Vladimír Brabec
Praha, 3. 7. 2002
Rada vlády České republiky pro sociální a ekonomickou strategii vydala před nedávnem téměř čtyřsetstránkovou studii "Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republiky do Evropské unie". Práce je dílem více než čtyřiceti odborníků. "Smysl té práce je v předvídání a domýšlení důsledků integračních procesů, aby bylo možno v předstihu rozpoznat jak nové příležitosti, tak i vznik určitých rizik," tvrdí vedoucí autorského týmu Růžena Vintrová.

hn: V čem tkví hlavní přínosy našeho přijetí pro české občany?

Zavádění pravidel platných v Evropské unii pomůže rychleji prosadit lepší fungování institucí v české ekonomice. Nelze pochybovat o tom, že instituce EU jsou ve svém celku podstatně kvalitnější. Zvýší se důvěryhodnost naší země i její přitažlivost pro zahraniční investory, urychlí se přenos poznatků, ekonomický a společenský rozvoj.
Evropská unie hájí princip ochrany vlastnických práv, hospodářské soutěže, ale současně i ochrany slabší smluvní strany.

hn: Nehrozí některým podnikům v Česku oslabení konkurenční pozice?

Největší změny již má podnikatelská sféra za sebou. Odstranění zbývajících překážek konkurenčního prostředí se některých podniků negativně dotknout může. Aby nedošlo k příkrým výkyvům, vyjednávají se různá přechodná období. Česká strana žádá např. o zmírnění, resp. časový posun v uplatňování příliš přísných norem ochrany životního prostředí nebo norem bezpečnosti práce.

hn: V minulých letech transformace jsme dosáhli nižšího tempa ekonomického růstu než např. Maďarsko. Máme předpoklady pro urychlení reálného přiblížení k úrovni např. Německa?

Relativní ekonomická pozice se v ČR skutečně mezi roky 1990 a 2000 o 10 procentních bodů zhoršila, zatímco v Polsku se ve stejném období o 6 procentních bodů zlepšila. Strukturální změny se u nás urychlily až se zesíleným příchodem zahraničních investorů. Přiblížení k úrovni Německa je však pro všechny tranzitní ekonomiky dlouhodobou záležitostí.

hn: Vyslovujete hypotézu, že předčasné snahy o naplnění maastrichtských kritérií, zejména příliš nízká inflace, by mohly zpomalit relokaci kapitálu, restrukturalizaci výroby, nápravu cenových relací...

Rychle rostoucím ekonomikám kandidátských i členských zemí Evropské unie je vlastní poněkud vyšší míra inflace než ekonomikám, jejichž růst je pozvolnější. Nejnižší inflaci mají nejpomaleji rostoucí země EU, jako je Německo. V dubnu 2002 činila míra inflace v Irsku 5,0 procenta, v Německu však jen 1,6.

hn: Soudíte tedy, že nízká míra inflace brzdí rychlou restrukturalizaci?

Při vyšší míře inflace se strukturální změny prosazují snadněji. Nízký inflační diferenciál vůči zahraničním partnerům se může "vylít" do kursového kanálu při neúměrném tlaku na zhodnocování nominálního kursu, který tvrdě postihuje vývozce.

hn: Po přijetí do EU nás čeká podle vaší analýzy rychlejší pohyb cenové hladiny. Jaké konkrétní obrysy bude asi mít?

Po odstranění zbývajících administrativních zábran je nutno s určitým rychlejším pohybem cen počítat.

hn: Mzdy přepočtené měnovým kursem jsou v Česku ve všech profesích značně nižší než v unii, vůči Německu v průměru asi pětinové...

Úroveň nominálních mezd se bude přibližovat k jejich výši v zemích EU rychleji než ostatní parametry. Do roku 2008 může vzrůst průměrná nominální mzda až o 90 % proti roku 2000, to znamená zhruba na 25 tis. Kč. Ve vztahu k Německu tak dosáhne v kursovém přepočtu více než třetiny, v reálném vyjádření pak asi dvě třetiny.

hn: Pohyb v cenách potravin bude asi diferencovaný. Jaká zvýšení lze čekat?

U potravin lze bezprostředně v prvních dvou až třech letech po vstupu do EU očekávat určité zrychlení cenového růstu. Netýká se to však vepřového a drůbeže, kde může naopak dojít k opačnému pohybu. Další přibližování k cenové úrovni v sousedních zemích bude pomalé a postupné a bude navazovat na vývoj mezd a koupěschopné poptávky na vnitřním trhu. Podstatné cenové rozdíly budou přetrvávat po dlouhé období.
Autor je spolupracovníkem redakce