Prezident Tatarstánu Šajmijev si udržel vůči Moskvě relativní nezávislost

Prezident Tatarstánu Šajmijev si udržel vůči Moskvě relativní nezávislost

Republika Tatarstán se rozkládá ve středním Povolží. Z bezmála čtyř miliónů obyvatel tvoří čtyřicet devět procent Tataři, kteří vyznávají islám. Čtyřicet tři procenta populace Tatarstánu tvoří Rusové. Celkem tu žije na sedm desítek národů a národností.
"Po skončení sovětské éry se Moskvě podařilo v jedné z muslimských republik Ruské federace vybudovat multikulturní, mírumilovnou společnost," napsal americký list The New York Times. "To je zvláště významné v době, kdy se o něco podobného pokoušíme v Iráku," připomněl list.
Moskva podle něj neudělala chybu, když ponechala Tatarstán pod kontrolou vůdce, který zemi dobře zná.
"Prezident Tatarstánu Mintimer Šajmijev není ani generál ve výslužbě, ani repatriant, který se po letech vrátil do země, kterou již nezná. V sovětských dobách působil jako první tajemník komunistické strany a po rozpadu Sovětského svazu se neobyčejně rychle přeorientoval na umírněný nacionalismus," uvádí americký list.

Politik "přizpůsobivý"

Investigativní ruský list Novaja gazeta je vůči Šajmijevovi podstatně kritičtější: "Prezident Tatarstánu je dokonalý příklad politika byzantského typu. V srpnu 1991 jako jeden z prvních podpořil pučisty, kteří se pokusili svrhnout Michaila Gorbačova, o pár měsíců později již pružně uspořádal v zemi hon na komunisty a dokázal tak loajalitu Moskvě i ruskému vůdci Borisi Jelcinovi.
Nepředvídatelnému Jelcinovi však chytrý Šajmijev příliš nevěřil. Jelcinova slova o bezmezné suverenitě pro regiony si dal potvrdit 19. července 1994 v rusko-tatarstánské dohodě, která jeho zemi umožnila obchodovat s partnery v zahraničí bez prostřednictví Moskvy.
Další dvoustranná dohoda pravomoci mezi Moskvou a Kazaní nejen v ekonomické, ale částečně i v politické oblasti.
Zákon o investiční činnosti v Tatarstánu z 25. listopadu 1998 ekonomickou, právní a komerční svobodu regionu ještě více posílil.

Mezi Kazaní a Moskvou

Kodifikace dohod a jejich důsledné naplňování přispěly k tomu, že ze Šajmijeva se již ve druhé polovině 90. let stal politik nejen regionálního, ale i federálního významu.
"Kolikrát se Moskva snažila za Jelcina anulovat naše vzájemné dohody, nikdy jsme neustoupili," řekl prezident Šajmijev pro server tatar.ru. "Jen díky tomu se nám podařilo zabránit konfliktům, které se Moskva dodnes snaží řešit v Čečensku, ale i v jiných regionech Ruské federace," tvrdí Šajmijev, který je mezi regionálními vůdci jedním z nejvlivnějších příznivců ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Na nedostatek suverenity si Tatarstán stěžovat nemůže. Snad právě díky tomu jsme loni dosáhli v objemu průmyslové výroby v rámci federace šestého místa, v objemu zahraničních investic pak sedmého místa," uvedl Šajmijev pro list Tatarskije novosti.
Tatarstán patří v rámci Ruska mezi bohaté zemědělsko-průmyslové regiony. Jeho hospodářství je zaměřeno zejména na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu.
Zatímco "severní" metropole Ruska Petrohrad právě nyní slaví třísté výročí svého založení, starobylé hlavní město Kazaň oslaví v roce 2005 tisíc let své existence. Na oslavy tisíciletí se již nyní chystá celá Ruská federace.