Pojištění si mohou dovolit jen někteří farmáři

Pojištění si mohou dovolit jen někteří farmáři

Ve srovnání se zeměmi Evropské unie je zájem českých zemědělců o pojištění menší. Výrazně se to projevuje zejména v rostlinné výrobě, zatímco pojištění chovů hospodářských zvířat zaostává jen mírně.
Příčinami jsou podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky zdražení pojištění, nedostatek peněz v zemědělství a menší podpora státu.
"Ceny pojištění šly nahoru po loňských povodních a po vymrznutí zasetých plodin na polích během zimy. Kvůli propadu tržeb pak zemědělcům zbývají peníze spíš jen na pojištění plodin s největším rizikem ekonomické ztráty, třeba řepky nebo ovoce," říká Záhorka.
Sazby pojištění zemědělských rizik neustále rostou vzhledem k dlouhodobě nepříznivému poměru vybraných pojistek a objemem proplácených škod, vysvětluje mluvčí ČSOB Pojišťovny Kateřina Hamerská. "Cena pojištění se tak dostává mimo finanční možnosti zemědělců," uvedla.
V současnosti je pojištěna asi třetina orné půdy, odhaduje mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. "Začátkem devadesátých let byl zájem zemědělců o pojištění větší, nyní spíše stagnuje," dodal. Zemědělci utrácejí za pojištění plodin a zvířat necelou miliardu ročně. Domácí jednička na trhu Česká pojišťovna uvádí 440 miliónů vybraných pojistek za loňský rok. ČSOB pojišťovna má uzavřeno okolo 1200 smluv a v letošním roce předpokládá objem sjednaného pojistného 90 miliónů.
V některých letech, např. v roce 2000, získali farmáři od pojišťoven více, než jim zaplatili na pojistném, a to 81 miliónů. Zpravidla to bývá naopak: V roce 1999 zaplatili farmáři o 200 miliónů více pojišťovnám, než od nich získali na náhradách za znehodnocenou úrodu, a v roce 2001 to bylo o 128 miliónů více.
"Zemědělské pojištění si mohou dovolit pouze prosperující zemědělské podniky. Pojištění plodin je poměrně nákladné," uvedla Martina Kurfirstová, mluvčí Generali. Podle Bálka u obilovin zaplatí klient za jeden hektar orientačně 300 korun ročně. U olejnin pak přibližně 1300 korun za jeden hektar.
Ve většině zemí EU stát zemědělské pojištění dotuje. Kupříkladu v Rakousku, Itálii či Španělsku zhruba z padesáti procent. V USA hradí Federální správa pro pojištění zemědělských plodin 55 procent při výpadku sklizně, aniž by farmáři museli být pojištěni - musí jen platit malý správní poplatek.
V Česku stát dotuje tzv. Nákazový fond, sloužící pro pojištění hospodářských zvířat. "To je ale pomoc výrazně nižší, než dostávají zemědělci ve vyspělých zemích," tvrdí Záhorka. Ministerstvo zemědělství letos do fondu dalo 50 miliónů.
Pojištění plodin zpravidla kryje rizika, jako je krupobití, požár, povodeň, záplava. Hospodářská zvířata si lze pojistit nejen proti živelním katastrofám, ale i proti nejrůznějším nákazám, v jejichž důsledku zvířata uhynou nebo jsou utracena.
U některých plodin je možné si sjednat pojištění proti riziku tzv. vyzimování. To nastává, když mráz zničí podzimní sadbu. U Generali se lze takto pojistit proti vymrznutí ozimé řepky. "Právě pojištění proti vyzimování je letos velmi populární u zemědělců na jižní Moravě," uvedl Bálek.

Vývoj pojištění zemědělců
Objem pojistek vybraných od zemědělců (v tisících korun)
Rok 1999 2000 2001
Pojištění plodin 553 551 478 904 531 160
Pojištění zvířat 423 645 396 099 416 738
Počet vyřízených škod (v kusech)
Rok 1999 2000 2001
Plodiny 6 211 5 120 5 701
Zvířata 51 101 34 407 32 806
Objem proplacených škod zemědělcům (v tisících korun)
Rok 1999 2000 2001
Plodiny 477 204 693 665 627 993
Zvířata 291 940 262 982 191 452
Poznámka: Údaje za rok 2002 budou známy v srpnu
Pramen: Česká asociace pojišťoven