Vzestup hvězdy bankovního nebe ohrožují deset let staré prohřešky
Adam Černý
Praha, 17. 7. 2002
Brilantní kariéra ještě nemusí být zárukou, že bude završena stejně brilantním závěrem.
Oficiální životopis Jeana-Clauda Tricheta je působivým seznamem prestižních funkcí a respektovaných akademických titulů. Nynější guvernér Francouzské národní banky se mohl oprávněně domnívat, že až na konci letošního roku bude slavit šedesátku, může se těšit, že za pár měsíců stane v čele Evropské centrální banky. Pondělní zpráva vyšetřujícího soudce Philippe Courroye, že má dostatek důkazů, aby podal na Tricheta žalobu pro deset let staré pochybení, může tyto nadějné vyhlídky zhatit.
Dosavadní profesionální postup dával jednomu z nejrespektovanějších evropských bankéřů více než dostatek důvodů k optimistickému pohledu do budoucna. Lyonský rodák vystudoval vysokou báňskou školu, absolvoval na Institutu politických věd v Paříži a získal i titul Master of Economics, což ve francouzském prostředí není zcela běžné. V tomto ohledu se naopak jeví jako samozřejmost, že Trichet navštěvoval jeden rok líheň francouzské politické elity École National d'Administration.
Během kariérního postupu byl Trichet vždy blízko světu politiky, ale přímo se v ní neangažoval. V roce 1978 začal pracovat jako poradce francouzského ministra hospodářství René Monoryho a ještě ve stejném roce přešel ve stejné funkci k prezidentovi Valérymu Giscardovi d'Estaing.
Většinu následujících let strávil ve vysokých funkcích na ministerstvu financí v oddělení majícím na starosti správu státních podílů v podnicích a bankách. A právě kvůli falšování účetních dokladů, kterého se měl v tomto oddělení dopustit na začátku 90. let, by mohl Trichetovu kariéru ukončit rozsudek před pařížským soudem.
Proces se může stát velkou zkouškou politické nezávislosti francouzské justice. Není tajemstvím, že až dosud se nynější guvernér Francouzské národní banky těšil silné politické podpoře prezidenta Jacquese Chiraka. Ten již v květnu roku 1998 na zvláštním summitu Evropské unie hodiny bojoval zuby nehty za Tricheta, aby se jako kandidát Paříže stal prvním guvernérem Evropské centrální banky.
Francouzský prezident tehdy neuspěl, i když o jeho buldočím úsilí vypovídá fakt, že více než deset hodin trvající zasedání se stalo svou délkou rekordní mezi všemi debatami věnovanými problémům spojeným se zaváděním společné evropské měny.
Chirac si alespoň vymohl, že na Tricheta dojde řada. Očekávaný proces ukáže, zda prezidentova vůle prosadit svou, má hranice.
