Sociální smír stojí milióny eur

Deutsche Telekom provozuje agenturu PSA, která má jeho propuštěným zaměstnancům hledat práci. Dokud jim ji nenajde, jsou fakticky jejími zaměstnanci. Samozřejmě placenými.
Agentura na personální služby PSA je jakýmsi prostředníkem práce, mixem interního úřadu práce a firmy na zprostředkování pracovních sil ze společnosti. Telekomu má snížit náklady na personál bez nutného škrtnutí tisíců pracovních míst. Náklady na personál se díky PSA mají snížit ročně o 1,5 miliardy eura.
Nyní, rok po startu agentury, je jasné především jedno: Že se úspěch zatím nedostavil. PSA má 10 000 zaměstnanců, dalších 10 000 má letos ještě přijít. Práci přitom dokázala zprostředkovat zatím jen 300 z nich. Skutečnost, že PSA nefunguje tak, jak má, nedokazují jen čísla. "Chybí jí struktury, procesy, organizační forma - zkrátka všechno, co taková personální agentura potřebuje k tomu, aby byla úspěšná," zní hlasy z vedení Telekomu.
Proto od prvního července dostala PSA nové šéfy - Dietmara Welslaua a Martina Waltera. Oba muži, kteří se v Telekomu těší velkému uznání, mají realizovat přepracovaný koncept PSA.
Dosud byli všichni zaměstnanci, kteří přišli o práci, ať už úředníci či řemeslníci, automaticky přesunuti do PSA. To by se mělo změnit. PSA by měla být poté, co nevyjde jiná alternativa, poslední štací.
Ještě před pár lety byl pro Telekom jednodušší takový model: Když o práci přišlo například 150 řemeslníků, rychle založit nové call-centrum, naučit lidi odborné výrazy a bylo hotovo.
Jenže to už dnes nejde. Všude v koncernu se musí šetřit na personálu a to je pro Deutsche Telekom obzvláště ožehavé. Ze svého někdejšího statutu státního podniku totiž zaměstnává ještě přes 50 000 úředníků, což je například každý druhý zaměstnanec divize pevné sítě T-Com. Tito zaměstnanci přitom mají nevypověditelné smlouvy. Firma nesmí do konce roku 2004 propouštět ani ostatní, protože musí respektovat dohodu s podnikovou radou.
Firma tak dnes například hledá odpověď na otázku co s 30 000 zaměstnanci divize T-Com, jejichž pracovní náplň skončí v roce 2005 spolu s dokončením projektu zvaného Nice (Net Infrastructure Customer Engineering)?
Tlak směřoval především na člena představenstva zodpovědného za personální otázky Klinkhammera. Zkušený odborář potřeboval řešení, které by firmě dávalo jistý prostor i navzdory její úřednické struktuře a tarifním dohodám s podnikovou radou. Rychle se rozhodl pro model PSA. Dozorčí rada i přes některé námitky nakonec souhlasila, dohodnout se Klinkhammer dokázal i s odboráři. Snil o interním pracovním úřadu, který bude lidi, jejichž místa se zruší, dále vzdělávat a zprostředkovávat jim práci.
Taková byla teorie. "Jenže v praxi se příliš málo hledělo na kvalifikaci," vyčítá Otmar Dürotin z největšího německého odborového svazu Ver.di. Výběrové řízení PSA se podle něj příliš úzce zaměřilo na věk a výkon. Pokud tak například 30 procent zaměstnanců firmy bylo mladších 30 let, musela být tato věková skupina stejnou měrou zastoupena i v PSA. Když uchazeč těmto požadavkům nevyhovoval, mohl ve firmě pracovat dále, ačkoli jeho místo se mělo původně zrušit.
Podle některých navíc docházelo k manipulaci hodnocení zaměstnanců. Když se chtěl představený zbavit určitého člověka, napsal mu lepší hodnocení, aby tak splnil podmínky PSA, či naopak. "To je úplně normální chování. Koneckonců nechce žádný šéf odevzdat ty nejvýkonnější lidi," odůvodňují manažeři.
Nyní má vedení PSA rok čas, vybudovat agenturu, která dokáže konkurovat renomovaným personálním agenturám jako Randstad či Adecco. Nový šéf Walter chce proto v příštích týdnech navštívit všechna pracoviště PSA, aby si "udělal sám obrázek o tom, jak to funguje na místě". S rychlým úspěchem se ale Telekom, podle informací z vedení, již rozloučil.
"Úspěch PSA nebude v kvartálních číslech viditelný, musíme se podívat za rok," říkají manažeři.