Moskva slibuje Bruselu liberalizaci energetiky

Moskva, 30. 5. 2002
Představitelé Evropské unie dávají Rusku jasné varování. Úsilí Moskvy vstoupit do Světové obchodní organizace bude ohroženo tak dlouho, dokud Rusové neuvolní energetický sektor.
Evropané rovněž žádají, aby zmizel velký rozdíl mezi domácími a vývozními cenami ruského plynu a elektřiny.
"Brusel nemůže uznat Rusko jako tržní ekonomiku, dokud bude existovat stávající systém," řekl před summitem EU - Rusko obchodní komisař Evropské unie Pascal Lamy.
Spor ohledně cen energie dokazuje, že úsilí ruského prezidenta Vladimira Putina vylepšit vztahy Ruska s jeho někdejšími politickými nepřáteli čelí problémům právě kvůli dědictví z dob ekonomiky bývalého Sovětského svazu.
Během devadesátých let Rusko zprivatizovalo většinu průmyslu v zemi, avšak některé velké monopoly přežily. To se týká plynárenského sektoru, elektřiny a železnic.
Ty zůstávají pod kontrolou vlády, která na základě uměle nízkých tarifů určuje domácí ceny energie. Giganti jako je společnost Gazprom zůstávají závislí na vývozu, pokud chtějí docílit zisk.
Gazprom prodává plyn na domácím trhu asi za patnáct dolarů za tisíc kubických metrů, zatímco exportní cena za stejné množství dosahuje pětadevadesáti dolarů.
Tato cenová nesrovnalost je podle Evropské unie překážkou, která zkresluje konkurenční prostředí. Rusku se tato skutečnost nemusí vyplatit.
Pokud nedostane od evropské patnáctky status tržní ekonomiky, může jakákoli firma v EU požádat příslušné orgány, aby na Rusko uvalily antidumpingové sankce a bránily ruským exportérům v přístupu na evropský trh.
Loni sem dovezlo Rusko zboží v hodnotě 54, 4 miliardy eur, především surovin, vlny, papíru či drahých kamenů. Z Ruska pochází asi čtyřicet procent plynu na evropském trhu.
Evropská unie dováží do Ruska především stroje, potraviny, farmaceutické výrobky, kosmetiku či oděvy. Jejich celková hodnota však v roce 2001 tvořila jen 27, 7 miliardy eur.
"Existuje jeden či dva sektory, především energetika, v nichž stále přetrvávají problémy," řekl evropský obchodní komisař Lamy na tiskové konferenci.
Snaha liberalizovat energetický sektor není v Rusku ničím novým, avšak zdejší úředníci se obávají výrazného nárůstu cen pro běžné spotřebitele. To by mohlo vyústit v nespokojenost a protesty.
Ruský ministr hospodářství German Gref tvrdí, že případy křížových dotací v odvětví, kde vysoké exportní ceny dotují nízké tarify pro domácí trh, mají být v budoucnu eliminovány.
Vláda se podle něj dohodla na třicetiprocentním růstu domácích cen, který by ještě letos dovolil Gazpromu přinejmenším pokrýt výrobní a dopravní náklady. Gref rovněž dodal, že se vláda snaží zrušit vývozní tarify uvalené na přírodní zdroje.
Evropská unie nyní představuje odbytiště pro pětatřicet procent ruského exportu. Až patnáctka přijme nynější kandidátské země, zvýší se tento podíl na celou polovinu.
(WSJ)