S obyčejnou rýmou není třeba chodit k lékaři

Proč se rýmě věnuje tolik pozornosti? Vždyť je to zcela běžné onemocnění, o kterém se říká, že jeho léčbu nelze urychlit. Toto je však pohled pouze na jednu z nejčastěji se vyskytujících rým, která je způsobena virovou infekcí. Ta se může objevit buď samostatně v rámci nachlazení, nebo jako součást virového onemocnění, třeba i chřipky.
Právě častý výskyt rýmy znamená značnou zátěž pro populaci, má i velké důsledky ekonomické, protože společnost musí vydávat značné prostředky na léčení a zároveň ztrácí velké prostředky pracovní neschopností nemocných. Rýma v jakékoli podobě zhoršuje kvalitu života postižených. To všechno jsou důvody, proč lékaři toto téma nepodceňují.
V současném ročním období stoupá počet pacientů přicházejících do ordinací praktických, dětských nebo odborných lékařů s problémy, které jim rýma působí. Většinou jde o již zmiňovanou akutní rýmu virového původu, které se také říká rýma z nachlazení. Na otázku lékaře: "Co vás trápí?" odpovídá řada pacientů: "Prostě rýma". Přitom právě podle rozdílných příznaků se rozhoduje, jak rýmu léčit.
Rýma je onemocnění, tedy spíše řada onemocnění, které se projevují následujícími příznaky. Jsou to hlavně ucpávání nosu až jeho úplná neprůchodnost, výtok z nosu, jindy pálení uvnitř nosních dutin, kýchání, pocit zatékání výtoku dozadu do hltanu (zadní rýma). K tomu se někdy připojuje pálení očí, bolesti hlavy, tupý tlak v oblasti nosního kořene, bolesti ve tváři a řada dalších. Podle příznaků a časového vývoje lze již usuzovat, o jaký typ rýmy jde. Správné určení je nutné pro volbu nejúčinnější léčby (viz stranu dvě).

Zmírněte příznaky

Z praktického hlediska se rýma dělí podle původce. Na správné diagnóze pak záleží i léčba. Ta se často neobejde bez konzultace s odborníkem. Pokud jde skutečně o rýmu běžnou, může ji i laik léčit sám.
Při akutní virové rýmě (nachlazení), pokud nejsou komplikace nebo potíže nedosáhnou pocitu nesnesitelnosti, je nejlépe nechodit k lékaři. Proč? V období vysokého výskytu virových onemocnění je čekárna lékaře jedním z "nejlepších" zdrojů infekce, a to velmi rozmanité. Proti virům nepřetrvává dlouhodobá odolnost, a tak by se mohlo stát, že ke "svému viru", který způsobil rýmu, si přidáte další. Ten by mohl potíže vystupňovat a vést třeba ke komplikacím.
Zůstaňte raději doma a léčbou se snažte zmírnit příznaky na co nejmenší únosnou míru. Pokud nejsou ostatní členové domácnosti ještě nemocní, izolujte se od nich. Totéž platí o návštěvě kin, divadel, stejně jako není rozumné přetěžovat se v době nemoci v práci.
Co nejvíce spěte, používejte papírové kapesníky, které jsou hygieničtější. Nákaza se šíří kapénkovou cestou při kýchání. Pokud rýma nepřejde za týden, nebo se k ní přidruží další potíže, které také neustupují, je třeba již vyhledat lékaře. Nejčastější komplikací je zánět středního ucha, vedlejších nosních dutin, dolních cest dýchacích, průdušnice a průdušek. Větší riziko těchto potíží mají kuřáci, u nichž se navíc všechna onemocnění dýchacího ústrojí déle léčí.

Kdy je nutná operace?

Když neprůchodnost nosu, třeba i jednostranná, trvá několik týdnů, jde již o chronické potíže a pacient by měl navštívit odborného lékaře. Za jednostrannou neprůchodností se nemusí skrývat jen zánět. U dětí může jít o cizí těleso, u dospělých o polyp či nádor. Pokud je infekce nosních dutin dostatečně agresívní nebo organismus nadměrně oslabený, může ohrozit zrak či způsobit zánět mozkových blan. Pokud nepomohou antibiotika, musí se použít chirurgická léčba. Ta pomůže také v případech, kdy chronickou rýmu působí anatomické odchylky, například křivá nosní přepážka.
Nosní neprůchodnost může být způsobena nesprávným, především ale dlouhodobým používáním nosních kapek. Dlouhodobé používání snižuje účinek, což vede k poškození sliznice a zvyšování dávky. Řešením je často chirurgický zákrok, který obnoví nosní průchodnost. Lze použít i některé léky, ale tato léčba je zdlouhavá a zpočátku přináší malou úlevu. Kapky by se rozhodně neměly bez porady s lékařem užívat déle než týden.
Dobrou zprávou ale je, že chirurgické zásahy již dnes nejsou pro pacienta tak nepříjemné. Využívají se totiž endoskopické metody, operační mikroskop, laser a další technologie, takže není třeba řezů v oblasti obličeje. Zevní operace spojené se sekáním kosti již patří minulosti a dělají se jen při úrazech či rakovině.
Zánětem nebo z jiných důvodů poškozená sliznice se dříve většinou operativně odstraňovala, protože se soudilo, že její poškození je již trvalé. Později se zjistilo, že je schopna regenerace a dovede se vrátit do téměř normální podoby, ale musí se k tomu vytvořit podmínky. Neoperují se tedy takzvané velké dutiny, ale jen jejich vývody, které mají milimetrové rozměry. Vývody se musí uvolnit, rozšířit, případně se odstraní překážky či anatomické změny. Tím dostane sliznice šanci na obnovu.
Nezanedbatelnou část rýmových onemocnění tvoří potíže související s alergií. Nejčastěji jde o kýchání, svědění, ucpávání nosu, výtok je vodnatý. V zimních období je těchto potíží ale spíše méně, pokud tedy pacient netrpí celoroční alergií. Léčba každopádně patří do rukou alergologa a rinologa, který zjistí příčinu a navrhne léčbu.

Odborná spolupráce: Doc. MUDr. Jan Vokurka, přednosta kliniky otolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Jak rýmě předejít:

1. Zvyšujte odolnost organismu
2. Trénujte toleranci těla vůči změnám teploty (sauna, parní lázeň)
3. Otužujte se
4. Vyhýbejte se možnostem nákazy (v době infekcí dýchacích cest nechoďte do kina, divadla, na místa, kde je více lidí, a tím i vyšší riziko přenosu infekce)
5. Myjte si často ruce.
6. Jezte vyváženou stravu s dostatkem vitamínů.

Jaké rýmy rozlišujeme

Podle toho, zda se jednotlivé příznaky rýmy objeví náhle, nebo je naopak jejich nástup pozvolný a pacient má potíže delší dobu, řádově týdny až měsíce, lze rýmy dělit na akutní, vzniklé náhle nebo chronické, trvající delší dobu. To je tedy dělení podle časového faktoru.
Rýmy způsobené virovou infekcí v souvislosti s nachlazením patří mezi akutní. Podle převahy příznaků můžeme dělit rýmy, respektive pacienty na ty, kteří mají ucpaný nos, a na ty, u kterých převažuje příznak výtoku z nosu. Podle kvality sekrece při rýmě lze hovořit o rýmách vodnatých, hlenovitých, hlenohnisavých nebo hnisavých. V případě, že se v nose tvoří takzvané příškvary, hovoří se o rýmách krustózních.
Nejčastější - infekční rýmu lze rozdělit do dvou podskupin. První kýchá a smrká, druhá má ucpaný nos. Pro první skupinu je charakteristické záchvatovité kýchání, vodnatá sekrece a svědění nosu. Obtíže jsou výraznější ve dne. Typickým příznakem ve druhé skupině je zatékání hustého hlenu do nosohltanu, neprůchodnost nosu, která je výraznější v noci a může narušit spánek.

1. Rýmy infekční (způsobené některým z původců šířících se většinou vzduchem)
- virové
- bakteriální
- mykotické (plísňové, houbové)

2. Rýmy alergické (vyvolané alergenem, jako prach, peří, pyl - tyto rýmy nejsou přenosné)
- Sezónní (trvající jen určitou dobu)
- Celoroční

3. Rýmy ostatní (velká a různorodá skupina)
- nealergické
- medikamentózní (například z užívání nosních kapek)
- hormonální
- profesionální
- další