Něco jiného jsou sociální dávky, které vyplácí stát, či výpomoc, již je schopen poskytnout okres. Radnice raději předepisuje nižší místní daně (například z nemovitostí) a tak šetří kapsu svých občanů. Dokonce si sama pro své zaměstnance snížila letošní třináctý plat o 30 procent. Zato také zkrátila pracovní dobu těm, kteří v ní dělají více než deset let, na 38,5 hodiny týdně.
"Od obce nic nepotřebujeme," říkají svorně Doris a Gerhard Müller-Spankovi. Zvláště Gerhard je zvyklý být zcela samostatný: je sám svým zaměstnavatelem, sám si kupuje vše, co potřebuje pro sebe, sám se pojišťuje a sám se také už dnes stará o budoucí důchod. Přitom právě důchodový systém prošel v Německu mnoha reformami, počínaje rokem 1957 a konče 1999. Na důchodové pojištění se platí 19,3 procenta z příjmu, nejvýše však 4300 eur. V roce 2000 byl průměrný důchod v západní části Německa 1010 eur, ve východní 877 eur.
Do důchodu tu muži odcházejí až v pětašedesáti a většinou pobírají 70 procent nejvyššího platu za poslední roky. Ženy mají právo jít do důchodu za každé dítě o tři roky dříve. Ale babičce Müller-Spankových je jednasedmdesát a dosud pracuje na snížený úvazek, i když bere vdovskou penzi 700 eur měsíčně.
Každý důchodce má také nárok na tzv. seniorkartu, za kterou zaplatí 50 eur. Německé dráhy na ni poskytují padesátiprocentní slevu na jízdenky. U městské dopravy je to různé, stejně tak jako s jinými slevami.
Jesle v Emmeringu nejsou. Obec platí mateřskou školu - každé dítě ji stojí 1500 eur ročně. Sociálně slabým rodinám, například nezaměstnaným otcům, svobodným či osamělým matkám, poskytuje pomoc okresní úřad. Podle sdělení sociální pracovnice z okresního úřadu ve Fürstenfeldbrucku otec dostává na každé dítě do dvou let jeho věku 285 eur měsíčně a matka 228. V rámci sociální pomoci může úřad koupit rodině pračku či přispět na vybavení školáka se začátkem školního roku nebo na vánoční dárky.
Kromě toho se stále zvyšují rodinné přídavky - od roku 1998 do loňského roku celkem o 40 eur. Dnes činí přídavek na první a druhé dítě 154 eur a na třetí o 25 eur více. Navíc finanční úřad odečítá na každé dítě 1500 eur z daní.
Děti většinou chodí až do mateřských škol, tedy od tří let. I ty jsou převážně dopolední, jen málo matek nechává své dítě ve školce i odpoledne.
Souvisí to s tím, že z pracujících je sice 42 procent žen, ale matky s malými dětmi pracují na snížený úvazek. Zákon platný od 1. ledna 2001 jim umožňuje uplatňovat také tzv. výchovnou dovolenou, která může činit až 30 hodin týdně. Ženy se navíc snaží zvyšovat si vzdělání, aby se lépe uplatnily. S vysokoškolským diplomem je více žen než mužů.
Koneckonců, za příklad může posloužit i Doris, posluchačka třetího ročníku dálkového studia psychologie na mnichovské univerzitě. S takovým vzděláním se už určitě znovu uplatní.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist