snímky: ELLEN LABENSKI, ALDO FALLAI, PETER LINDBERG, TOM MUNRO, ap

Změnil jsem módu

Pro Royal Academy of Art, nejstarší britskou společnost svého druhu, která byla založena v roce 1768 pro výtvarné umění, je výstava módy jistým průlomem do jejích staletých tradic. Ale proč ne? Vždyť módní návrhářství je také umění. A devětašedesátiletý Giorgio Armani je jednou z největších postav současné světové módy.

"Byl jsem první, kdo zjemnil image mužů a přitvrdil image žen. Oblékal jsem muže do ženských látek a naopak jim ukradl to, co ženy chtěly a potřebovaly," říká o sobě Armani. Po druhé světové válce, když se jeho rodina přestěhovala do Milána, začal studovat medicínu, ale univerzitu nedokončil. "Odkroutil" si povinnou vojenskou službu, po níž získal místo v reklamním oddělení předního milánského obchodního domu La Rinascente. Záhy ale přešel do návrhářského oddělení. Nino Cerruti mu nabídl zakázku na pánské oděvy pro kolekci zvanou Hitman.

"Osudným" se mu po letech strávených v obchodním domě stalo v roce 1975 setkání se Sergiem Galeottim. Rozhodli se pro samostatnou dráhu. Armani navrhoval a šil, Galeotti se staral o obchod. "Začínali jsme ve třech místnostech. Byli jsme dva muži bez peněz, ale změnili jsme módu," vzpomíná Armani.

Tehdy určitě netušil, že na počátku třetího tisíciletí bude vlastnit třináct továren s ročním obratem více než 400 miliónů liber a zaměstnávat na 4700 lidí, ani že bude oblékat hvězdy světového filmu. Navrhoval kostýmy pro více než sto hollywoodských snímků, v jeho oblecích se na stříbrném plátně objevili například Tom Cruise či Richard Gere. Právě s filmem Americký gigolo z roku 1980, ve kterém hrál Gere hlavní roli, vzrostla nesmírně Armaniho popularita po celém světě.

Místo tří místností, v nichž začínal, má nyní sídlo v paláci ze sedmnáctého století ve středu Milána na Via Borgonuovo.

Londýnská retrospektivní výstava Armaniho návrhářského umění představuje více než čtyři sta exponátů, nejen modelů, ale také původních skic, nechybí ani videoprojekce archívních materiálů z přehlídek jeho kolekcí. Expozice zahrnuje všechna jeho tvůrčí období až po poslední kolekci podzim/jaro 2003 až 2004. Jsou tu též ukázky, které dokládají vliv kultur z východní a severní Afriky na Armaniho tvorbu, na jeho jemnou "nebarevnou" paletu, a samozřejmě i ukázky z některých filmů, které Armani "oblékl", včetně Amerického gigola.
Royal Academy of Arts touto výstavou rozšířila nejen své prostory, ale i svůj výstavní repertoár. Budova v Burlington Gardens postavená v letech 1867 až 1870 pro Londýnskou univerzitu nepotřebovala žádné velké stavební úpravy. Od roku 1970 v ní totiž sídlilo Etnografické muzeum, součást Britského muzea. Tito nájemníci ji opustili na konci roku 1997 a o čtyři roky později ji od britské vlády koupili za pouhých pět miliónů liber "výtvarní akademici".

Po Londýnu se výstava přestěhuje postupně také do Říma, Tokia a Las Vegas.