Putinovi zůstanou věrni jenom "čekisté"

Putinovi zůstanou věrni jenom "čekisté"

Petrohrad okázale oslavuje tři sta let od svého založení. Na pompéznost oslav má podle pozorovatelů vliv nenápadný fakt: z města na Něvě pochází prezident Vladimir Putin.
O tom, že bude na jaře znovu zvolen do funkce hlavy státu, nepochybuje devadesát procent obyvatel Ruska. Mezi ruskými i zahraničními experty se nenajde snad nikdo, kdo by byl ochoten připustit Putinovu prohru.
Právě nyní se však začínají aktivizovat nomenklaturní a oligarchické klany, jež hodlají v parlamentních volbách, které se budou konat již v prosinci, prosazovat své zájmy, uvádí ruský expert Vladimir Pribylovskij v posledním vydání časopisu Smysl.

Kdo je oligarcha?

Již v roce 1997 poskytl vlivný pravicový politik a předseda Svazu pravicových sil Boris Němcov masmédiím výstižnou definici ruské oligarchie. Němcov tehdy řekl: "Oligarchové jsou mocní a bohatí podnikatelé a finančníci, kteří nikdy nevystupují do popředí a vnucují svoji vůli ministrům a prezidentům zpravidla ze zákulisí."
Němcov tak pozměnil jak klasickou Platónovu definici, podle níž je oligarchie "zavrženíhodnou vládou těch, kdož mají obrovský majetek", tak tvrzení strůjce bolševické revoluce Vladimíra Lenina, který vládu finanční oligarchie označil za jednu z charakteristik "posledního stadia kapitalismu".
Němcov v roce 1997 označoval za oligarchy ony finanční, mediální a průmyslové magnáty, kteří odměnou za podporu Jelcinova znovuzvolení v roce 1996 získali beztrestnost pro nekalé a proti zájmům Ruska často zaměřené aktivity.

"Zasloužená" beztrestnost

Řada z nich, především vlivný člen Jelcinova "starokremelského" klanu a mediální magnát Boris Berezovskij, se v roce 2000 domnívala, že podporou zvolení prezidenta Vladimira Putina si beztrestnost prodlouží. Zmýlili se především ti, kteří chtěli nadále ovlivňovat ruskou politiku stejně jako tomu bylo za vlády slabého, chorého, a proto lehce kontrolovatelného Jelcina. Putin skoncoval se separatistickými tendencemi bohatých regionů, jejichž elity se řídily Jelcinovou výzvou z roku 1991. Jelcin tehdy na adresu regionů prohlásil: "Berte si tolik suverenity, kolik jí unesete!" Výsledkem byl ekonomický chaos, tvrdí server russ.ru.
Bohaté regiony. jež nepotřebovaly od centra pomoc, odmítaly posílat centru peníze, chudé regiony stěží přežívaly.

Kdo stojí za Putinem

K provedení své reformy potřeboval Putin lidi, připomíná Alexandr Muchin ve studii Kdo je Mr. Putin a kdo za ním stojí. Ti pocházejí z Petrohradu, v němž Putin v minulosti působil.
Byl-li však Jelcin svým klanem, především Berezovským, spíše ovládán, Putin, pocházející ze struktur KGB, svůj klan plně kontroluje. Pribylovskij jeho tým označuje za "čekisty".
Tvoří ho "úzký kruh" Putinových mužů. Do něj patří šéf Federální bezpečnostní služby (FSB) Nikolaj Patrušev a ministr obrany Sergej Ivanov. Ač první civilista na postu ministra obrany, byl v minulosti Ivanov generálem KGB. Patří sem, ač není "čekista", i reformní ministr hospodářského rozvoje a obchodu German Gref.
K "širšímu kruhu" Putinova klanu náleží mimo jiné Putinův moskevský přítel a nyní jeho zplnomocněnec v Povolžském federálním okruhu Sergej Kirijenko, jenž byl v roce 1998 premiérem. Patří sem i petrohradský bankéř Vladimir Kogan, tvrdí Muchin.

Regionální elity

Jsou tu však i regionální elity, jež sledují své cíle. Je tu Tatarstán a Baškortastán, jejichž značná nezávislost na Moskvě byla díky prozíravosti jejich vůdců zachována, existuje stále neklidné Čečensko. Navíc panuje letitá rivalita mezi Moskvou vedenou Jurijem Lužkovem a Petrohradem, v jehož čele zatím stojí primátor Vladimir Jakovlev.