Estonce a Finy propojuje příbuzný jazyk i spolupráce firem

Žádná z deseti zemí, které se 1. května 2004 stanou novými členy Evropské unie, nemá v západní Evropě takového spojence jako Estonsko. S Finskem ho pojí nejen příbuzný jazyk, kultura a podobná geografická poloha, ale i stále častější propojení mezi finskými a estonskými firmami či vzájemná výměna studentů.
Do Estonska se buď kompletně, nebo alespoň zčásti přesouvá čím dál více finských podniků.
Studijní pobyty u sousedů jsou zase netradiční v tom, že nelákají jen relativně chudé vysokoškoláky z nejmenší z postsovětských pobaltských republik, ale i studenty z bohatého Finska. Jen na univerzitě v estonském Tartu je jich například k běžnému dennímu studiu zapsáno více než dvě stě. Dalších čtyřicet mladých Finů studuje na Zemědělské univerzitě v Tartu.
"Důvodem, proč se rozhodli pro Tartu a ne pro Helsinky, jsou nízké životní náklady," tvrdí finský list Helsingin Sanomat. Ceny v Estonsku jsou o čtyřicet až padesát procent nižší než ve Finsku.
Vidina, že v Estonsku je možné výrazně ušetřit, přitahuje i finské firmy. Na estonském území jich podle aktuálních statistik organizace Finpro působí asi pět set. Jejich počet se každý rok zvyšuje o pět až deset.
Většina z nich jsou malé a střední podniky. Pobočky však v Estonsku mají i finští giganti. Firma Finnair tu například zaměstnává 140 lidí. Mimo jiné proto, že průměrné platy v Estonsku jsou šestkrát nižší než v sousedním Finsku.
"Přesunutí jednoho jediného zaměstnance z Finska do Estonska nám ušetří 2000 eur měsíčně," citoval Helsingin Sanomat Janiho Laaksoa, šéfa finské počítačové firmy Coderum, sídlící v Tartu.
Ve Finsku navíc padnou dvě třetiny hrubé mzdy na daně a další odvody. V Estonsku je to pouhá polovina. "Finské daňové zatížení je pro nás neúnosně vysoké," řekl Laakso.
Podobně argumentuje i ředitelka finské textilní firmy QQ-factory Riitta Kondelinová. "Rozhodnutí přesunout se do Estonska bylo jedním z nejlepších rozhodnutí v mém životě," tvrdí.
Život v sousední, o poznání bohatší zemi samozřejmě láká i Estonce. Univerzita v Tartu například musela otevřít nové kursy finštiny, protože zájem mnohonásobně převyšoval počet nabízených míst.
Finsky se učí hlavně estonští studenti medicíny. Řada z nich doufá, že po vypršení přechodného období najdou v sousední zemi práci. "Jsem si jist, že Finsko bude v budoucnu potřebovat víc lékařů," vysvětluje jeden z nich.