Baltská trojka je ekonomicky silná

Baltská trojka je ekonomicky silná

Doris Heimannová
Varšava, 16. 5 2002
Tomas Juska, šéf litevské nábytkářské firmy Libra, srší optimismem a sebevědomím. "V loňském roce jsme vytvořili 310 nových pracovních míst," vypráví nadšeně ředitel. "Do budoucna jsou reálné nárůsty obratu o 30 procent."
Jeho optimismus je oprávněný - právě nábytkářský a dřevařský průmysl je jedním z motorů litevské ekonomiky. Ta dokázala, stejně jako její sousedé Lotyšsko a Estonsko, odolat celosvětové hospodářské recesi. Její hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl v roce 2001 o 5,9 procenta. Letos se očekává vzestup o procenta čtyři.
Lotyšsko dosáhlo se svými 7,6 procenta nejvyšší růst mezi všemi zeměmi střední a východní Evropy. Pro letošek analytici předvídají růst ve výši pěti procent. Podobně i Estonsko - loni dosáhlo růstu HDP 5,4 procenta a letos očekává růst ekonomiky o čtyři procenta.
Odborníci označují tento výkon za "baltský hospodářský zázrak". "Je neuvěřitelné, co tyto země zvládly," říká Andreas Polkowski z hamburského Archívu světové ekonomiky. "Jako bývalé země Sovětského svazu se musely potýkat se složitějšími otázkami než jiné východoevropské země," tvrdí.
Díky enormnímu reformnímu tlaku vedla privatizace k úspěšné restrukturalizaci ekonomiky. Zdárně se podařilo reformovat také bankovnictví, které bylo v polovině 90. let v krizi. Všechny tři země mají liberální finanční a hospodářskou politiku a stabilní měnu. Litva a Estonsko mají své měny fixně vázány na euro. Vedle exportu baltské ekonomiky podporuje také domácí poptávka.
I navzdory dobrým výsledkům se však země potýkají s problémy, jako je například nezaměstnanost. Ta se pohybuje mezi 12 až 13 procenty. Také průměrný příjem je například ve srovnání s Polskem či Maďarskem nízký - v Litvě dosahuje hrubý měsíční příjem 309 eur na osobu, v Estonsku pak 395 eur.