Loňská recese zbrzdila vzestup českého skla

Loňská recese zbrzdila vzestup českého skla

Hlavním tahounem růstu tuzemského sklářství je průmyslové sklo.
Jan Činčura Praha, 29. 4. 2002
Český sklářský průmysl, jenž je po automobilovém odvětví druhým exportně nejvýkonnějším, loni nezopakoval rekordní růst z předloňského roku. Předloni zvýšil celkové tržby o zhruba sedm miliard korun na 42,23 miliardy. Za loňský rok však Česká sklářská společnost dosud pro neúplnost řady údajů nemá přesnější odhady tržeb.
"Naše sklářství, které dosud jelo jako japonský rychlovlak, patrně přibrzdila loňská stagnace v USA i v západní Evropě. K tomu přistoupilo i posilování koruny," říká docent VŠCHT Praha a člen České sklářské společnosti Stanislav Kasa. Napovídá tomu i značné snížení tempa exportu, který loni stoupl z 34,6 miliardy korun na pouze 35,9 miliardy. Přitom předloni vývoz, na který jde 70 procent produkce, předloni stoupl o 7,5 miliardy. Přesto si sklářství podle Kasy udrželo růstovou tendenci.
Hlavním tahounem je v tuzemsku výroba průmyslového skla, kterou zde zcela ovládly zahraniční koncerny. Naopak u užitkového skla, jehož produkce je z největší části stále v rukou českých vlastníků, byl vývoj problematický. Přesto i tento obor byl celkově růstový.
Podle poradce v oboru skla Milana Vacka je úspěšnost tohoto odvětví dána schopností tuzemského sklářství přizpůsobovat se změnám v zemích s volnou měnou a dále uváděním stále nových výrobních kapacit do provozu. "Navíc se ve stavebnictví i automobilovém průmyslu neustále pro sklo otevírají nové možnosti," řekl Kasa.
Právě v těchto oborech se uplatňuje ploché sklo, jež má trvale vysokou dynamiku. Jeho monopolním výrobcem je v Česku japonským kapitálem vlastněná skupina Glaverbel Czech. Ta podle předběžných výsledků loni utržila téměř 12 miliard korun. Zpracováváním plochého skla (autoskla) se zabývá francouzský Saint - Gobain ČR. Ten navíc vlastní i jediný podnik na výrobu skleněných vláken, Vertex v Litomyšli.
Téměř celou produkci obalového skla ovládají dvě firmy, švýcarský Vetropack (Vetropack Moravia v Kyjově) a americký Owens - Ilinois (Avirunion v Dubí u Teplic). Jak Vertex, tak i někteří výrobci obalového skla však loni vykázali nižší tržby. Zisk ale zvýšili.
Užitkové sklo (pro užití v domácnostech) u nás vyrábí pouze jeden významný zahraniční výrobce, a to německý koncern Schott ve svém závodě v Husinci (navíc ovládl i závod na výrobu televizních baněk STV Glass). Jinak je jeho produkce v rukou českých firem, mezi kterými dominuje skupina ovládaná největším exportérem tohoto skla - Bohemia Crystalex Trading (BCT). Uskupení, jež zabírá zhruba tři čtvrtiny trhu užitkového skla, pro letošní rok předpokládá tržby 5,25 miliardy korun. Loňské tržby BCT činily čtyři miliardy korun.
Zatímco BCT se stále více orientuje na strojovou výrobu, drtivá většina ostatních firem s obratem řádově již jen v stamiliónech setrvává u výroby ozdobného skla s vysokým podílem ruční práce. K těmto podnikům patří například karlovarský Moser vyrábějící nejluxusnější dekorativní sklo, Sahm specializovaný na značkové pivní sklenice, nižborský Ruckl Crystal a další. Konkurentem uskupení BCT jsou ve strojové výrobě částečně Jihlavské sklárny Bohemia vlastněné americkými fondy rizikového kapitálu. Dekorací užitkového skla se živí stovky malých rodinných firem. Mírný pokles zaznamenala loni i skleněná bižuterie. Dominantní Jablonex loni utržil necelých 2,7 miliardy korun.
Skleněné obaly se vracejí, Hejtmanské noviny, str.3

Vývoj investic a tržeb v českém sklářském průmyslu (v mld. korun)
Investice 0,984 3,392 3,730 3,603
Rok 1997 1998 1999 2000

Tržby 22,66 34,58 42,23
Rok 1997 1999 2000
Údaje za rok 2001 dosud nejsou k dispozici.
Podíly jednotlivých sklářských oborů na tržbách
v roce 2000 v %
Ploché a stavební sklo 37,1
Obalové sklo 8,7
Užitkové a osvětlovací sklo 19,4
Ostatní sklo a vlákna 34,8
Podíly jednotlivých sklářských oborů
na exportu v roce 2000 v %
Ploché a stavební sklo 25,3
Obalové sklo 6,0
Užitkové a osvětlovací sklo 28,1
Ostatní sklo a vlákna 40,6
Pramen: Asociace sklářského průmyslu a keramiky