Policie se dočká vyšších platů

Vláda bude muset ovšem navzdory snaze snížit schodek veřejných financí nalézt v rozpočtu na rok 2005 dodatečných šest a půl miliardy korun.
Členové bezpečnostních sborů dostanou přidáno až o sedm tisíc korun. Jejich příjmy tak výrazně převýší platy učitelů, naopak se přiblíží výdělkům lékařů. Třeba průměrná mzda policisty bude 31 767 korun.
Počítá s tím nový zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který včera schválila Poslanecká sněmovna. Horní komora se předlohou už zabývala takže nyní záleží jen na podpisu prezidenta Klause.
Poslanci měli dvě možnosti: Buď přijmout pozměňovací návrhy Senátu, nebo původní předlohu ministra vnitra Stanislava Grosse.
"Rozhodli jsme se pro druhou možnost a myslím, že správně," prohlásil po hlasování stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer.
Senátoři chtěli vypustit z Grossova návrhu pasáž, podle níž otázku propuštění policisty nebudou řešit jen nezávislé soudy jako doposud, ale policejní složky. Pokud zjistí, že policista porušil přísahu, samy rozhodnou o jeho odchodu.
"Soudní řízení někdy trvají řadu měsíců i několik let. Takové kauzy pak neustále přetřásají média, což poškozuje dobré jméno policie," obhajuje Grossovu předlohu Langer.
Dolní komora vyhověla senátorům alespoň v tom, že přijala takzvaný prováděcí neboli doprovodný návrh, který odstraní nesoulad mezi služebním a lustračním zákonem. Pokud by nebyl tento rozpor odstraněn, mohl by se například bývalý důstojník StB při přijímacím řízení k policii zdráhat předložit lustrační osvědčení. "V prováděcím zákonu je striktně vymezeno, že se na služební zákon bude plně vztahovat lustrační zákon," říká místopředseda Senátu Jan Ruml.
Takzvaný služební zákon staví podle Langra policisty do úplně jiné role než dosud. "Posiluje jejich osobní odpovědnost za výkon služby a kvalitu celého sboru. Policisté a zejména policejní funkcionáři budou mít více svobody v rozhodování, což ovšem znamená, že budou mít i větší odpovědnost. Je to přechod od úředníků k manažerům. Je ale samozřejmě otázka, nakolik si s tím funkcionáři poradí," upozorňuje poslanec.
Nový zákon také odstraní rozdíly mezi bezpečnostními sbory a armádou. Například vojáci z povolání bez služebního bytu, kterých bude navíc v budoucí profesionální armádě většina, mají na přídavek na bydlení osm až deset tisíc měsíčně.
"A voják, který je nyní ve stejné funkci jako policista - a dodávám, že vojáci si na válku většinou jen hrají, zatímco policisté jsou v ní každý den - odchází až s trojnásobně vyšším důchodem. Tyto rozdíly sice nový zákon úplně neodstraní, ale alespoň je zmírní," dodává Langer.
Například plukovník nebo generál, který odsloužil v armádě pětadvacet let, může dostat výsluhový příspěvek až třicet tisíc korun měsíčně. Ten dostává až do smrti.

Změny navrhované Senátem, které poslanci zamítli

[*] Senát chtěl, aby policista při dobrovolném odchodu od policie dostal odstupné jen šest a ne osm platů.
[*] Horní komora neprosadila vypuštění pasáže, podle níž bude moci nadřízený propustit policistu, když zjistí, že porušil přísahu. Senátoři chtěli, aby konečné slovo měl soud jako doposud.