Novicové v Evropské unii musejí být trpěliví
Brusel, 2. 12. 2002
Za dva týdny bude doposud největší rozšíření Evropské unie hotovou věcí: při summitu v Kodani unie otevře své brány deseti novým členským zemím ze střední, východní a jižní Evropy. Vstup do unie však ještě dlouho neřeší ekonomické problémy kandidátů, varoval v rozhovoru pro Handelsblatt Pedro Solbes, komisař pro otázky hospodářství a měny.
"Bude to v průměru trvat minimálně dvacet let, než deset nových členů dosáhne úrovně starých členů Evropské unie," uvedl Solbes. Svou prognózu španělský komisař zdůvodnil zkušenostmi z minulosti. Řecko tak podle něj náskok ostatních členských zemí nedohnalo ani dvacet let po svém vstupu.
Také ve Španělsku a Portugalsku, které se členy EU staly v roce 1986, je hrubý domácí produkt na osobu stále nižší než unijní průměr. Irsko, jež je členem od roku 1972, pak potřebovalo téměř třicet let na to, aby se ekonomicky ostatním zemím vyrovnalo.
Komisař varoval země střední a východní Evropy před ukvapeným přijetím společné měny. "Euro by pro kandidátské země nyní nemělo mít žádnou prioritu," řekl Solbes. Cíl vstoupit do Evropské měnové unie v roce 2007, které si některé země stanovily, je podle něj příliš ambiciózní.
"Nevylučuji, že jeden či dva státy euro již v roce 2007 dostanou, ale většina to nestihne," řekl. Riziko, že se zavedením eura ztratí svojí národní měnovou a kursovou politiku, podle něj mohou podstoupit pouze státy se zdravými ekonomickými ukazateli.
Krátkodobě je pro země střední a východní Evropy důležité, aby zvládly hospodářské následky vstupu do unie. "Se vstupem se jejich ekonomiky otevírají. To znamená, že najednou budou vystaveny mnohem tvrdšímu konkurenčnímu tlaku. Je třeba vyčkat, jak to jednotlivé země zvládnou," řekl Solbes.
Znepokojeně se komisař vyjádřil o největším z kandidátů - Polsku. Země v letech 2001 a 2002 mnohem více než ostatní trpěla následky celosvětové hospodářské krize. Ekonomický růst se snížil na pouhých 0,8 procenta. Důvodem jsou podle Solbese hospodářsko-politické chyby vlády.
"Polsko se musí snažit více než ostatní, aby v konkurenci se silnými ekonomikami starých členů unie obstálo," řekl komisař. Podle jeho názoru by Polsko v letech 2003 a 2004 mohlo opět dosáhnout růstu HDP nad tři procenta.
S klidem naopak Solbes reagoval na zhoršení stavu státních financí některých kandidátů. Je podle něj sice pravda, že deficity rozpočtů Maďarska, Polska a České republiky jsou nyní příliš vysoké. "To však v současné chvíli není žádný přednostní problém," řekl.
Kandidátské země tak mají ještě nějakou dobu na to, aby snížily deficity rozpočtů podle maastrichtského kritéria pod tři procenta HDP.
Důvodem pro nárůst deficitů vidí v realizaci nutných strukturálních reforem.
