Případ Trichet vyvolává v unii neklid
Jmenovat náhradu za Tricheta by bylo riskantní. Partnerské státy EU jsou proto připraveny vyčkat rozsudku 18. června.
S oficiálním představením svého kandidáta na úřad prezidenta Evropské centrální banky (ECB) má Francie problémy. Ani z ministerstva financí ani z kanceláře prezidenta nejsou znatelné signály, zda země galského kohouta u kandidatury Jean-Clauda Tricheta, guvernéra Banque de France, zůstane či ne. "Ministr v současné chvíli k tomuto tématu nechce zaujímat stanovisko," řekl Handelsblattu jeden z mluvčích ministra financí Francise Mera. Elysejský palác reagoval na dotaz poukazem, že je vytížen krizí v Iráku, a proto prosí dotazy směřovat na ministerstvo financí.
Z informací odborníků však zaznělo, že francouzská vláda časovou past, kterou jí způsobil pozdní termín oznámení rozsudku o Trichetovi v případě Crédit Lyonnais, rozpoznala. Mezi vyřčením ortelu 18. června a datem odstoupení současného prezidenta ECB Wima Duisenberga 9. července tak leží pouhé tři týdny.
Nelibost v partnerských státech Evropské unie je tak nepřehlédnutelná. Zdržení je "důvodem k neklidu", zní hlasy z kruhů řeckého předsednictví. Nikdo nechápe, proč si francouzská justice dává tak na čas. Zároveň však mnohé vlády tvrdí, že se jedná o čistě francouzskou záležitost. Pokud Paříž nenabídne alternativu, je třeba čekat na rozsudek. Takový je i postoj vlády německé. Trichet je stále nejlepším možným kandidátem na šéfa ECB. V případě, že by byl guvernér uznán vinným, požádala by Duisenberga o prodloužení jeho funkčního období.
Riziko, které by bylo spojeno se jmenováním nového kandidáta, je jasné i Francii. Na Trichetovi se státy dohodly již v roce 1998. Pokud by Paříž přivedla nového adepta, museli by ho schválit šéfové evropské patnáctky. "S iráckou kontroverzí v EU by to někteří mohli chtít Francii vrátit," obává se mluvčí jedné evropské vlády. Na zasedání ministrů financí včera a dnes v Bruselu problém prezidenta ECB oficiálně na programu jednání není.
Žádný z možných náhradníků Tricheta není bez rizika. Christian Noyer, až do roku 2002 viceprezident ECB, by byl jako kandidát napadnutelný právě, protože již jednou byl členem direktoria banky. Kromě toho se stejně jako Trichet dostal pod lupu vyšetřovatelů, kteří zkoumají okolnosti problémů Crédit Lyonnais v roce 1993. V Paříži navíc není považován za příliš profilovanou osobu.
To samé platí také pro zástupce Tricheta v Banque de France, Hervého Hannouna. Ten byl navíc blízkým poradcem Chirakova socialistického předchůdce Francoise Mitterranda. Vládní kruhy odmítají spekulace o dvou bývalých ministrech financí socialistů - Laurentu Fabiusovi a Dominique Strauss-Kahnovi.
Prezidentu Evropské rozvojové banky, Jeanu Lemierrovi, chybí zkušenosti z centrální banky. Šéfovi představenstva BNP-Paribas Michelu Pébereau, hlavě jedné ze soukromých bank, by se sice pozice prezidenta ECB dala svěřit, on však údajně nemá zájem.
