Finsko začalo v Evropské unii bojovat o vliv

Finsko začalo v Evropské unii bojovat o vliv

Evropská unie má nového rebela: dosud bezproblémové Finsko. Po osmi letech členství v EU začaly Helsinky v Bruselu otevřeně bojovat o vliv. Přiměl je k tomu návrh budoucí evropské ústavy.
Nečekané proměny si všimli politologové i politici. "Ze vzorového studenta unie se stal vůdce vzpoury," zhodnotila novou roli Finska v unii Heidi Hautalaová, poslankyně za finské Zelené. Stejného názoru je i uznávaný politický analytik, Brit Peter Ludlow. Ten dokonce tvrdí, že "Finové svou agresívní politikou na jednáních mezivládní konference rozdělili celou unii".

Nadějný nováček

Když pětimiliónové Finsko vstupovalo v roce 1995 do Evropské unie, málokdo si dokázal představit, že by s ním v budoucnu mohly být potíže. Finská ekonomika platila (a stále platí) za jednu nejperspektivnějších v Evropě. Podle Světového hospodářského fóra patřila k nejlépe konkurenceschopným na světě. Mimo jiné i proto, že podstatnou část finského exportu tvořily moderní technologie.
I v porovnání s evropskou administrativou Finové bez problémů obstáli. Organizace Transparency International jejich úředníky pravidelně vyhlašuje za nejméně zkorumpované v EU. Důvod? "Vnímáme sebe sama jako národ, který se řídí pravidly a dodržuje zákony," vysvětluje na internetových stránkách Virtual Finland finský novinář Matti Mörttinen.

Fronta nespokojených

Na rozdíl od sousedních Švédů neměli Finové - s výjimkou některých zemědělců - k členství v EU nikdy zásadní výhrady. Bez problémů přijali i tolik diskutovanou novou měnu euro.
O to více analytiky překvapilo, když se na sklonku letošního léta začali v Bruselu ozývat nespokojení finští politici.
Helsinkám se nelíbí, že návrh historicky první společné evropské ústavy nedostatečně zohledňuje zájmy malých členských zemí Evropské unie. Ani v budoucnu se například nehodlají vzdát vlastního evropského komisaře. Spolu s dalšími, podobně velkými členy unie proto trvají na tom, aby se o některých klíčových pasážích ústavního návrhu znovu jednalo na současné mezivládní konferenci.
"Frontu nespokojených", jak rebely nazval německý tisk, vede spolu s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem finský premiér Matti Vanhanen.

Občané pro veto

"Svou současnou politikou (Finové) riskují, že se ještě prohloubí propast mezi velkými a malými státy uvnitř EU," kritizoval Helsinky Ludlow, citovaný finským listem Helsingin Sanomat. "Jedním z důsledků by mohlo být, že velké země ztratí o unii zájem a soustředí se na vzájemnou spolupráci mimo unii." Pokárání zaznělo i ze sousedního Švédska.
Finská vláda si však nic podobného nepřipouští. "To, jestli nás někdo považuje za buřiče, mě příliš netrápí," komentoval výtky na adresu Helsinek premiér Vanhanen. Finsko podle něj pouze začalo prosazovat vlastní zájmy. "Zatím se to vyplácí," dodal.
Méně laxně na kritiku reagují občané.
Téměř osmdesát procent z nich podle Gallupova ústavu požaduje, aby Helsinky - pokud jim unie nevyjde vstříc - návrh evropské ústavy vetovaly.