Zůstat v domácnosti ženy ani nyní netouží

Role žen v domácnosti Češky čtrnáct let po pádu komunismu neláká. A to i přesto, že díky příjmům svých manželů by mnohé již do práce chodit nemusely.
Podobají se tak více Švédkám, Norkám či Američankám než ženám ze sousedních postkomunistických zemí či například Itálie. Ze sta Češek v produktivním věku pracuje 57 a toto číslo se podle statistiky OECD v posledních letech prakticky nemění.
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 zaškrtlo kolonku "žena v domácnosti" 94 tisíc žen, o deset let dříve to bylo 86 tisíc.
Pár let v roli starostlivé manželky si vyzkoušela i Jana Švecová z Dobrušky. "Měla jsem iluzi, že se tak stanu ideální manželkou a matkou, dám do pořádku zanedbanou domácnost po hektickém zaměstnání novinářky v regionálním deníku," říká žena praktického lékaře.
Po dvou letech se vrátila do práce, i když ji k tomu ekonomická situace rodiny nenutila.
"Chyběla mi společnost, důvod ráno se učesat, nalíčit, hezky obléknout. Říká se, že za nic, co se vykoná pro ostatní, nemá člověk očekávat potlesk. Ale já jsem ho za večeře očekávala a nedočkala se. Chyběla mi seberealizace," říká čtyřicátnice Švecová, která nyní učí na střední škole.
Z údajů OECD vyplývá, že nejvíce žen zůstává doma v zemích se silnou katolickou tradicí, která klade důraz na postavení ženy jako pečovatelky o rodinu.
K nim patří například Polsko, Slovensko, Itálie či Španělsko.
Naopak ve státech, které ovlivnila protestantská vyznání, je zaměstnáno daleko více žen.
Přední příčky pomyslného žebříčku zaujímají skandinávské země a Island, podobná situace je i ve Velké Británii či Nizozemsku. Ženy v těchto zemích jsou podle odborníků ambicióznější a více se touží prosadit.