Autor článku: Kristýna Havligerová

Výdělek v zahraničí se může různit až o několik tisíc korun. Liší se nejen podle druhu práce a její délky, ale také podle toho, zda brigádník zvolí Evropu či zámoří. Čerství maturanti míří nejčastěji do Anglie a Skotska, vysokoškoláci, kteří již ovládají jazyky a hlavně angličtinu lépe, si raději volí Ameriku. Spojené státy nabízejí širokou škálu pracovních příležitostí - na farmách, v letních dětských táborech, národních a zábavních parcích a samozřejmě také v hotelech a restauracích. Naopak v Evropě je to kromě restaurací a hotelů převážně práce na farmách, při sběru jahod či jablek nebo vinné révy. Do Evropy stejně jako USA lze vyjet také jako au-pair.

Co je možné v Americe

Pověsti o tom, jak si lze ve Spojených státech vydělat při studentské brigádě na auto či byt, jsou spíše přehnané. V takových případech se rozhodně nejedná o normální letní brigádu, ale nelegální práci. Navíc Američané po teroristických útocích z loňského 11. září zaměstnávají načerno jen výjimečně a tamním firmám hrozí vysoké pokuty.
"Týden jsem v New Yorku ilegálně pracovala v české hospodě. Bylo to ale tím, že Čechoslováci vlastně zaměstnali Češku. Ale stejně to neklapalo, a tak jsem odešla. Snažila jsem si najít jinou práci, ale marně. Američané se po teroristických útocích bojí zaměstnávat lidi načerno," říká Barbora, která si nepřeje zveřejnit své příjmení.
Její plat činil dvacet dolarů za osm hodin "na place", na spropitném si vydělala denně dalších deset až třicet dolarů. V amerických restauracích to tak běžně chodí. Stálý plat za osmihodinovou směnu představuje pouhý jeden dolar, ale spropitné činí sto až více dolarů za den.
Studenti, kteří si chtějí přes léto vydělat a na závěr pobytu ještě procestovat Spojené státy, se obracejí na zprostředkovatelské agentury. "Nejoblíbenější je program Work a Travel," říkají pracovníci Student Agency stejně jako pražské agentury Servus. Za zprostředkování pracovního pobytu se platí čtyřicet až padesát tisíc korun. Tato investice zahrnuje obvykle pracovní vízum, letenku a také zajištění práce.
Jan Blažek z Vysoké školy ekonomické využil vloni služeb společnosti GTS International. Zpáteční letenka do Kalifornie, studentské pracovní vízum na čtyři měsíce práce a pojištění ho přišlo na tisíc dolarů. I když mu agentura nabízela pomoc s hledáním práce, rozhodl se, že si ji najde sám, a to včetně ubytování. Ani jedno z toho, jak říká, nebyl problém. Vybral si zaměstnání v restauraci, začínal mytím nádobí a nakonec dělal číšníka. Jeho základní plat činil dva dolary denně, nosil si však domů vysoké spropitné. Nakonec si vydělal za tři měsíce dvanáct tisíc dolarů, polovinu z toho si přivezl do České republiky. Za ubytování vydal až sto dolarů týdně, za měsíc procestoval půlku Spojených států.
Brigádu v Americe však lze pojmout i jinak. Student medicíny Tomáš Petřík si vybral program Camp America, v ČR zastoupený agenturou GAA. Pracoval v kempu pro postižené děti. Tato práce trvá povinně devět týdnů a má své výhody i úskalí. Za pobyt, zpáteční letenku, vízum a pojištění do výše půl miliónu dolarů zaplatil 410 dolarů. Tím pádem měl zároveň zajištěnu mzdu ve výši 650 dolarů týdně. Později zjistil, že to mohlo být také pět set, ale i devět set dolarů. Přiznává, že moc nevěděl, do čeho jde.
"Lidi většinou nevědí, do čeho jdou a to je dokáže rozhodit. Já jsem z nemocnice na problémy zvyklý, ale tři lidé v našem kempu to vzdali," říká Tomáš Petřík. "Odjížděl jsem sice s pocitem, že dělám dobrou věc, ale přiznám se, že i mně to jednou stačilo," dodává.
Na studentská pracovní víza je v USA možné oficiálně pracovat od 1. června do 19. října, maximálně čtyři měsíce. Dalších třicet dnů se dá cestovat. Programy brigád jsou určené lidem ve věku od osmnácti do osmadvaceti let.

Evropa je blíž

Práce, kterou nabízejí agentury v Evropě, je méně pestrá než v zámoří, ale náklady na její získání jsou nižší. Ve srovnání s Amerikou je obtížnější ji získat. Hlavně nekvalifikovaná místa obsazují občané z jiných zemí východní Evropy, kteří mají mnohem menší požadavky.
Také v západní Evropě platí, že práci si studenti mohou sehnat sami. Je ale důležité, aby odjížděli s potvrzením, že je budoucí zaměstnavatel očekává. I tak se může stát, že do konečné stanice nedojedou. Zvláště pak v Anglii, kde může skončit už u nekompromisních britských imigračních úředníků ve francouzském přístavu v Calais.
"Jezdím už několik let do Skotska na farmu. Sbírám jahody, brokolici, někdy je práce ve sklenících. Dělám načerno, ale jen díky tomu, že mě farmář už dobře zná. Zájemců přibývá a ilegálních brigádníků už moc neberou," konstatuje Karel z České zemědělské univerzity v Praze. Nepřeje si zveřejnit své příjmení z pochopitelného důvodu - obává se, že by mohl přijít o výdělek přes čtyřicet tisíc měsíčně ze zahraniční brigády.
Británie je zvlášť "citlivá" na lidi, kteří přijíždějí pracovat načerno. Lépe je proto spolupracovat s agenturami, které práci na britských ostrovech nabízejí. Výběr ovšem není nijak široký. Většinou jsou to místa au-pair. Lenka Sladká, která před třemi lety roli "chůvy" okusila, není nadšená, ale ani zklamaná.
"Platila jsem si dopravu, což autobusem tam a zpátky vyšlo na tři tisíce korun. Padesát liber jsem si vezla s sebou do začátku. Agentura mi garantovala tři měsíce práce s výdělkem šedesáti liber týdně. Pak jsem zjistila, že to může být i víc," říká Lenka. Po zkušenostech, které získala, by do toho znovu nešla. Tvrdí, že být au-pair jen na prázdniny není ideální. Pro děti, které mají také prázdniny, se stále musí něco vymýšlet a na sebe má člověk málo času. Lenka sice chodila i na kursy angličtiny, ale čas na studium měla až ve večerních hodinách.
Obecně platí, že schůdnější a méně rizikové je práci v Evropě hledat přes agentury. Němci například nabízejí práci v době prázdnin nebo semestrálních přestávek, tedy v prosinci až březnu nebo v květnu až říjnu. Poplatek za zprostředkování práce účtují agentury ve výši tří až pěti set korun, poplatky za víza, pojištění i další náklady si student hradí sám. Německé firmy kvůli komunikaci se zaměstnavatelem, pracovním a finančním úřadem vyžadují dobrou znalost jazyka. Platy v restauracích či úklidových firmách se pohybují kolem tisíce marek měsíčně.
Ve Francii je potřeba práci shánět samostatně, a teprve potom se obrátit na agenturu kvůli vyřízení formalit. Nejčastěji se dá sehnat zaměstnání v restauracích a hotelích.
Mladí lidé hledají brigády hlavně ve Spojených státech a Evropě. Mezi nejoblíbenější evropské země pak patří hlavně Velká Británie, Francie a Německo. Většina dalších západoevropských států vyžaduje těžko dostupné pracovní vízum, které je vázáno na předchozí potvrzení třeba jen krátkodobé studentské letní brigády. Tuto praxi vyžaduje například Nizozemsko.

Kde je možné získat informace o brigádách:
Informační centrum pro mládež, Senovážné nám. 24, Praha 1, tel.: 02/24 22 50 46
www.gtsint.cz
www.gaa.iol.cz
www.servus.cz
www.studentagency.cz
www.ccusa.cz