Miroslav Kusý: Slováci se řídí principy, které platily před sto lety

Slovensko-maďarský spor o menšiny je sporem politiků, nikoliv řadových občanů, říká v rozhovoru slovenský politolog Miroslav Kusý. Ti se spolu podle něj naučili žít už dávno.

hn: Jak vnímáte reakce slovenské diplomacie na maďarskou snahu dostat do Ústavy EU zmínku o ochraně práv národnostních menšin?
Od vzniku Slovenské republiky mají naše vlády k menšinám rezervovaný, až trochu represívní vztah. Je to tradičně citlivá otázka, která vyplývá ze slovenské minulosti.

hn: Evropské právo "ošetřuje" menšinová práva jako práva lidská, individuální. Maďaři mluví o právech kolektivních.
Koncepce kolektivních práv, která nelze vztahovat na jednotlivce, se prosazuje od padesátých let. O svá práva se tehdy začaly postupně hlásit různé skupiny, ženy, děti, homosexuálové... Všichni chtěli prosadit splnění vlastních, specifických požadavků. Mezi tyto skupiny patří i národnostní menšiny. Ty jsou však ze všech nejcitlivější, protože se (z jejich kauzy) stává politický problém.

hn: Nesouvisejí obavy z kolektivních práv menšin s pamětí národa?
Určitě ano. Ale žijeme tu spolu už více než tisíc let. Slováci a Maďaři se spolu žít naučili. Problémy vyvolávají politici.

hn: Máme se obávat toho, že kolektivní práva národnostních menšin povedou k autonomii?
Autonomie je východiskem z nouze. Pokud se vztahy vyostří natolik, že není možné normální spolužití. Itálie tak vyřešila zdánlivě neřešitelný problém Rakušanů v jižním Tyrolsku. Ke všeobecné spokojenosti.

hn: Existuje mezi Slovenskem a Maďarskem "spor o menšiny"?
Maďarská menšina má nejvyšší nároky, protože je nejvyspělejší menšinou na Slovensku. Spor je hlavně o to, do jaké míry je většinová společnost ochotná o těchto nárocích hovořit.
Ze sporu o maďarský krajanský zákon žádný problém být neměl. Že platila maďarská legislativa na území Slovenska? Uplatňovat princip suverenity ve 21. století v podobě, v jaké platil v 19. století, je směšné.