeck a dodal, že Evropa se musí přizpůsobit nové geopolitické realitě. Nízké ceny energií, kvalitní výzkum ani stabilní politika podle něj už samy o sobě nestačí. Klíčové je snížit závislost na zemích, které nesdílejí demokratické hodnoty: „Je to, jako když si obec kupuje hasičské auto. Je to drahé, ale zásadní pro naši bezpečnost.“
Prohráváme s USA a Čínou. Jsme pomalí a nemáme odvahu, říká Habeck. Německo brzdí i obava z provalení nevěry
Habeck vyzval k mnohem aktivnější obchodní politice a rychlejším dohodám po vzoru nedávno oznámené smlouvy mezi Evropou a Indií: „Nikdo za námi nebude chodit s nabídkami. Musíme být proaktivní.“ Připomněl také odhad Maria Draghiho, podle kterého Evropa potřebuje navíc 800 miliard eur investic ročně, přičemž soukromý kapitál musí hrát mnohem větší roli.
Evropa si podle něj musí jasně stanovit strategické komodity, jako jsou například polovodiče. „Pokud je jejich dovoz bezpečnostní otázkou, musíme alespoň část výroby držet doma,“ řekl a dodal, že klíčem k úspěchu je evropská jednota: „Žádný stát v nové geopolitické realitě nic nezmění sám.“
„Potřebujeme trochu paranoie.“ – Josef Průša, Prusa Research
„Nemůžeme si dovolit používat čínské technologie,“ upozornil Josef Průša, zakladatel výrobce 3D tiskáren Prusa Research, když popisoval, jak snadno mohou evropské firmy ztratit své know-how. Podle něj si Peking systematicky buduje „patentové zdi“ tak, že si čínské společnosti často patentují technologie evropských firem dříve, než jim vůbec vyprší prototypová fáze. „Jsme poslední výrobci svého druhu v EU i v USA,“ dodal a varoval, že používání levných čínských tiskáren v rané fázi vývoje je čisté bezpečnostní riziko. Právě tehdy totiž vznikají nápady, které ještě nejsou chráněné.
„Jestli si někdo myslí, že ufinancujeme jádro, vrtky a F-35 bez růstu dluhu, tak se zbláznil.“ – Karel Havlíček, kandidát na ministra průmyslu a obchodu
Pravděpodobný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) zdůraznil, že jeho prioritou pro následující týdny je rychle srazit ceny energií k průměru EU. Chce toho dosáhnout převedením poplatků za obnovitelné zdroje na stát a zároveň akcelerací výstavby plynových elektráren: „Od uhlí můžeme odejít teprve tehdy, když budeme mít náhradu v plynu.“ Bez toho podle něj může být odstavení současných uhelných elektráren rizikové. Energetika se podle jeho názoru mění „od trhu k regulaci“ a nová vláda se tomu musí přizpůsobit.
Havlíček zároveň volá po přesunu peněz od individuálních dotací k investicím do infrastruktury, hlavně distribuční sítě, která nezvládá nárůst OZE. Podpořit chce také soukromé investice. „Chci, aby tahle vláda byla vláda odpisů, ne dotací,“ řekl. Řekl také, že pokračovat v rozvoji jádra, armádních nákupů a energetické infrastruktury bez vyššího zadlužení nepůjde.
Z dalších priorit zmínil digitalizaci stavebního řízení formou PPP, nový stavební zákon od roku 2027 a varoval před státními zásahy do automobilového sektoru: „Státy nemají automobilkám přikazovat, co mají a nemají vyrábět.“
„Budeme muset zhruba dvacet procent výkonu odstavit a do roku 2040 ho prakticky zdvojnásobit.“ – Jakub Živanský, McKinsey & Company
Česko i celá Evropa stojí podle partnera v konzultantské společnosti McKinsey & Company Jakuba Živanského před energetickou realitou. Část dnešních zdrojů dosluhuje a spotřeba elektřiny zároveň prudce poroste. „Z aktuálního instalovaného výkonu budeme muset asi dvacet procent vyřadit,“ upozornil Živanský. Zároveň ale podle něj bude do roku 2040 potřeba prakticky zdvojnásobit kapacitu výroby elektřiny. A to tempem, které evropský trh zatím nezná.
Podle studie McKinsey bude silová elektřina v Evropě postupně zlevňovat, ale Česko i v příštích letech zůstane dražší než Německo či Polsko. Ne kvůli přírodním podmínkám, ale kvůli pomalejší a dražší výstavbě.
Aby si Česko udrželo konkurenceschopnost, musí podle Živanského investovat do solárních, větrných a plynových zdrojů zhruba 23 miliard eur do roku 2040.
„Čisté technologie už tvoří 21 procent českého exportu a po roce 2030 to bude víc než třetina.“ – Martin Vohánka, Eurowag
Česká ekonomika může z dekarbonizace těžit víc, než se obecně předpokládá. Tak by se dalo shrnout poselství Martina Vohánky, zakladatele firmy Eurowag, který na konferenci vystoupil za iniciativu Druhá ekonomická transformace. Takzvaný clean tech dnes podle něj představuje 21 procent veškerého exportu a jeho vývoz roste třikrát rychleji než u ostatních výrobků. „Po roce 2030 to bude víc než třetina veškerého exportu,“ uvedl Vohánka a zdůraznil, že Česko má proti mnoha zemím jedinečnou výhodu, protože neztratilo své technické zázemí ani průmyslové know-how. Stále dokáže vyrábět komplexní technologie a doplnit je softwarem a službami, což bude rozhodující konkurenční výhoda.
Tahounem podle Vohánky zůstane nadále automotive, hlavně výroba komponentů pro elektromobilitu. Rychle ale poroste i poptávka po technologiích pro energetické sítě, jejich stabilizaci a digitalizaci. Firmy, které dokážou propojit hardware se softwarem, podle něj v příštích dvaceti letech uspějí nejvíce.
Aby stát tuto vlnu podpořil, musí zásadně zrychlit povolovací řízení, podpořit inovace a zajistit předvídatelné podmínky pro investory.
„Musíme daleko lépe chránit vlastní trh.“ – Petr Popelář, Moravia Steel
Ředitel a předseda představenstva Moravia Steel Petr Popelář (na snímku druhý zleva) na konferenci otevřeně popsal, proč firma zastavila plánovanou investici do nové elektrické pece. Projekt byl podle něj extrémně nákladný, vynucený regulacemi a bez masivní veřejné podpory ekonomicky neudržitelný. „V Německu jde na podobné projekty podpora až 75 procent. My si to z vlastních peněz nezaplatíme,“ uvedl. Dodal, že nová pec by navíc dramaticky zvýšila spotřebu elektřiny, což by bylo při současných cenách energií „vražedné“.
Podle Popeláře poptávka po oceli v Evropě v současnosti klesá kvůli situaci v Německu a trh zároveň zaplavuje levná produkce z Asie. To vytváří prostředí, ve kterém evropské firmy nemohou investovat do drahých modernizačních projektů, aniž by byly smeteny cenovou konkurencí. Uhlíkové clo, které má od Nového roku situaci řešit, se podle něj spouští v informačním chaosu. Chybí metodiky, benchmarky i jasné postupy.
Pozitivní je podle něj jediné. „V Česku i Evropě se začínají přehodnocovat přestřelené části Green Dealu a začínáme si uvědomovat, že musíme chránit svůj trh daleko lépe.“
„V Česku dokážeme vyrobit skoro cokoliv.“ – Jan Barta, Pale Fire Capital
Investor Jan Barta vidí ve stávajícím geopolitickém chaosu i příležitost. Podle něj je Česko jednou z mála evropských zemí, které si zachovaly schopnost rychle a kvalitně vyrábět téměř jakýkoliv produkt, a může proto profitovat z přeskupování globálních řetězců. „Změna světového řádu nakonec posílí evropskou integraci. V bateriích, energetice nebo AI už nemůžeme soupeřit jako malé státy, ale jen jako kontinent,“ uvedl.
Barta zároveň varoval před rostoucí vlnou populismu v Evropě a politickými riziky ve Francii a Velké Británii. Českou domácí scénu vidí relativně optimisticky. Silná občanská společnost podle něj drží zemi v lepší kondici než zbytek Visegrádu. Zároveň ale dodal, že česká politická reprezentace musí být odvážnější: méně danit práci i investice, vzdělávat populaci a zrychlit hospodářský růst.
V jedné z nejsilnějších pasáží potvrdil svůj letošní odhad, že v příštích deseti letech existuje asi 35procentní pravděpodobnost, že vypukne velký světový konflikt. „Zní to děsivě, ale při pohledu do historie by to byl návrat k normálu,“ řekl a vzkaz pro Česko do dalších let shrnul jednou větou: „Buďme sebevědomí.“
„Organizovaný zločin ovládl podvody na DPH a clech.“ – Petr Klement, OLAF
Podle Petra Klementa, prvního českého generálního ředitele v Evropské komisi, který byl nedávno zvolen do čela Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), se příjmová strana evropských rozpočtů stala lukrativním terčem mafií a mezinárodních kriminálních sítí. Zboží dovezené do EU a deklarované jako tranzit podle něj často nedojde do země určení a končí na nelegálních tržištích, kde slouží nejen jako levná náhražka legálního zboží, ale i jako nástroj pro praní peněz.
Klement upozornil, že EU disponuje obrovskými objemy dat, která mohou tyto sítě odhalit, ale problémem jsou kapacity. „Máme terabajty informací, které čekají na analýzu, a současné možnosti na to nestačí.“ Podle něj půjde o jednu z prioritních oblastí, na které se zaměří.
Kauza Čapí hnízdo je podle Klementa pro OLAF uzavřená a úřad podle jeho názoru nevidí prostor, jak by se do případu mohl znovu zapojit. Na dotaz, zda by byl ochoten se setkat s Andrejem Babišem jako novým premiérem, odpověděl stručně: „Sejdu se s kýmkoliv, pokud k tomu bude řádný důvod a společná agenda.“
„Potřebujeme být v Bruselu víc vidět.“ – Monika Landmanová, Zastoupení Evropské komise v ČR
Podle Moniky Landmanové (na snímku vpravo), šéfky Zastoupení Evropské komise v ČR, je český hlas v Bruselu stále slabší, než odpovídá velikosti naší ekonomiky. Firmy a profesní svazy tam podle ní mají jen jednotky lidí, kteří „nemají šanci tak rozsáhlou agendu obsáhnout“. Připomněla také, že Česko v EU hlasuje ve více než devadesáti případech pro schválení legislativy, takže není fér tvrdit, že nám „unie něco nařizuje“, když se na tom sami podílíme.
„Bez ukrajinského testování se dnes v obraně nehnete.“ – Kateřina Beránková, Awec Group
Český obranný průmysl se může stát jedním z nových pilířů české ekonomiky, shodli se účastníci diskuse, která se věnovala budoucnosti českého obranného byznysu. Zároveň zdůraznili, že kdo chce v současnosti v Evropě vyvíjet drony a obranné technologie, musí je umět otestovat na Ukrajině. „Bez ukrajinské zkušenosti dnes nejde dělat žádný vývoj,“ řekla Kateřina Beránková (na snímku vpravo) z Awec Group. Ukrajina se tím stává obrovskou výhodou pro evropský defence sektor, protože poskytuje reálné bojové prostředí, které žádná laboratoř nenahradí. Zároveň tam vzniká velké množství nových firem, což z ní dělá jedno z budoucích center evropského obranného průmyslu.
Aby obstál i ten český, potřebuje podle Vojtěcha Ročka (na snímku vlevo) z Presto Tech Horizons tři základní věci: rychlejší armádní nákupy, jasné garance odběru a infrastrukturu, kde lze technologie reálně testovat.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
